Maďaři vyšli do ulic. Nezvyklý jev, říká novinářka. Má se Orbán obávat?

Učitelé a studenti v Maďarsku v posledních týdnech rozpoutali vlnu protestů. Desetitisícové demonstrace proti špatným pracovním podmínkám a nízkým mzdám podpořili i další Maďaři, na které doléhá ekonomická tíseň. Jakou výzvu protesty znamenají pro vládu jednoho z nejsilnějších zastánců Ruska v Evropě - pro premiéra Viktora Orbána?

Série protestů v maďarských městech odstartovala na začátku října. Při tom vůbec největším, který se odehrál v Budapešti v den výročí vypuknutí povstání proti sovětské nadvládě z roku 1956, se 23. října sešlo podle tvrzení organizátorů až 80 tisíc lidí.

„Podobně četné demonstrace jsme v Maďarsku už nějakou dobu neviděli,“ říká maďarská novinářka Veronika Munková z nezávislého zpravodajského portálu Telex, který v roce 2020 spoluzakládala a dnes je šéfkou rozvoje jeho obsahu. Podle ní je možné, že míra frustrace ve společnosti dosáhla stupně, kdy část lidí „ztratila trpělivost a řekla ‚ne‘“.

Zároveň ale platí, že neklid není primárně namířený proti maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, upozorňuje žurnalistka. Protesty se týkají hlavně vzdělávacího systému. „Spousta učitelů v zemi je na tom opravdu bídně,“ vysvětluje Munková s tím, že do ulic ale kromě kantorů vyšli i další Maďaři.

Větší demonstrace přitom v Maďarsku nejsou zrovna běžné. „Maďarská společnost je poměrně apolitická, když to srovnáte třeba s Polskem, kde se pořád proti něčemu protestuje. I proto je zajímavé, že zrovna situace ve školství zvedla tak masové protesty,“ zmiňuje novinářka.

Nespokojenost se projevila v době, kdy je podle Munkové maďarská společnost „extrémně rozdělená a polarizovaná“. Zároveň zažívá citelnou ekonomickou krizi – inflace překonává rekordy, energie výrazně zdražily a ceny obecně „vyletěly do nebe“. Vliv měla ruská invaze na Ukrajinu – ta ale v Maďarsku dopadla kromě ekonomiky i na politiku.

„V únoru začala válka a v dubnu se konaly parlamentní volby. (…) A vláda to využila ve svůj prospěch, udělala si z toho politický nástroj,“ uvádí novinářka Telexu. Připomíná, že premiér Orbán je považovaný za spojence ruského prezidenta Vladimira Putina. A maďarský lídr slíbil udržet účty za energie na uzdě tím, že se Maďarsko nezřekne ruského plynu.

Orbán z tématu učinil předvolební závazek. Tím druhým pak byla teze: Ochráníme Maďary před válkou. A zabralo to. Orbánova strana Fidesz ve volbách opět zvítězila a získala dokonce ústavní většinu.

„Takže politické dopady (války) byly obrovské,“ podotýká Munková. Jak ale dodává, válku jako svůj nástroj využívá také opozice, která zdůrazňuje právě Orbánův vstřícný postoj k Putinovi.

Obecně jde ale prý jen těžko určit, jak velkou podporu Orbánova politika vůči Rusku ve společnosti má. „I proto, že Maďarsko funguje zkrátka tak, že lidé mají tendenci držet se těch, co jsou momentálně u moci,“ říká maďarská novinářka.

Může vlna protestů dotlačit vládu Viktora Orbána k nějakým ústupkům? A kam se v Maďarsku pod taktovkou jednoho z nejdéle vládnoucích evropských lídrů dostal stav právního státu a svoboda médií? Podcast 5:59 si poslechněte v audiu v úvodu článku.