Ministrem jen fanoušek NATO? „To, co plánuje prezident, je protiústavní,“ říká Fiala z SPD

Opoziční SPD nakonec půjde do sněmovních voleb i s podporou Rajchlovy strany PRO, která hrozila odtržením z „vlastenecké čtyřky“ kvůli pozicím na kandidátkách. Udrží formace pod křídly SPD jednotu?

Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Radim Fiala.

Opoziční hnutí SPD nakonec půjde do podzimních sněmovních voleb společně nejen s Trikolorou a Svobodnými, ale i se stranou Právo Respekt Odbornost (PRO). Tedy v sestavě, na jaké se strany s cílem „spojení vlasteneckých sil“ domluvily letos na jaře ve společném memorandu.

Ještě do neděle to ovšem nebylo jisté. Jak minulý týden upozornily Seznam Zprávy, kvůli neshodám ohledně kandidátních listin začalo PRO hrozit ukončením spolupráce. Některým členům partaje Jindřicha Rajchla vadilo, že na kandidátkách nedostávají takový prostor, jaký očekávali. V SPD zase zaznívaly obavy z toho, že je lidé z PRO mohou přeskákat.

Rajchlova strana proto usnesením vyzvala SPD k serióznímu jednání a k naplnění jejích požadavků. V neděli večer pak předsednictvo PRO rozhodlo, že ve spojenectví přece jen hodlá pokračovat.

Podle aktuálního volebního modelu STEM by se kandidátka SPD dostala do Sněmovny s 12,4 procenta hlasů. Hnutí Tomia Okamury si od spojenectví s PRO, Trikolorou a Svobodnými slibuje, že předejde hrozbě propadnutí hlasů a zajistí jim silnější zastoupení ve Sněmovně. Uskupení plánují ustavit společný poslanecký klub.

„My chceme změnu a z toho jednoznačně plyne, že nám zbývá hnutí ANO jako jediný velký koaliční partner. A o vládu s ním budeme skutečně usilovat,“ řekl v Ptám se já místopředseda SPD Fiala.

V souvislosti s tím okomentoval i dosavadní vyjádření prezidenta Petra Pavla, podle kterých je pro hlavu státu při sestavování příští vlády klíčový přístup stran k základním bezpečnostním garancím České republiky. Včetně postojů k členství v EU a NATO: „Myslím, že to je protiústavní. Prezident má toho člověka buď jmenovat, nebo nejmenovat, v ústavě není napsáno, že by ho měl jmenovat podle jeho politického názoru.“

Jak stabilní je spolupráce menších stran s SPD? Jaký postoj má hnutí Tomia Okamury k základním bezpečnostním garancím České republiky? A jakou strategii bude mít po volbách?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Skončily teď podle vás tlaky, které by mohly ohrozit spojenectví stran kolem SPD? – Myslím, že ano, že ty tlaky skončily. Samozřejmě ty kandidátky ještě nejsou hotové, pořád diskutujeme se svými partnery o tom, kde bychom co mohli doladit, jak by bylo ještě lepší, nebo abychom dosáhli co nejlepšího volebního výsledku.

2:00 Já bych ani neřekl, že jsme se hádali. Prostě někteří lidé, kteří na těch kandidátkách nebyli, nedostali důvěru třeba od PRO nebo i od nás. Tak samozřejmě nadávali a chtěli jít někam jinam, aby tu příležitost dostali u nějaké jiné strany, třeba u Stačilo! Koneckonců se to ukáže, kdo se tam z těch lidí objeví. U nás to byl například taky kolega, poslanec Kobza, který nedostal důvěru být na kandidátce v Praze. A dostal tu nabídku někde jinde, rozhodl se, že půjde do jiné strany.

3:00 Takže vy už berete za jisté, že bude kandidovat za Stačilo!? – Za jisté to neberu, ale v každém případě prosakuje, že tu nabídku dostal.

4:00 Což jsem mimochodem slyšela ještě o dalším jménu – bude za vás kandidovat Michal Hašek coby jedna z tváří hnutí PRO Jindřicha Rajchla? – Nebude. My jsme jednali s Jindřichem Rajchlem i s Michalem Haškem, my proti Michalu Haškovi nic nemáme, ale dohodli jsme se, že na kandidátce SPD nebude.

5:00 Co tohle pnutí podle vás říká? To hledání příležitosti v jednom táboře, když to nevyjde, tak v tom druhém táboře. Čiší z toho totiž čistý oportunismus, že nejde o ideje, že nejde o názory, jen o lepší místa. – Myslím, že to není oportunismus, protože ty ideje jsou velmi podobné. My jsme na národněkonzervativní vlastenecké strany. Chceme, aby Česká republika byla na prvním místě. Tam se s ostatními stranami protneme. – I se Stačilo!? – Ne. Teď mám na mysli SPD, PRO, Trikolora a Svobodní.

6:00 Jaký je vlastně hlavní rozdíl mezi těmi dvěma subjekty – vaším uskupením a koalicí Stačilo! –, když i poslanec Jiří Kobza je schopen přemýšlet o tom, že vstoupí do toho druhého tábora? Je ten rozdíl zásadní, nebo je to jedno? – Teď budu mluvit za sebe, za Radima Fialu, pro mě ten rozdíl je obrovský. Protože to jsou prostě komunisti. Stačilo! jsou komunisti a my jsme strany národněkonzervativní, které chtějí mít Českou republiku na prvním místě. To je pro mě největší rozdíl. – A ostatní by vám také řekli, že chtějí mít Českou republiku na prvním místě. – Jasně, ale my nejsme komunisti.

8:00 A co postoj k Rusku, ten vás nějak rozděluje, nebo to je u vás a u Stačilo! stejné? – Nevím, jaký je postoj k Rusku u Stačilo!, ale pro nás je to jednoduché. My chceme hlavně v té obchodní věci dělat politiku všech azimutů. (…) My chceme obchodovat se všemi. Já myslím, že třeba markantní příklad je vidět na Číně, my nemůžeme dělat, že Čína neexistuje.

10:00 Myslet si, že budu řídit svět z Pražského hradu, je také velmi idealistické a naivní. Takže my v tom světě musíme nějak fungovat a musíme fungovat tak, aby Česká republika rostla, aby se nezpronevěřila demokratickým idejím. A to si myslím, že všechno lze. A já teď neříkám, že bychom měli teď obchodovat s Ruskem. Teď je nejdřív potřeba ukončit ten konflikt, protože jsou tam miliony mrtvých, nejvíc teda hlavně Ukrajinců, což je největší katastrofa.

11:00 Řekl jste, že by bylo dobré to vyřešit pokud možno i trvale, ale jak za téhle situace? – Jsem přesvědčen, že si musíme sednout k jednacímu stolu. My to říkáme dlouhodobě, protože ten konflikt podle mě nemá vojenské řešení. My to potřebujeme vyřešit nějakou dohodou. A maximální možnost u nich udělat tu dohodu mají pouze Spojené státy americké. – Ale ty to teď trochu vzdávají, protože Donald Trump má pocit, že to k žádné dohodě nevede, a chce Ukrajině poslat systémy Patriot. – Ano, to jsou systémy, které mají chránit Ukrajinu. Proč ne. Nicméně ta dohoda by měla stejně nastat.

13:00 Když vytváříte spojení stran, jejichž osobnosti budou na vaší kandidátce, a zároveň váš předseda, ale i další představitelé strany mluví o volebních koalicích jako o podvodu na voličích, jak tomu rozdílu rozumět? – Není to koalice, protože koalice znamená, že se nějak jmenuje, že se tam nějakým principem na kandidátkách za sebe dávají jednotlivě lidé, že participují na financování té kampaně a že potom vytvoří třeba jeden poslanecký klub. Což se u koalice Spolu! nestalo. My to děláme tak, že naše regionální kluby, krajské organizace dělají kandidátky SPD. Na ty kandidátky si vzaly opravdu osobnosti, které by nám mohly pomoct. A také je to vidět v preferencích, že jsou to lidé, kteří jsou ve svém oboru opravdu odborníky. A pořád jsou to kandidátky SPD a celou tu kampaň platí hnutí SPD.

14:00 Ale vy jste sám před chvilkou řekl: Nejsme koalice, ale spojili jsme se. Tak jestli jenom neslovíčkaříte, jestli jenom prostě na ostatní neútočíte tím, že to je podvod na voliče, a ve vašem případě slovíčkařením říkáte: Ale u nás to tak není? – Rozdíl je v tom, že my jsme se dohodli, že vytvoříme jeden poslanecký klub v Poslanecké sněmovně, protože kandidujeme pod hlavičkou SPD. Kdežto koalice Spolu ne. – A v tom je ten podvod na voličích? – Ano.

20:00 Ale ten váš budoucí poslanecký klub může být trochu pytel blech, když si dovolím použít to srovnání. Protože tam skutečně může být celá řada velmi různorodých politiků, je dost možné, že voliči budou na kandidátních listinách hodně kroužkovat. Jste vůbec schopni v příští Sněmovně nabídnout nějaké stabilní politické partnerství? – Myslím, že ano a že to uvidíme v těch volbách. Silný a stabilní poslanecký klub byl hlavní cíl těchto voleb a myslím si, že se nám to celkem v té dohodě podařilo.

23:00 Včera psali kolegové na Seznam Zprávách, že Ministerstvo vnitra nedávno zaregistrovalo novou politickou stranu se zkratkou SPDTO – Strana příznivců demokracie a Tomia Okamury. Co to znamená? – Samozřejmě to byl nápad našich několika příznivců, kteří říkali: Oni vás chtějí zrušit, chtějí Okamuru zavřít, to prostě takto nejde. My musíme vytvořit nějaké hnutí. Například jako Milion chvilek. (…) Ti lidé chtějí vytvořit takové hnutí, aby bránili demokracii a Tomia Okamuru před zavřením. A my máme pocit, že některé věci nejsou úplně fér a nejsou podle zákonů, a chceme mít takové svoje hnutí Milion chvilek, aby nás chránilo.

24:00 Takže to není nová politická strana? – Je to založeno jako politická strana, ale ten smysl je chránit Tomia Okamuru před zavřením na tři roky za politický plakát. (Jde o plakát s „chirurgy z dovozu“ vytvořený umělou inteligencí, který SPD nasadilo před loňskými krajskými volbami. Jak informovaly Seznam Zprávy, žalobce bude rozhodovat, zda SPD i jejího předsedu Tomia Okamuru pošle k soudu za podněcování k nenávisti, pozn. red.)

29:00 Jaká bude vaše povolební strategie? – My určitě nepůjdeme do žádné koalice s někým ze současné vlády, včetně Pirátů, kteří už v ní nejsou. My chceme změnu a z toho jednoznačně plyne, že nám zbývá hnutí ANO jako jediný velký koaliční partner. A o vládu s ním budeme skutečně usilovat.

36:00 Když se jako novináři ptáme prezidenta Petra Pavla, jak bude po volbách v povolebních jednáních vystupovat, tak je zatím spíše zdrženlivý, ale říká, že přístup k základním bezpečnostním garancím České republiky pro něj bude klíčový pro to, koho pověří sestavením vlády. Jedná se o NATO, ale i o podporu výdajů na zbrojení. Jak požadavky prezidenta vnímáte? – Myslím, že to je protiústavní. – Co je na tom protiústavního? – Protiústavní je to, že prezident má toho člověka buď jmenovat, nebo nejmenovat. V ústavě není napsáno nic o tom, že by ho měl jmenovat podle jeho politického názoru.

36:30 Ostatně tam nic není ani o 101 hlasech a měli jsme spoustu prezidentů, kteří to měli jako podmínku pro jmenování vlády a premiéra. – Ano, já si pamatuji prezidenty Klause a Zemana, kteří měli výhrady ke kandidátům na ministry. Ale pokud si dobře pamatuji, tak to nebylo kvůli politickému názoru, ale bylo to kvůli tomu, že ti kandidáti podle nich nebyli kompetentní tu věc vykonávat. – Asi tušíme oba, že někde za tím byl politický nesouhlas. – (…) Určitě z hlediska toho, co říkal pan prezident Pavel, bych třeba úplně v pohodě podal kompetenční žalobu. Ať nám Ústavní soud řekne, jak to je. Jestli za politický názor může někoho pan prezident nejmenovat.

38:00 Končíme tedy jasným vzkazem na Hrad: Pokud prezident bude mít takové požadavky, vy podáváte kompetenční žalobu. – Ano, to uvidíme. Musíme se o tom poradit. Nicméně chápu, že NATO mu leží v žaludku, protože byl generálem NATO.