Hlavní obsah

Chlapácký Putin je jen fasáda, říká expert

Hostem Ptám se já byl politický geograf a publicista Michael Romancov. Video: Marie Bastlová, Seznam Zprávy

 

Reklama

Článek

Ukrajinská ofenziva běží, podle šéfa NATO je ale teprve na svém začátku. Její výsledek je klíčový pro další vývoj války, ale i pro to, jak se dál bude stavět k podpoře Ukrajiny Západ. Udrží západní země jednotu?

Hostem Ptám se já byl politický geograf z Fakulty sociálních věd UK a Metropolitní univerzity Praha a publicista Michael Romancov.

Ukrajinské jednotky podle amerického Institutu pro studium války dál úspěšně pokračují v protiofenzivě. I přes tvrdé boje se jim daří postupovat u východoukrajinského Bachmutu i v Záporožské oblasti. Ofenziva nese výsledky i podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který tento týden zopakoval, že Severoatlantická aliance bude v podpoře Kyjeva pokračovat.

Podle politického geografa Michaela Romancova je aktuální vývoj na frontě zcela klíčový: „Vztah mezi Ukrajinou a Ruskem je pořád, a to z obou stran, úzce svázán s tím, jak úspěšné, respektive neúspěšné jsou nebo budou jejich jednotky na bojišti.“

Zároveň si podle něj musíme zvyknout, že i přes jakýkoliv výsledek ruské agrese na Ukrajině dojde k dlouhodobým změnám poměrů v Evropě. „Válka dříve či později skončí a my si musíme jako Evropané prostě zvyknout na to, že Rusko, v němž jsme si přáli vidět strategického spojence a které se změnilo na strategický problém, v dohledné budoucnosti nejbližších pěti až 15 let bude strategický protivník. A tomu musíme uzpůsobit svoje chování,“ dodává.

Jak se postaví Severoatlantická aliance k debatě o vstupu Ukrajiny do NATO? A jak by mohl ovlivnit evropské nálady případný volební úspěch silně proruského Roberta Fica na Slovensku?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak zásadní je, aby Ukrajina uspěla v té nastartované protiofenzivě? – V tento okamžik to je klíčové z hlediska budoucího vojenského i politického řešení situace, protože se zdá, že vztah mezi Ukrajinou a Ruskem je pořád, a to z obou stran, úzce svázán s tím, jak úspěšné, respektive neúspěšné jsou nebo budou jejich jednotky na bojišti.

1:40 A jakým způsobem to bude nebo nebude důležité stran nálad na Západě, tedy jak bude veřejnost dál nakloněna tomu, aby západní země podporovaly Ukrajinu? – Veřejná podpora vlastně dnes paradoxně možná není až tak úplně důležitá, protože zatím existuje nesmírně široká shoda, pokud jde o politické elity. Viděli jsme, jak obrovskou změnu prodělalo Německo, případně Francie. Od začátku jednoznačným způsobem na straně Ukrajiny stojí Británie. A to jsou tři nejdůležitější evropské země. Ukrajina má samozřejmě obrovskou podporu ze strany Spojených států. A pak je tady celé východní křídlo Aliance, to znamená především Polsko, baltské státy, zaplaťpánbůh Česko, Finové a tak dále.

2:00 Jsou před námi nějaké důležité momenty, nějaká referenda, volby, například na Slovensku, které by mohly nálady ovlivnit? – Z hlediska toho východního křídla bude teď pochopitelně obrovská pozornost v nejbližších měsících směřována ke Slovensku. Není žádné tajemství, že pokud jde o slovenskou veřejnost, tak to je země, která vykazuje jednu vůbec z nejvyšších podpor Rusku. Blíží se prezidentské volby ve Spojených státech, ty sice nejsou ještě bezprostředně na pořadu dne, ale na horizontu už se to jednoznačným způsobem rýsuje. A z našeho evropského pohledu je tohle vlastně další z mnoha mezinárodně-politických krizí, kde Evropa tahá za kratší konec provazu. Největší otazník je v souvislosti s možnou kandidaturou Donalda Trumpa.

4:00 A co Slovensko, pokud by se stalo, že by Robert Fico uspěl? – Samozřejmě Viktor Orbán by získal v tomto ohledu spojence. Byť na druhou stranu mezi Slovenskem a Maďarskem je celá řada dalších sporných otázek, takže to nejde v tento okamžik říct naprosto jednoznačně, ale rozhodně by se Orbánovi dýchalo lépe. Není také žádné tajemství, že své ekonomické zájmy ve hře mají Kypr a Řecko. Řekové zejména jsou teď pod obrovským tlakem. Hraje v tom velkou roli ruský export ropy, zejména do Číny a do Indie, a tankery, z nichž obrovské množství vlastní řecké společnosti. Ty si za to nechávají od Rusů velmi dobře zaplatit, ale samozřejmě tím vlastně také nepřímo podporují ruské vojenské úsilí. Takže není vlastně vůbec vyloučené, že se nám na půdorysu Evropské unie objeví koalice zemí, které budou chtít, aby došlo k zásadnímu přehodnocení evropské politiky vůči Rusku.

7:00 Má teď Rusko kapacitu zasahovat do evropské politiky? – Určitě ano, protože oni se na to systematicky připravovali minimálně od anexe Krymu, možná déle. Rusům se hodně zkomplikovala situace po té vlně vyhošťování ruských diplomatů, ať už v souvislosti s útokem na Skripalovy, nebo zejména po rozpoutání války, v našem případě po Vrběticích. Ti diplomaté byli aktivní, navázali mimořádně širokou vazbu v každé jedné zemi na podnikatelské elity, na novináře nebo influencery, na politiky. A ti lidé opětně jaksi vylézají z toho stínu, kam se po začátku války schovali.

17:00 Nás čeká summit ve Vilniusu, nakolik zásadní bude jednání o spolupráci Ukrajiny se Severoatlantickou aliancí? – To, co se dá racionálně očekávat teď od toho blížícího se summitu, je pravděpodobně přistoupení Švédska. (…) Pokud jde o Ukrajinu, v zásadě nikdo nezpochybňuje oprávněnost ukrajinských požadavků na přistoupení k NATO. Řada vojáků se vyjadřovala, že by Aliance byla sama proti sobě, kdyby ukrajinské ozbrojené síly a jejich potenciál nebyl integrován do potenciálu Aliance. Podobně jako v 50. letech, kdy se vyjednávalo o vstupu tehdejší Spolkové republiky Německo a Američané upozorňovali, že ponechat zemi s tak obrovskou lidskou a materiální silou stranou kolektivní obrany, je nesmysl.

18:00 Tady je problém, že Ukrajina je teď aktivně ve válce s Ruskem a kdyby Ukrajina byla přijata teď bezprostředně, znamená to pro všechny ostatní země obrovské riziko, že se válka stane válkou mezi Ruskem na straně jedné a Aliancí na straně druhé. – Jinými slovy, asi nelze očekávat, že by se Ukrajina, dokud ten válečný konflikt neskončí, nebo minimálně neskončí nějaká jeho žhavá část, stala členem Severoatlantické aliance? – Přesně tak. Na druhou stranu si myslím, že v tom Vilniusu může být dán závazný příslib, že se Ukrajina v budoucnosti stane členem Aliance.

22:00 V úterý měl Putin více než dvouhodinový rozhovor s vojenskými zpravodaji. Z toho, co chce Kreml ukázat veřejnosti, to vypadá, že Putin vše drží pod kontrolou. Použil i některých ostřejších výrazových prostředků, aby dal najevo, že je chlapák a že se svůj slovník snaží okořenit. Čili v tomto ohledu tady byla snaha, aby to byl ten starý dobrý Putin, který všechno ví, se vším počítal. To je fasáda. Ale ten režim je budován 23 let, Putin se nepochybně celou tu dobu snažil, a povedlo se mu to, vytvořit robustní režim, který je odolný vůči jakékoliv kritice.

26:00 Teď skutečně uvidíme, jak si povedou ukrajinské a ruské ozbrojené síly. (…) Válka je pokračováním politiky jinými prostředky, až válka skončí, tak se opět vrátíme k těm politickým prostředkům a na konci těch bojů bude nějaké jednání. Nevíme kdy, nevíme v jakém formátu. Klidně může dojít k tomu, že Ukrajinci budou velmi úspěšní, zatlačí Rusy a válka bude nějakým způsobem hibernovaná. Rusko nebude mít tendenci vyjednávat a  bude i nadále čas od času terorizovat Ukrajince prostřednictvím raketových úderů.

28:00 Ale válka dříve či později skončí a my si musíme jako Evropané prostě zvyknout na to, že Rusko, v němž jsme si přáli vidět strategického spojence a které se změnilo na strategický problém, v dohledné budoucnosti nejbližších pěti až 15 let bude strategický protivník. A tomu musíme uzpůsobit svoje chování. V okamžiku, kdy to mentálně přijmeme, tak není důvod, abychom se nějakým způsobem vlastně Ruska báli.

Speciál Seznam Zpráv „Do důchodu bez důchodu?“

Foto: Seznam Zprávy

Speciál Seznam Zpráv na VŠE.

Vláda se rozhodla konečně reformovat penzijní systém, který jede na rekordní dluh. Co přinese 13 klíčových změn? A dočkají se důchodů i dnešní dvacátníci a třicátníci?

Marie Bastlová z podcastu Ptám se já bude zpovídat jak šéfa rezortu práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL), tak stínového ministra Aleše Juchelku (ANO). Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší z podcastu Vlevo dole pak rozeberou více do hloubky, proč se důchodová reforma v Česku tak dlouho nedaří.

To vše už ve čtvrtek 15. června od 16:00 ve Vencovského aule na VŠE v Praze.

Akce je pro studenty i veřejnost. Kvůli omezené kapacitě je potřeba se na ni registrovat zde.

Reklama

Doporučované