Když rozhodují vteřiny. Co způsobily problémy s defibrilátory na Vysočině

Zastupitelé kraje Vysočina mají v pondělí jednat o krizi v místním zdravotnictví. I když se minulý týden zřejmě podařilo odvrátit hrozbu hromadného odchodu lékařů z pelhřimovské nemocnice, dál přetrvávají pochybnosti o spolehlivosti zejména defibrilátorů, na jejichž chybovost si dlouhodobě stěžuje část lékařů vysočinské záchranné služby.

Kraj Vysočina se v posledních měsících potýká s nebývalou krizí ve zdravotnictví. Začalo to v srpnu loňského roku. Posádka záchranné služby na Vysočině vyjížděla k bezvládnému cyklistovi. Kde přesně leží, zprvu nebylo jasné. Našli ho až ve chvíli, kdy se spojili s hasiči. Lékaři chtěli okamžitě zahájit resuscitaci, podle informací Seznam Zpráv ale došlo k prodlevě.

„Posádka záchranné služby se podle našich informací snažila rozjet defibrilátor, ale marně. Na displeji se opakovaně zobrazovalo chybové hlášení o nepřipojeném kabelu, takže nakonec záchranáři museli použít přístroj hasičů, nicméně to znamenalo prodlevu,“ popisuje případ reportér Seznam Zpráv Tomáš Svoboda. Muž přes veškerou snahu záchranářů nakonec zemřel.

Posádka problém popsala v interním hlášení a skrze svého nadřízeného ho také nahlásila kontrolnímu orgánu, Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Podle lékařky, která hlášení sepisovala, trvala prodleva čtyři minuty. Událost dodnes prošetřují jihlavští kriminalisté.

Později se ale ukázalo, že na defibrilátory značky Tempus si nestěžovala jen tato posádka. Na problémy s tímto přístrojem za posledních šest let podle informací Seznam Zpráv poukazovala řada záchranářů na Vysočině. Bývalá ředitelka záchranné služby Vladislava Filová nicméně jakékoli závažnější potíže odmítala.

Vedení kraje se reportovanými problémy zabývá už několik měsíců, zatím ale k žádnému jasnému vyústění nedošlo. „Je tam složitá právní rovina,“ říká Svoboda.

Zakázka, na základě které byly přístroje koupeny, má totiž háček. Defibrilátory byly v roce 2020 pořízené za pomoci evropských peněz a podle současného vedení magistrátu smlouva uvádí, že je nutné přístroje používat až do roku 2027. Předčasné vyřazení by mohlo znamenat vrácení desítek milionů korun z evropských fondů.

Přístroje tak nadále zůstávají ve vysočinských záchrankách. Kraj podle exhejtmana Vítězslava Schreka z ODS musí respektovat stanoviska regulačních orgánů a ty nikdy používání přístroje Tempus nezpochybnily. „Je taky nutné říct, že kraj i záchranka ty problémy s dodavateli opakovaně řešily a vyměnily už desítky přístrojů,“ doplňuje reportér Svoboda.

Střih. Přesuňme se jen o kousek dál, do pelhřimovské nemocnice, kde mezitím začal doutnat jiný problém tvořící součást širší krize s poskytováním zdravotní péče na Vysočině. V lednu tam podalo výpověď 14 lékařů z tamní chirurgie a interny, a nemocnice tak plánovala omezit od března zákroky. Zdravotníci kritizovali personální poměry a také komunikaci s vedením.

Následně odešli dva vysoce postavení představitelé nemocnice: Náměstek a zároveň bývalý hejtman a současný krajský radní pro zdravotnictví Jiří Běhounek (ČSSD) a také ředitel nemocnice Radim Hošek, který byl v minulosti Běhounkovým asistentem. Kritici právě na tento fakt upozorňovali a nařkli Běhounka ze střetu zájmů. To radní odmítá.

Obě záležitosti v těchto dnech přistály na stole krajského vedení. Tu druhou krajská rada dočasně vyřešila na mimořádném čtvrtečním jednání, kdy pověřila vedením pelhřimovské nemocnice jejího dřívějšího šéfa a dnešního jindřichohradeckého starostu Michala Kozára (ANO). Podle hejtmana Martina Kukly (ANO) poté většina lékařů své výpovědi stáhla.

Ta druhá krize - přestože trvá delší dobu a dokonce podle některých zdravotníků vyvolává nedůvěru v záchrannou službu na Vysočině - je stále v řešení. „Hejtman Martin Kukla očekává do dvou týdnů aktuální zprávu od záchranky o tom, jak ta technika funguje a jestli pomohla aktualizace softwaru z konce roku. A podle toho se kraj rozhodne, jak ohledně přístrojů bude dál postupovat,“ vysvětluje reportér Seznam Zpráv.

To, že situace zdaleka není dobrá, ale vyplývá z výpovědí záchranářů, s nimiž Svoboda mluvil. „(Ty přístroje) asi nefungují úplně správně, protože záchranáři mi popsali i aktuální chyby. Jeden z aktérů toho srpnového tragického výjezdu mi řekl o aktuálním případu z února, kdy právě kvůli tomu, že přístroj zamrznul, museli použít techniku z druhé posádky, takže ty potíže se pořád objevují,“ popsal v podcastu Tomáš Svoboda.

V podcastu 5:59 se mimo to dozvíte, jak má fungovat přístroj Tempus, který záchranná služba na Vysočině používá k resuscitacím. A s reportérem Seznam Zpráv mluvíme také o šikaně a tlaku ze strany bývalého vedení, kterým měli někteří záchranáři v kraji čelit. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.