„Styďte se.“ Ostrovním státem cloumá cynické rozkrádání

Stovky miliard pesos měly pomoci ochránit obydlí a lidské životy, podstatná část ale skončila v kapsách korupčníků. Opatření proti ničivým záplavám mnohdy zůstala jen na papíře – a Filipínami začal cloumat obří skandál s účastí vysoce postavených úředníků i politiků.

Zaplavené domy i ulice pokryté naplaveným bahnem a kamením, obrázky lidí, kteří se do školy nebo do práce dopravují na člunech. Obyvatelé Filipín každým rokem čelí vysoké vodě hnané četnými tajfuny. Období silných bouří se navíc prodlužuje – ty nejintenzivnější přicházejí zhruba od června až do prosince. Jsou tak komunity, kde záplava trvá třeba půl roku.

V posledních měsících se ale ukazuje, že řada místních politiků a úředníků zřejmě spíše než na snahu Filipínce a jejich domovy ochránit myslela na vlastní obohacení. Spolu se soukromými kontraktory odklonili miliardy pesos z veřejných fondů určených na protipovodňová opatření.

Poté, co obrysy kauzy pronikly na světlo, netrvalo dlouho a do ulic Manily a dalších filipínských měst začali vycházet protestující. Od září jich byly už statisíce.

Podle editora podcastu 5:59 Pavla Vondry, který situaci na Filipínách dlouhodobě sleduje a souostroví navštěvuje, jde o jeden z největších korupčních skandálů v historii země. „Připadá mi to až děsivě cynické, když si vezmeme, že v důsledku masového rozkrádání se snižuje připravenost ohrožených oblastí na přírodní pohromy. Dá se vlastně bez nadsázky říct, že se Filipínci opravdu topí v korupci,“ popisuje novinář Seznam Zpráv.

Důsledky korupčního skandálu jsou přitom pro Filipínce až příliš hmatatelné: Ohrožují jejich domy, vesnice i životy. V realitě totiž mnohá „odklepnutá“ a státem zaplacená protipovodňová opatření, jako jsou třeba hráze, zůstala jen na papíře (tzv. ghost projects – projekty, které zůstaly jen přízrakem) nebo je sice dělníci vybudovali, ale z nekvalitních materiálů.

„Vyčleněné peníze si rozdělili zákonodárci, kteří ty projekty zanesli do návrhu státního rozpočtu, úředníci z ministerstva pro infrastrukturu, kteří měli na starosti jejich konkrétní rozplánování, a kontraktoři, tedy představitelé oslovených firem, které ty projekty měly realizovat. A v konečném důsledku nad tím zřejmě přivírali oči i auditoři, kteří měli ověřit, že všechno proběhlo v pořádku. Takže ta korupce je vlastně ve všech fázích toho procesu,“ vysvětluje Vondra.

Korupce kolem protipovodňových opatřeních navíc v nejvyšších patrech filipínské politiky už dost možná trvá celé dekády. Mluvil o tom třeba ministr pro veřejnou infrastrukturu Vince Dizon, který do funkce nastoupil letos v září po odhalení aféry. Během jednoho ze svých vystoupení dokonce konstatoval, že jeho úřad je zřejmě „nejzkorumpovanější“ v celé zemi.

Kvůli skandálu už muselo opustit vládu několik ministrů a vysoce postavených úředníků a na svoje posty pod tlakem rezignovali i šéfové obou parlamentních komor: předseda Senátu Chiz Escudero a předseda Sněmovny reprezentantů (a bratranec filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího) Martin Romualdez. „A to jsou opravdu těžké váhy filipínské politiky,“ podotýká Vondra.

Obvinění přesto dosud padla jen hrstka. „Bavíme se podle mě o maximálně dvacítce lidí, na které byl vydán zatykač,“ říká novinář s tím, že do této skupinky patří zejména inženýři ministerstva pro veřejnou infrastrukturu, někteří už dokonce jsou ve vazbě: „Zatím se ale nechytly žádné vyloženě velké ryby – a to je, myslím, problém toho skandálu, protože pobouření veřejnosti je velké.“

Nic na tom nemění ani slib prezidenta, že se případ prošetří a že se ztracené peníze vrátí do státního rozpočtu. „Z mé zkušenosti je justiční proces na Filipínách běh na dlouhou trať. Nedělal bych si moc iluze, že se v řádu týdnů nebo měsíců dočkáme nějakých zásadních i soudních procesů, to prostě poběží roky. A je otázka, kolik z těch lidí, kteří za to opravdu můžou, skončí před soudem,“ míní editor podcastu 5:59.

Vraťme se ale ještě k samotné roli nebo – jak říká Pavel Vondra – „dvojroli“ Ferdinanda Marcose mladšího. Na jednu stranu by měl být tím, kdo je za celou věc zodpovědný. Filipíny jsou totiž prezidentskou republikou, kde je prezident hlavou státu i vlády. Na druhou stranu ale právě on na podvody veřejně upozornil, a to v červenci na konci každoročního projevu o stavu země.

„Za normálních okolností to funguje jako takový výčet úspěchů vlády a přehled priorit pro následující období. A on tam najednou řekl, že se byl podívat do oblastí postižených tajfuny a viděl, jak ty protipovodňové projekty nefungují, protože často vůbec nevznikly. A pak řekl doslova: Styďte se. Styďte se před svými spoluobčany, styďte se za to, že jsou jejich domovy zaplavené,“ popisuje Vondra s tím, že se z těchto slov nakonec stalo heslo protestů trvajících až do dnešních dnů.

Z proslovu Ferdinanda Marcose mladšího v Kongresu (pasáž k protipovodňovým projektům od času 0:55, s anglickými titulky):

Následně začal Marcos činit některé konkrétní kroky, které mají být namířeny proti korupci. Například nechal zprovoznit webový portál, kam veřejnost může hlásit svá podezření na nepravosti v protipovodňových opatřeních. A založil také Nezávislou komisi pro infrastrukturu, jež kauzu vyšetřuje.

„Ale je samozřejmě otázka, jak dlouho prezident Marcos o tom rozkrádání věděl, nebo zda se na tom sám osobně nějak nepodílel,“ podotýká nicméně Pavel Vondra s tím, že k tomu zatím nejsou žádné důkazy. Na svém postupu ale Marcos přinejmenším politicky nevydělal, jeho popularita klesla podle průzkumů za poslední půlrok zhruba o 20 procent a propadla se i obecně důvěra v politickou reprezentaci na Filipínách.

V podcastu 5:59 rozebíráme i další korupční skandály, které ostrovní zemí zmítaly v posledních desetiletích. A také se dozvíte o tom, že současná kauza se na Filipínách odehrává na pozadí střetu politických dynastií. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.