Expert: Trumpovy představy narazily na ruskou zeď, Putin odjel jako vítěz

Na schůzku amerického a ruského prezidenta se upíral zrak celého světa. Výsledky summitu ale nakonec budí spíš rozpaky. Žádný konkrétní výstup směrem k ukončení války na Ukrajině totiž jednání nepřinesla. Co to znamená pro další vývoj, rozebíráme v podcastu 5:59 s expertem na mezinárodní vztahy i Rusko Petrem Kratochvílem.

Jednalo se o první setkání nejvyšších představitelů Spojených států a Ruska od roku 2022, kdy Moskva podnikla plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, která se od té doby brání. Ukrajinský prezident Zelenskyj ani žádní další evropští státníci na setkání pozvání nedostali.

Donald Trump sice na krátkém brífinku po téměř tříhodinovém jednání s Vladimirem Putinem opakovaně prohlašoval, že bylo dosaženo velkého pokroku. V čem by ale měl spočívat, nespecifikoval. A novináři přímo na summitu nedostali prostor na dotazy.

Zahraniční komentátoři se vesměs shodují, že summit nepřinesl žádný hmatatelný výsledek až na legitimizaci ruského prezidenta, který se po více než třech letech mezinárodní izolace prošel na americké půdě po červeném koberci a svezl se Trumpovou obrněnou limuzínou.

„Myslím, že pro kohokoliv jiného než pro Donalda Trumpa by to bylo ponižující představení. A myslím, že dokonce i někomu s tak neotřesitelně velkolepým obrazem o sobě samém, jako je Donald Trump, musí být pomalu jasné, že ho summit nenasvítil v dobrém světle, že z velkých ambicí a cílů, které hlásal dopředu, ničeho nedosáhl,“ hodnotí aljašskou vrcholnou schůzku Petr Kratochvíl, profesor mezinárodních vztahů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a seniorní výzkumný pracovník na Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

Podle experta, který se krom jiného dlouhodobě věnuje zahraniční politice Ruska, je jednoznačným vítězem summitu Putin, který „získal vše, pro co přijel“, tedy především vlastní legitimizaci. „Připomeňme, že to je agresor, se kterým se osobně odmítali dlouhodobě západní státníci setkávat. Ta bariéra byla prolomena velkolepým způsobem,“ říká profesor.

Trump se pak podle Kratochvíla stal obětí vlastních velikášských představ a také netrpělivosti, kdy chce místo složitých vyjednávání o příměří rovnou mírovou dohodu.

„Celému setkání dominoval prezident Putin, protože Trump neměl co říct, v zásadě ničeho nedosáhl. A já se obávám, že se to dalo očekávat právě proto, že ty jeho představy jsou skutečně bizarní a tady narážejí na tu zeď ruské politiky. (…) Takže výsledek nulový, ale jak říkám, očekávatelný,“ popisuje Kratochvíl.

Kratochvíl také upozorňuje, že problémem jednání ve zvoleném formátu je absence jedné z válčících stran, konkrétně Ukrajiny, čehož Rusko využívá ke kladení ambiciózních požadavků.

Donalda Trumpa podle něj „nelze považovat za někoho, kdo by reprezentoval férově nebo jakkoliv jinak ukrajinské zájmy“, tudíž Putin může vznášet takové návrhy, jaké vznáší. Jen pro připomenutí: Zahraniční média s odkazem na informované zdroje píší, že Putin chce například kontrolu nad celou Doněckou i Luhanskou oblastí výměnou za to, že se vzdá výrazně menších dobytých teritorií v Sumské a Charkovské oblasti a zastaví postup v Chersonské a Záporožské oblasti na jihu země.

„To je skutečně nabídka, která je šokující tím, jak je drzá. Ale já chápu, že prezident Putin klade velmi ambiciózní požadavky, protože proti sobě nemá nikoho, kdo by ho v těch požadavcích limitoval, nebo vznášel podobně ambiciózní požadavky z druhé strany,“ komentuje to Petr Kratochvíl.

Za „bizarní a absurdní“ pak expert na mezinárodní vztahy považuje skutečnost, že Trump nechce tlačit na Rusko, i když k tomu má řadu nástrojů. O důvodech této zdrženlivosti podle něj lze jen spekulovat.

Po summitu amerického a ruského prezidenta se v neděli odpoledne sešli někteří evropští lídři s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby sladili noty na pondělní schůzku s Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Od ní nečeká Kratochvíl ani průlom, ani otevřenou roztržku, k jaké došlo v Oválné pracovně Bílého domu koncem února.

„Myslím si, že (Trumpovým) cílem bude přimět Zelenského k nějakému prohlášení, že je ochoten uznat, že určité části ukrajinského území budou anektovány Ruskem výměnou za bezpečnostní garance,“ říká expert s tím, že bez teritoriálních ústupků na ukrajinské straně se konečná mírová dohoda tak jako tak nejspíš neobejde, což už - v soukromých rozhovorech - naznačují i evropští spojenci Ukrajiny.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, jak reálná je podle Petra Kratochvíla v tuto chvíli schůzka Volodymyra Zelenského s Vladimirem Putinem, o jejíž potřebnosti mluvil po summitu na Aljašce Donald Trump. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.