Hlavní obsah

Kulturák: Nejsmutnější místo v Česku už by zasloužilo jiný příběh

Foto: Profimedia.cz

V Česku je místo, kam ukládáme všechna národní traumata. Nemytizujeme ho až moc?

aktualizováno •
Článek

Kraj plný historické bolesti, záhadných vražd a romantických scenérií. Nebo je to všechno jinak? Kulturák se vydává do míst, která české umělce fascinují jako žádná jiná.

Naposledy Sudety uchvátily pražského kavárníka Ondřeje Kobzu, který se rozhodl české pohraničí obohatit poeziomaty, tedy automaty, které vám odvyprávějí příběhy odsunutých rodáků nebo odrecitují básně.

Podle Matouše Hrdiny, editora Seznam Zpráv a autora oblíbeného newsletteru Pod čarou, jde o bohulibý projekt, ale zároveň i typický příklad „kulturních aktivit, jež okolo pohraničních oblastí dlouhodobě vytvářejí podivný mýtus melancholie“. Co všechno si projektujeme do Sudet? A nevytvořili jsme si jakýsi sudetský mýtus?

O tom si povídáme v aktuálním dílu podcastu Kulturák.

Sudety nejsou skanzen

Přečtěte si komentář Matouše Hrdiny o tom, proč bychom o Sudetech neměli přemýšlet jen jako o kraji romantického zmaru.

„Když to trošku přeženu, tak bych řekl, že nic jako Sudety neexistuje,“ provokuje hned na začátku Hrdina. Nechce tím zbořit historické nebo zeměpisné vymezení, ale spíš zpochybňuje jakousi kolektivní představu.

„Co má společného Špindlerův Mlýn, Bruntál, Karlovy Vary a nějaká prázdná vesnice na Šumavě? Nejspíš vůbec nic. Pohraniční oblasti jsou strašně rozmanité, vydaly se různými cestami. Pokud chceme hledat rozpadlé vesnice, příběhy vyhnání, tak je jistě najdeme. Ale také tu můžeme najít bohatá lyžařská střediska,“ vysvětluje publicista.

V novém Kulturáku také uslyšíte

  • Kdy české umělce a umělkyně začaly fascinovat Sudety?
  • Jak se povedl román Alice Horáčkové Rozpůlený dům, který vypráví o rodinné historii z Krkonoš?
  • Co říká Jana Patočková na výsledky MTV Awards?
  • Jaký účet sledovat na TikToku a u jaké knihy se nejlépe uklidnit?

Fascinace sudetskou oblastí protéká českou kulturou už dlouho. Kdy se ale ze Sudet začalo stávat kulturní klišé?

„První fáze byla romanticko-melancholická, vzpomíná se na odsun a na Němce. Pak je ta druhá etapa vytěžování Sudet, taková ta exploatace chudoby a rozkladu současných Sudet. Podle mě to začalo už ve filmu Bohdana Slámy Divoké včely z roku 2001, který se odehrává v Nízkém Jeseníku,“ uvažuje Matouš Hrdina. „A pak je tu samozřejmě úspěšný seriál Pustina z roku 2016, který také tematizuje sociální potíže pohraničí, ale tím, že z toho dělá karikaturu. Nejde o to, že by v těchto místech sociální potíže nebyly, ale že celé oblasti dáváme jednu nálepku.“

Existuje film, seriál, hudba nebo román, který o Sudetech vypráví jinak? A kdy se jimi čeští umělci a umělkyně vlastně zabývali poprvé? Poslechněte si Kulturák o místě, kde tak rádi zkoumáme to divné v našem kulturním podvědomí.

Kulturák

O kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.

Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Související témata:

Doporučované