V září by mohla být situace na Ukrajině úplně jiná, říká Landovský

Ukrajinský prezident dorazil i s manželkou na dvoudenní návštěvu Prahy. S českými představiteli jedná o možnostech míru, o zbrojní pomoci i pomoci v oblasti zdravotnictví. Jak se po roce dá zhodnotit česká muniční iniciativa?

Hostem Ptám se já byl bývalý český velvyslanec při NATO a nyní výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Jakub Landovský.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při nedělním setkání s českým protějškem Petrem Pavlem mimo jiné ocenil českou muniční iniciativu. V rámci ní by Kyjev mohl v průběhu roku získat ještě 1,8 milionu kusů velkorážní munice.

„Evropa stojí za očekáváním v navyšování výroby. Což je velká ostuda pro evropský průmysl, že není schopen tak základní výrobek, jakým je velkorážová dělostřelecká munice, vyrábět,“ připomenul Landovský.

Česká muniční iniciativa proto podle něj sehrála v podpoře Ukrajiny skutečně významnou roli: „Muniční iniciativa je taková nahodilá náplast na bolest, kterou musíte vyřešit operací. Ta operace se jmenuje posílení obranného průmyslu. Tam má Česká republika nezastupitelnou úlohu.“

V jednáních s vrcholnými představiteli České republiky a zbrojaři pokračuje Volodymyr Zelenskyj i v pondělí. Na rozdíl od své poslední návštěvy Prahy před dvěma lety se tentokrát schází i se zástupci opozice, která hovoří o zastavení muniční pomoci.

„Předpokládám, že v září, kdy bude volební situace u nás na vrcholu, tak už bude situace na Ukrajině prostě jiná. Že v září bude příměří, nebude intenzivní boj,“ řekl Landovský.

Jak důležité je, že se ukrajinský prezident v Praze schází i se zástupci opozičních sil? Kam se posunula jednání o ukončení války? A co by znamenalo, kdyby se z nich stáhly Spojené státy?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Co jako diplomat čtete ze schůzky prezidentů Pavla a Zelenského? - Čtu z toho význam, který Česká republika v koalici zemí, které nejenom mluví, ale i něco dělají, zaujímá. Je to ocenění české pomoci, která přes úplně počáteční období lehkého váhání pokračuje více než tři roky, má své jasné šampiony. A prezident Zelenskyj dost váží to, kam investuje svůj čas. Takže to, že ho investoval do České republiky, je dobře. A je to i díky českým občanům, kteří tvoří nepominutelnou součást toho balíku.

4:00 To, co se počítá, je vztah Ukrajiny a Spojených států, Spojených států a Ruska a Ukrajiny, těch velkých hráčů. Aranžmá, které zahrnuje i Čínu. A tam Česká republika hraje roli jenom potud, pokud je součástí nějaké akceschopné koalice v Evropě, toho součástí jsme. A navíc díky muniční iniciativě jsme jakýsi nexus, kterým jsou peníze partnerů přetavovány v munici pro ukrajinské bojiště.

5:00 Jak byste po roce zhodnotil českou muniční iniciativu? - Před tím rokem byl podíl dělostřelecké munice k dispozici pro operace 12 nebo 10 ku jedné, dneska je to dva ku jedné. Sice pořád ve prospěch Rusů, ale je to obrovský rozdíl. Součást toho je i muniční iniciativa.

5:30 Ona stojí na běžné lidské vlastnosti, že každý má rád peníze, ale ne každý chce, aby bylo vidět, že jeho peníze tečou na ukrajinské bojiště na straně Ukrajiny. A na tomto geniálním schématu stojí i česká muniční iniciativa: bere peníze partnerů, nakupuje v zemích, které třeba nechtějí, aby to bylo navenek známo, provádí i nějaké testování a další extra služby, které s tím souvisejí, garantuje nějakou kvalitu. Ale hlavně garantuje diskrétnost, to je to nejklíčovější na české muniční iniciativě.

6:00 Jsem pořád optimista. Válka má šanci letos skutečně přestat. Neříkám, že skončit, ale přestat. Ale k tomu je důležité, aby Ukrajina byla silná, aby se fronta neprovalila, aby nedošlo k nějakému zásadnímu postupu. A proto je důležitá i česká muniční iniciativa.

8:00 Evropa stojí za očekáváním v navyšování výroby. Což je velká ostuda pro evropský průmysl, že není schopen tak základní výrobek, jakým je velkorážová dělostřelecká munice, vyrábět. Když třeba Severní Korea dodala na ruskou stranu šest milionů kusů, to je skutečně obrovské množství. (…) Nejhorší ve válce je, když máte něco slíbeno, a pak to nepřijde. A tady česká iniciativa nastoupila jako zajímavé řešení aktuální akutní situace. S nedostatkem munice to fungovalo. Nevím, jestli to je životaschopné dlouhodobě. Myslím si, že je spíše třeba to nahradit výrobou.

9:00 Jak vnímáte slova opozičního hnutí ANO? Karel Havlíček říkal, že muniční iniciativu zastaví, pokud ANO vyhraje volby. Poznamenalo by to naše vztahy s Ukrajinou, anebo by to už nebylo tak podstatné, protože ta iniciativa by se vyčerpala? - Myslím, že to druhé je pravděpodobnější. A to ze dvou důvodů. Jeden jste zmiňovala vy. A druhý je, že pořád předpokládám, že v září, kdy bude volební situace u nás na vrcholu, tak už bude situace na Ukrajině prostě jiná. Že v září bude příměří, nebude intenzivní boj a bude nějaká šance dozbrojit.

9:30 Muniční iniciativa je taková nahodilá náplast na bolest, kterou musíte vyřešit operací, ta operace se jmenuje posílení obranného průmyslu. Tam - a myslím, že to tvrdí i hnutí ANO - má Česká republika nezastupitelnou úlohu. A tam potom ty benefity z výroby, včetně daní, pracovních míst a nějaké expertizy zůstávají doma. A to je dobře, protože Evropa selhala ne proto, že by byla úplně neschopná, ale že je úplně nejednotná. V Evropě každý hraje na sebe.

10:00 Přiznejme si to konečně, že to není jeden celek, ale kolbiště národů. A tam musí Česká republika urvat to, co může. A zároveň naplňovat nějakou zahraniční politiku. A tady je bez pochyb, že Ukrajina silná brání ruským invazím dále na východ, Ukrajina slabá je spíše výzvou k nějakému pokračování války, kterou nikdo nechce.

10:30 Vy jste byl před pár dny na Ukrajině, jaká je tam situace teď? - Nesmírně zajímavá. Považoval jsem za svoji povinnost na Ukrajinu jet a s Ukrajinci mluvit právě proto, že často komentuji dění v té zemi. Měl jsem možnost odjet s pomocí, kterou organizovalo Post Bellum, Paměť národa. Byly to drony, nějaké medicínské vybavení, ventilátory. (…) Když tam jedete, tak pochopíte, že česká představa o válce je úplně jiná, než co se děje na Ukrajině. Vy třeba máte představu, protože se řekne válka, že tam jsou nějaké fronty na maso a temnota, za frontou a na frontě po sobě lidé střílí, hází granáty ze zákopu do zákopu.

12:00 Ale ekonomika normálně jede a funguje, protože ekonomika je základem schopnosti státu přežít. To znamená, že seženete úplně všechno, internet funguje téměř všude, zboží je kvalitní, je ho dostatek, ceny jsou nižší. (…) Už to trvá tři roky a Ukrajince to zmáhá psychicky. Šrámy tam jsou, ale navenek to vypadá jako normálně fungující země. A na frontě nikdo nehází granátem a neběží se samopalem. Tam Rusové na elektrických kolech přejíždějí zónu smrti, kde létají jenom drony. To, co ta válka ukázala, je, že spousta našich předpokladů o tom, jak se bude válčit, je lichá.

14:00 A co vás vede k optimismu, že by to třeba už na podzim mohlo být lepší? - Nedávno byla podepsána dohoda o vzácných zeminách mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Zároveň Spojené státy tlačí na oba dva hráče, na Rusko a Ukrajinu, že z jednání odejdou a že žádný mír nebude, což je velmi silná páka. Z Evropy to není vidět, ale je třeba podtrhnout, že Spojené státy to nedělají kvůli Ukrajině nebo kvůli Evropě, ale kvůli Číně. Čína je skutečně hlavním zájmem americké strategie a zahraniční politiky, Čína na té válce pořád ještě vydělává každý den. A proto Spojené státy chtějí ten konflikt zastavit. Já věřím, že postupují vpřed a věřím, že v září prezident Trump svůj slib splní.

18:00 Co by se dělo, kdyby se Amerika stáhla? - Neříkám, že se Evropa na úplném kraji propasti neprobudí. Ale budu mnohem radši, pokud to Evropa udělá spolu se Spojenými státy. Já prostě neumím žít ve světě, kde my budeme volit mezi Čínou, Spojenými státy a Ruskem a zvolíme cokoliv jiného než Spojené státy. Je to těžké, pořád ještě se Evropa fascinovaně soustředí na Trumpa. Ale uvědomme si, že v první lize agresivnějších mocností tam nikdo jiný v podstatě není.

21:00 Jak významné budou oslavy Dne vítězství v Moskvě na Rudém náměstí, na které se Rusko jako každoročně chystá i letos? Mluví se čím dál tím otevřeněji o účasti čínského prezidenta, spekuluje se o tom, jestli tam bude nějaký zástupce americké strany, evropští lídři… - Bude to jakýsi obraz, který jsme zažili během studené války třeba při bojkotování olympijských her. A ten ukáže, jak jednotné jsou ty jednotlivé bloky. Americký zájem námluv v Rusku je odůvodněn právě tím, o čem tady v českém prostředí pořád mluvím, a to je snaha omezovat růst moci Číny v Asii. (…) Evropa možná ukáže, že je relativně jednotná a pojede tam třeba jenom jeden nebo dva státníci, anebo ukáže, že je prostě rozbitá, pojede tam někdo větší, významnější než třeba slovenský premiér Fico, o kterém se mluví.

23:00 Čína tam bude určitě, čínské partnerství s Ruskem je věc pro Čínu naprosto nejzásadnější a nejvýhodnější. Protože jak Rusko klesá - a Rusko není nasměrováno na velký úspěch ve světě jedenadvacátého století, ono je na sestupu - tak Čína roste a získává k tomu stále více toho, co z Ruska potřebuje, ať už se jedná o suroviny nebo know-how k výrobě raket a podobně. A tím pádem roste závislost Ruska.

24:00 Ta přehlídka ukáže, jak silný je ruský tábor fanoušků, těch úplně ultras, co mají Rusko opravdu rádi. Bude zajímavé, kdo tam přijede z Afriky, kdo další třeba z Asie, která je předmětem silné americké diplomatické ofenzivy.

30:00 Opoziční hnutí ANO je podle průzkumů stále nejsilnější a má šanci vyhrát volby, jak vnímáte jeho postoje vůči válce na Ukrajině? - Andrej Babiš v Rusku nepodnikal. Nevím o tom, že by měl s Ruskem nějaké záměry a plány. A obávám se toho, že lakování ANO na proruskou, antizápadní stranu povede jenom ke zmaru na české politické scéně i ve veřejném diskurzu. Prostě tak ta situace nestojí. A pojďme se podívat pravdě do očí, že tyto volby nejsou křižovatka na východ nebo na západ. Volby v České republice jsou o tom, jestli vláda dělá svoji práci dobře, jestli opozice má nějaký lepší recept. A válka tam hraje roli, ale nehraje tam roli dějinné křižovatky. - A kdo to lakuje? Vláda, nebo samo ANO? - Myslím, že spíš to první.

31:00 Jak je významná schůzka Volodymyra Zelenského s představiteli hnutí ANO? Co čekat, že budou řešit? - Kontinuitu. (…) Pokud je zájmem ANO silné Česko, jak bylo několikrát proklamováno, tak to má mnoho komponentů, včetně obrany. ANO řeklo jasně, že je pro navyšování obranných výdajů, to je asi dobrá zpráva. Teď je otázkou, jak se ANO postaví k tomu, jak ty obranné výdaje využít. A tady je ukrajinská schopnost se adaptovat na moderním bojišti, vytvářet nové zbraňové systémy skvělým vodítkem.

32:00 O spolupráci s Ukrajinou v době příměří, v které já pořád věřím už v letošním roce, bude obrovská rvačka. Tak mějme s Ukrajinou vztahy, abychom dokázali z dronové revoluce na moři i ve vzduchu dostat maximum. Aby, jak říká ANO, ty obranné výdaje z kapes našich daňových poplatníků byly využity co nejefektivněji.

33:00 Co je pravdy na spekulacích o tom, že s vámi hnutí ANO jednalo ohledně budoucí politické spolupráce? - Jakákoliv moje setkávání se členy hnutí ANO směřovala k nějakým nepolitickým funkcím. Nikdy jsme se nebavili o politických funkcích. - Křeslo ministra zahraničí ani obrany v budoucí vládě vám tedy nenabízeli? - V tuhle chvíli ne, nikdo mi nenabízel křesla v budoucí vládě. A bylo by to skutečně velice předčasné.