Mamutí transakce v ohrožení. Kdo vyplatí věřitele?

Největší transakce tuzemského bankovnictví od dob privatizace je v ohrožení. O odkoupení zdravých úvěrů banky v hodnotě 47 miliard korun projevila zájem Česká spořitelna. Nabídla přes 41 miliard. Ne všichni věřitelé ale s průběhem insolvenčního řízení souhlasí. Dostanou své peníze zpět, když z mamutí transakce sejde?

Sberbank začala mít problémy prakticky hned po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru. Teď se ale kauza vrací s novou intenzitou. Malí klienti už své peníze sice mají, ale stále zbývá mnoho lidí i institucí, které se ke svým úsporám nedostaly.

Musejí čekat, až se v insolvenčním řízení prodají zdravé úvěry, které chce za 41 miliard korun koupit Česká spořitelna. Potom teprve věřitele vyplatí. Podle reportéra byznysové redakce Seznam Zpráv Daniela Nováka ale zatím není jisté, jak situace dopadne.

„Podmínky prodeje jsou poměrně tvrdé, o čemž se až dosud příliš nevědělo,“ vysvětluje Novák. Banka třeba nezaplatí peníze ve chvíli, kdy dojde k jakémukoli právnímu zpochybňování insolvenčního řízení.

Koupě pohledávek je ale přes všechna rizika výhodná. Nejen pro Českou spořitelnu je to totiž „jedinečná šance“, jak poměrně jednoduše získat desítky tisíc nových klientů a vydělávat na nich.

A radost by mohli mít i věřitelé. I ti nejhůř postavení by díky transakci s Českou spořitelnou mohli dostat 90 % peněz. Přesto nejsou spokojení a odvolali se proti výsledkům schůze věřitelů. A pokud stížnost nestáhnou, tak kvůli zmíněné podmínce v dohodě k prodeji nedojde.

Co jim tedy vadí? Ve věřitelském výboru, který byl na shromáždění zvolen a prodej dozoruje, totiž nesedí nikdo z měst nebo krajů. Navíc Garanční systém finančního trhu, který vyplatil většinu klientů, a je tedy největším věřitelem, prosadil, že výbor bude pouze tříčlenný.

„Pozice v něm je přitom velice důležitá, věřitelský výbor rozhoduje o řadě důležitých věcí a má přístup k informacím, které běžní věřitelé nemají. V podstatě může detailně koukat pod prsty insolvenční správkyni a spolurozhodovat o důležitých věcech,“ říká reportér Seznam Zpráv.

Vedle Garančního systému v něm sedí zástupce České národní banky a původně i firmy Stema-tech. Ta se přitom schůze věřitelů ani neúčastnila. Své křeslo navíc po týdnu přeprodala společnosti Forderungen.

„Od ní vedou nitky zajímavými směry. Jednak do až šedé byznysové sféry – například do firem z okruhu Tomáše Pitra (pravomocně odsouzený podnikatel - pozn. red.) – a z druhé strany k dravým obchodníkům s pohledávkami kolem brněnského fondu IFIS, který má okolo Sberbank taky svoje zájmy,“ vysvětluje Novák.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč některá města nebo kraje měly u Sberbank peníze i po roce 2014, kdy Rusko napadlo Krym, nebo kdo má největší zájem na tom, aby se tato transakce neuskutečnila. Poslechněte si v audiu na začátku článku.