Vietnamští umělci: Nemůžeme být Češi. Strávili jsme půlku života ve večerce

Do kin vstoupil první český vietnamský film Letní škola, 2001 režiséra Dužana Duonga. Už tu ale také vyšla básnická sbírka od autorky s vietnamskými kořeny Hany Nguyen alias Večerky nebo několik alb rapera Ankiho. Jaká témata v nich řeší? Jak vnímají vlastní identitu? A co na jejich uměleckou dráhu říkají rodiče nebo další členové komunity? Nejen na to odpovídali hosté debaty podcastu Kulturák na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.

„Mám ve filmu nějaké mafiánské prvky,“ vysvětluje režisér Duong, jehož film už uvnitř komunity vyvolal i negativní reakce. „Někteří Vietnamci, kterých se to dotklo, řekli, že by se vůbec neměl objevit v kinech. Je ale důležité podotknout, že Češi nejsou hloupí a vědí, že se to děje. Jen zvyšuji PR Vietnamcům. Víme o tom všichni,“ poznamenává s odkazem na organizovaný zločin.

Básnířka, režisér a raper v debatě mluví také o vztahu s rodiči a dětství, ve kterém důležitou roli sehrály „české babičky“. Ty se měly starat o jejich integraci. „Vždycky tam byla jen chůva, a ne táta nebo máma,“ objasňuje Dužan Duong. „Pro dítě je hrozně důležité, aby tam rodič byl přítomen. Dítě třeba neví, co je špatně, ale cítí, že mu schází nějaký rodič.“

„Moje česká chůva byla super,“ dodává raper Anki, jehož loňské album I Want to Feel Safe získalo cenu Vinyla. „Moje dětství bylo nejhezčí do 11 let, kdy jsem chodil k české chůvě, mohl jsem jezdit na cyklovýlety, sbírat houby, měl jsem spousty koníčků. Když máma řekla, že jsem dost velký, abych byl doma sám, tak se mi zhroutil svět. Máma tam nebyla. Co mi zbývalo než se poflakovat po ulicích? Když se vrátíš do vietnamské rodiny, rodič na tebe nemá čas, jsi ztracený. Nikdo tě nevede. Strašně se mi zhoršil prospěch.“

Anki také mluví o komplikovaném vztahu s tátou. „S otcem, který od devadesátých let žije ve Vietnamu, jsme se na ničem neshodli, nemáme žádný vztah a vůbec spolu nemluvíme. Dřív říkal: Vraťte mi ho do Vietnamu, já ho znormalizuju,“ líčí.

Cítí se členové druhé generace vietnamské komunity u nás jako Češi? Ani na to nemají jednoduchou odpověď. „Volba mezi češstvím a vietnamstvím je strašně lichá,“ myslí si Hana Nguyen. „Jsme strašně blízko Vietnamu, ale i České republice. Vybírat si mezi těmi identitami není ideální cesta. Nikdy mi to neprospělo. Spousta bolestivých momentů v mé identitě vzniklo tím, že mě někdo zaškatulkoval tam, nebo tam,“ dodává.

Jak chtějí Anki a Dužan Duong vychovávat vlastní děti? Je něco, co je dokáže urazit? „Už jsem slyšel všechno,“ směje se režisér. Raper zmiňuje, jak se mu lidé posmívali, že je „šikmoočko“. To ho vždy naštve. „Občas za mnou někdo přijde po vystoupení a řekne, že mluvím krásně česky. Tak jim říkám, že oni by na tom mohli ještě zapracovat, a odejdu,“ dodává Hana Nguyen alias Večerka.

Poslechněte si podcast Kulturák o vietnamské umělecké scéně v Česku, který vznikl na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.