„To nejhorší teprve přijde.“ Americký expert o nástrahách invaze do Gazy

Po několika dnech intenzivního bombardování cílů v Pásmu Gazy se čeká na příští krok Izraele. Střet s radikálním hnutím Hamás, které při víkendovém vpádu na izraelské území zabilo přes tisíc lidí, ale přináší četná rizika. Jedním z nich je i nebezpečí rozšíření konfliktu.

„To nejhorší teprve přijde,“ říká o situaci v Izraeli po útoku Hamásu americký analytik William Wechsler. Za prioritu pro izraelskou stranu teď – kromě bezprostředních vojenských cílů – označuje především potřebu zajistit, aby se střet nerozšířil v regionální válku.

Právě roztažení konfliktu na více front je totiž podle experta jednou z priorit radikálního hnutí. „Hamás jednoduše nemůže dosáhnout svých cílů bez toho, aniž by válku rozšířil. To je jeho strategie,“ podotýká Wechsler, který je ředitelem blízkovýchodních programů washingtonského think-tanku Atlantic Council.

Za nebezpečnou považuje především variantu zapojení libanonského Hizballáhu, který je vojensky mnohem silnější než Hamás. „Od roku 2006, kdy došlo mezi Hizballáhem a Izraelem k válečnému konfliktu, vybudoval Hizballáh s pomocí Teheránu mnohem větší a sofistikovanější zbrojní arzenál,“ říká Wechsler s tím, že Hizballáh disponuje množstvím precizně naváděných raket delšího doletu. Pokud by se rozhodl do války zapojit, povahu konfliktu by to nejspíš výrazně proměnilo.

Palestinské úřady uvádějí, že při izraelských náletech na Pásmo Gazy už zemřelo na 900 lidí. Wechsler předpokládá, že po bombardování bude následovat pozemní operace. A ta si podle něj vyžádá ještě více obětí mezi civilisty. „Samozřejmě že tím, kdo na to doplatí nejvíc, jsou obyčejní lidé v Gaze, z nichž spousta nepodporuje Hamás a to, co provedl. Je to opravdu depresivní realita,“ říká analytik.

Americký expert zároveň připouští, že Izraeli chybí vize, co dělat po skončení bezprostřední vojenské fáze války: „Všichni nicméně souhlasí s tím, že Gaza se v budoucnu nemůže vrátit ke statu quo – to znamená k vládě Hamásu, který bude oblast opět kontrolovat svou železnou pěstí. Takovou situaci už Izrael nechce připustit. Otázka ale zní, co bude místo toho.“

Novým prvkem v dynamice konfliktu je podle Williama Wechslera množství izraelských rukojmích, které militanti odvlekli do Gazy. „Zcela jistě přijdou speciální operace, zásahy a razie. Velmi pravděpodobně dojde k situacím, kdy se izraelské síly pokusí rukojmí osvobodit a Hamás unesené lidi zavraždí. Nebo může dojít k tomu, že Hamás rukojmí zavraždí a čin zveřejní na internetu,“ vysvětluje analytik s tím, že podle něj není předem jasné, jak Izraelci takové situace ponesou a jak na ně budou reagovat.

Připomíná, že mezi rukojmími jsou i občané jiných států než Izraele. Jejich vlády i mezinárodní společenství podle něj musí vyvinout tlak na jejich propuštění. „Existuje ale jen úzký okruh zemí, které mají na hnutí Hamás vliv. Je to například Egypt, který byl už v minulosti součástí vyjednávání o dosažení příměří a zároveň je spojencem Izraele proti Hamásu. Významný vliv na Hamás má Katar, který hnutí poskytuje léta finanční prostředky. Samozřejmě největší páky na Hamás má Írán, který se k hnutí chová jako ke své prodloužené ruce,“ uzavírá Wechsler.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, čím může izraelské politiky a plánovače varovat americká invaze do Iráku z roku 2003 nebo co víkendové krveprolití ukázalo o akceschopnosti hnutí Hamás. Celou epizodu si pusťte v přehrávači v úvodu článku.