Článek
Na polsko-běloruské hranici dokončují dělníci stavbu téměř 190 kilometrů dlouhého plotu. Má zamezit Běloruskem řízené migraci lidí z Blízkého východu a Afriky přes polské hranice do Evropské unie. Plot vede i skrz Bělověžský prales – z přírodního hlediska mimořádně důležitou oblast. Jak to ovlivní tamní životní prostředí? A jak migraci?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Polsko dokončuje stavbu bariéry, která má zabránit migraci z běloruského území. Svoji úlohu ale podle reportéra Seznam Zpráv Filipa Harzera neplní. Uprchlíky za jejich cestou do Evropy maximálně zpomalí
- Samotné překonání bariéry nic neznamená. Polští pohraničníci migranty vozí zpět k hranici a vytlačují je do Běloruska. V Polsku jde o legální praxi.
- Plot může nenávratně ovlivnit ekosystém v Bělověžském pralese, překonat ho nedokáží třeba vzácní rysové. „Hrozí, že vyhynou, pokud tam ta bariéra bude stát dlouho,“ říká reportér.
Před pěti lety polská vláda v Bělověžském pralese kácela smrkové dřevo navzdory nelibosti organizace UNESCO i evropského soudního dvora. Teď se opět o posledním z původních evropských lesů, do jehož částí lidé nesmějí, začíná diskutovat. Polsko se totiž rozhodlo, že skrz něj nechá postavit zábranu proti uprchlíkům z Blízkého východu a Afriky.
„Říkají tomu plot, ale je to něco mezi plotem a zdí. Staví velkou bariéru, která bude skoro190 km dlouhá a má mít 5,5 metru na výšku a taky metr hluboké betonové základy,“ popisuje reportér Seznam Zpráv Filip Harzer, který se věnuje především státům střední Evropy.
„Zároveň je z ocelových lamel, které jsou 12 cm široké a navíc jsou nahoře kotouče žiletkového drátu, čili je to skutečně neprostupná bariéra,“ dodává.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QI_r/xHpFH/dsc-0002.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Majestátní polský dub Dunin neboli „Strážce (Bělověžského) pralesa“. Letos na jaře ho lidé v anketě vybrali Evropským stromem roku.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QL_s/rcUEU/dsc-0006.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Dunin je asi 400 let starý, měří přes 13 metrů a v obvodu má zhruba 4,5 metru. Roste v Podleském vojvodství nedaleko hranic s Běloruskem.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QR_m/c3nEU/dsc-0865.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Strom, který v minulosti poškodil úder blesku, roste na okraji vesničky Przybudki. Dřív u něj byly strážní budky oddělující královské lesy.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QO_n/OjaEn/dsc-0024.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Teď stojí Dunin osamocený. Staré původní lesy v jeho okolí jsou už dlouho vykácené, dub ale stále leží na širším území nazývaném Bělověžský prales.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QK_n/uhUEu/dsc-0123.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Severovýchod Polska má specifickou atmosféru. Žije tu mnoho národnostních menšin, například muslimští Tataři, ale také pravoslavní Bělorusové.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QO_n/lAQEl/dsc-0887.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Pravoslavných kostelů je mnoho i kolem Bělověžského pralesa. Typické jsou tu také barevné dřevěné chalupy s okenicemi.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QJ_m/nCkEz/dsc-0966.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Prales v Polsku zahrnuje národní park a další chráněné zóny a je zapsaný do UNESCO. Před pěti lety se ve zdejších lesích ve velkém kácelo. Nelegální, ale státem řízenou těžbu dřeva zastavil až evropský soud.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QK_n/UMeEv/dsc-0956.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Tehdy se Bělověžský prales stal na chvíli tématem číslo jedna. Demonstroval vztah polské vlády k životnímu prostředí, ale zároveň i vzepětí občanské společnosti a aktivistů, kteří proti těžbě protestovali.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QO_n/thLEm/dsc-0036.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Zdejší hluboké a převážně listnaté lesy jsou domovem mnoha chráněných druhů rostlin a živočichů. Úspěšně se tu podařilo obnovit populaci zubrů.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QL_s/DbeET/dsc-0075.jpeg?fl=cro,0,0,4239,2652%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Například tahle pětičlenná skupina ráda navštěvuje louky u jedné ze vsí obklopených pralesem.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QP_n/nn4Eg/dsc-0091.jpeg?fl=cro,0,0,3803,2299%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Setkání s volně žijícími zubry je nezapomenutelný zážitek. Tihle jsou na soužití s lidmi zvyklí. Umožňuje to i finanční motivace pro místní na úpravu luk. Od června už se ale zubři moc neukazují – kvůli horkům se ukrývají v pralese.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QJ_m/3kHEy/dsc-0881.jpeg?fl=cro,0,0,4186,2627%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Loni se prales, který dělí polsko-běloruská hranice, dostal znovu na „první strany“. Důvodem je nelegální migrace z Běloruska.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QR_m/hMtEV/dsc-0870.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Organizátorem migrační trasy pro lidi hlavně z Blízkého východu je podle polské vlády režim Alexandra Lukašenka. Migraci využívá jako zbraň v hybridní válce proti Evropské unii s cílem destabilizace situace.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QN_n/phoEy/dsc-0923.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Varšava vůči migrantům zaujala tvrdý postoj. Legalizovala tzv. push backy, a pokud se lidem podaří hranici nelegálně překročit, odveze je zpět do lesa a pošle do Běloruska. V mokřadech a lesích také umírají lidé – například na utonutí nebo podchlazení.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QI_r/jkZFG/dsc-0120.jpeg?fl=cro,0,0,4358,2754%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Polská vláda vyhlásila podél 180 kilometrů dlouhé hranice „zakázanou zónu“ a migraci chce zastavit pět metrů vysokou bariérou s betonovými základy.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QR_m/S6rEW/dsc-0902.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Zeď protne i Bělověžský prales. Přírodovědci varují, že to bude mít velké dopady na životní prostředí a migraci zvířat. V ohrožení bude například populace rysa. Detailně se tématu budeme věnovat v reportáži.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QI_r/76kFF/img-0933.jpeg?fl=cro,0,0,3674,2428%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Vesničkami ve velkém projíždějí nákladní auta, vojenská technika, míchačky a další vozidla. Uzavřená zóna také komplikuje podnikání – turisté nepřijíždějí, protože se bojí, a místním kompenzace od státu nestačí.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QQ_o/zOAEy/dsc-0910.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Vjezdy do zóny se zákazem vstupu už měsíce označují cedule a také četné vojenské a policejní kontroly. Výjimku mají místní obyvatelé. Někteří z nich lidem v lese z humanitárních důvodů pomáhají, riskují přitom pokutu nebo zadržení.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QN_n/mFaEz/dsc-0874.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Ani nákladná stavba vysokého plotu ale migraci z Běloruska do Polska zabránit nedokáže. Lidé od hranice informují o podkopávání bariéry nebo vytrhávání ocelových částí plotu. Projekt ale ještě doplní elektrické zabezpečení.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QP_n/FnUEi/dsc-0888.jpeg?fl=cro,0,0,4017,2833%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Skupinky lidí přicházejí dál a pokud mají štěstí, míří hned do západní Evropy. Cesta je stojí i desítky tisíc dolarů. Ty pocházejí často od rodin, které už jsou na Západě. Byznys s lidmi se stal zdrojem příjmů složek zkorumpovaného Lukašenkova režimu.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QP_n/m6aEh/dsc-0027.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Podle místních jsou úspěšní hlavně mladí muži a solitéři, kterým se podaří projít nepozorovaně. Větší skupiny s dětmi a staršími lidmi často polští pohraničníci opakovaně vracejí do Běloruska. Odtud je pak do Polska znovu vytlačují tamní ozbrojené složky.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QJ_m/WLFEx/dsc-0861.jpeg?fl=cro,0,0,3490,2377%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Větší skupiny s dětmi a staršími lidmi často polští pohraničníci opakovaně vracejí do Běloruska. Odtud je pak do Polska znovu vytlačují tamní ozbrojené složky.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QM_m/VvfEt/dsc-0021.jpeg?fl=cro,0,0,4608,3072%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Dění na polsko-běloruské hranici stojí v ostrém kontrastu nevídané polské pomoci válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Do Polska jich přišlo už více než 3,5 milionu. Zhruba 1,5 milionu v zemi zůstává.
Uprchlíci se přes ni navíc dokážou dostat. Podle Harzera migranti plot podkopávají, nebo naopak přelézají. Vyloučit nelze ani pomoc těžké techniky z běloruské strany. Stačí neoznačený traktor, který kus plotu poničí.
„Ty lidi to pravděpodobně nezastaví, určitě je to zpomalí. Ovšem polská vláda říká, že tahle stavba je prostě nevyhnutelná a že tím řeší tu hybridní válku, kterou rozpoutal proti Polsku Lukašenko a zároveň Putin,“ říká reportér, který několik dní v oblasti strávil.
Rozpory vyvolávají i samotné stavební práce v podmáčených oblastech pralesa. Aby plot mohli postavit, musí dělníci vybudovat i patřičnou infrastrukturu. Vysouší mokřady a staví silnice. Z těžko přístupné přírodní oblasti se stává dopravně snadno obslužná krajina a to i pro případný vpád nepřátelské armády.
Zábrana pro zvířata
Zeď bude podle místních odborníků na životní prostředí překážkou hlavně pro zvířata, která v pralese žijí. Dříve se přitom dokázala s podobnou bariérou na hranicích vypořádat. „Je tam opravdu starý plot, ještě z doby Sovětského svazu, kde jsou díry, je to takové obyčejné pletivo. Pro zvířata není nepřekonatelné podhrabou ho, prosmýknou se dírou,“ popisuje Harzer.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_H_L/BWRC1F.jpeg?fl=cro,0,0,4000,2667%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Reportér Filip Harzer.
Nově stavěná bariéra nicméně může mít nedozírné následky například pro místní populaci rysů.
„Na polské straně je ten prales menší a je jich tam méně, a když se nebudou stýkat s populací na běloruské straně, tak je ohrožují nemoci, ale i genetická onemocnění a hrozí to, že vyhynou,“ vysvětluje Harzer. I další zvířata jako zubři nebo jeleni ale nejsou schopna tak velkou bariéru překonat.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, co se děje s uprchlíky poté, co překonají plot mezi Polskem a Běloruskem nebo jak se pravděpodobně bude situace v této oblasti vyvíjet v dalších měsících. Poslechněte si audio na začátku článku.
Editor a koeditor: Pavel Vondra, Dominika Kubištová
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: archiv Filipa Harzera, ČRo Radiožurnál, ČRo Plus, BBC, Radio Bialstok, NBC News, youtubeový kanál potsatnews.pl, youtubeový kanál Rudolf Robak de BZZZ
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.