Hlavní obsah

Jak by měl vypadat konec války? Neví to ani sám Putin

Foto: Profimedia.cz

Vladimir Putin jako Voldemort – takhle ruského lídra vykreslili v polské Poznani.

Reklama

14. 4. 12:00
Článek

„Je rozdíl mezi tím, co se reálně děje, a mezi image, s jakou se Vladimir Putin prezentuje. Nemá žádný detailní dlouhodobý plán, není šachový velmistr. Spíš oportunista s velkými tužbami,“ říká v podcastu britský historik.

Rusové zahájili invazi na Ukrajině už před necelými dvěma měsíci a stále není jasné, co je vlastně jejím cílem. Britský historik a odborník na současné Rusko Mark Galeotti v Checkpointu říká, že to nejspíš neví ani ruský lídr Vladimir Putin:

„Původně měl Putin dojem, že je Ukrajina slabá a zkorumpovaná a zhroutí se po prvním útoku. Nakonec věří tomu, že Ukrajina není opravdovým státem a Ukrajinci nejsou skutečnými lidmi, což vysvětluje tu podivnou strategii na počátku invaze. Ta mu ale nevyšla, Ukrajinci se sjednotili a prokázali nejen kompetenci, ale také fenomenální odhodlání bránit svou rodnou zemi. Nyní se tedy Putin snaží vykřesat z nastalé situace, co může.“

Rusové teď mohou podle spolupracovníka Ústavu mezinárodních vztahů doufat, že uzmou Luhanskou a Doněckou oblast a pás na pobřeží Azovského moře, který spojuje Krym s Ruskem.

„Pokud se jim podaří zabrat tato území, mohou přece říct, že tahle vojenská operace nikdy nebyla invazí. Že šlo o denacifikaci a demilitarizaci a ochranu ruskojazyčných Ukrajinců. Demilitarizaci mohou doložit tím, že vyhodili do povětří pár vojenských základen, a o denacifikaci budou, předpokládám, mlžit. Mohou tvrdit, že tohle bylo celou dobu jejich cílem. Samozřejmě je to nesmysl, ale dá se to tak podat,“ poznamenává v podcastu Galeotti.

Putin, kterého historik v podcastu porovnává s ruským carem Ivanem Hrozným, je upřímně přesvědčený o tom, že Ukrajina nemá právo na rozhodování o vlastní budoucnosti. „Na druhou stranu i přesto, že se pohybuje ve své bublině plné ‚yesmanů‘, musí mít ponětí o tom, že se ta válka nevyvíjí dobře. Musel přece vidět mapy a počty obětí. Bude tedy měnit svá očekávaní a aspirace,“ vysvětluje odborník a pokračuje:

Foto: Seznam Zprávy

Checkpoint se nahrával v Černínském paláci, sídle Ministerstva zahraničních věcí ČR. Mark Galeotti tam přednášel na sympoziu Multilaterální Česko.

„I kdyby se musel spokojit pouze s částí jihu a východu Ukrajiny, i kdyby jednoho dne došlo na uzavření míru, nemyslím si, že Putin prozře a najednou si řekne: ‚dobrý bože, vždyť je to legitimní stát.‘ Uvědomí si jen, že tahle konkrétní příležitost mu nevyšla. A bude přemýšlet o tom, co může udělat v budoucnu.“

I tak Galeotti považuje invazi na Ukrajinu za začátek konce putinismu, a tak to podle něj jednou budou vnímat i v Rusku. „Rusko začne vypadat jako Sovětský svaz v sedmdesátých letech – se stárnoucím vedením, stagnující a upadající ekonomikou a s nespokojenou populací kontrolovanou propagandou a represí.“ Puč v prezidentském paláci ale historik nepovažuje za pravděpodobný.

Podivné válčení

Rusové jmenovali před několika dny do čela útoku na Ukrajinu zkušeného generála Alexandra Dvornikova. Invaze má tedy až po nějakých sedmi týdnech určeného velitele, což Galeotti považuje za podivné.

„Obvykle Rusové přistupují k válčení metodicky, skoro až byrokraticky. Rusko se ale až teď začíná řídit určitými principy válčení, jež od začátku invaze neuplatňovalo. To bylo poněkud bizarní. Je dost těžké vysvětlit způsob, jakým Rusové tu invazi realizovali. Tedy kromě toho, že stála na základě politických úvah a Putinových představ o Ukrajině a o tom, jaká by ta válka měla být,“ poukazuje historik.

Jedním z nejvíce šokujících momentů invaze byl masakr v Buči. Podle Galeottiho se dá očekávat, že takových masakrů bude zpětně odhaleno víc. A další ještě přijdou:

„V Buči to nebylo tak, že by vojákům někdo řekl: ‚A teď tam běžte a vražděte a znásilňujte.‘ Takové věci se dějí v případě, kdy selže kázeň v armádě, kde je už tak špatná morálka. V armádě, které bylo nejdřív řečeno, že jde bojovat proti Ukrajincům, což jsou nelidští neonacisté. V armádě, která má strach, protože nevyhrává.“

Jak se bude v budoucnu psát o „speciální vojenské operaci“ v ruských učebnicích dějepisu? Rozdělila válka svět vedví? A proč jde také o boj o ruskou duši? Celý podcast si pusťte v přehrávači v úvodu článku.

Checkpoint

O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a jejími kolegy ze zahraniční redakce.

Poslouchejte každý čtvrtek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.

O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #CheckpointSZ.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované