Šťastný podcast: Jak dobýt Hrad? Extrémní kohabitace s prezidentem Pavlem

Hledá se PPP – Pavlův prezidentský protikandidát. Šťastný podcast ve složení Šídlo–Povolná–Lasák proto provedl důkladnou analýzu české politické, šoubyznysové i sportovní scény. Víme, na koho si Babiš v následujících měsících posvítí.

Premiér se na volebním sjezdu ANO nechal slyšet s novým strategickým nápádem. Touží po prezidentském křesle. On sám to ale být nemůže, toho si je vědom. Podruhé už se o Pavla spálit nechce. Ve videodílu Šťastného pondělí rozjel Jindřich Šídlo hru na hledání ideálního Pavlova rivala, ve Šťastném podcastu ji s kumpány ještě rozšiřuje. Je to vážná věc, takový prezidentský souboj, ten si zaslouží péči satiriků.

Petr Pavel definitivně oznámil, že bude (dá-li zdraví) mandát obhajovat. „Oznámil to, prosím pěkně, při návštěvě Prostějova, což je radikální rozhodnutí,“ soudí Ondřej Lasák. Ale kdo jste se kdy v Olomouckém kraji nepřihlásil do boje o Hrad?

Aby se člověk mohl ucházet o tuto funkci, musí být českým občanem a musí mu být 40 let. „A z historické zkušenosti to musí být muž, ačkoliv to v Ústavě napsané není,“ namítá Tereza Povolná. Šídlo odporuje: „To tam teda je, a ne, Ústava není smlouva na úvěr za úroky 65 % týdně. V Ústavě nenajdete slovo senátorka, poslankyně, ministryně anebo prezidentka. Je jasně dáno, že země má prezidenta,“ přednáší státnicky. Z čehož mimo jiné plyne, že je dosavadní činnost veškerých zákonodárkyň i členek vlády protiústavní.

Šídlo dále připomíná, že každý z úspěšných výherců prezidentských voleb čelil více či méně kvalitnímu protikandidátovi. Například Jiří Paroubek, velký politický stratég, provedl zajímavou věc, protože přemluvil ekonoma Jana Švejnara, aby se postavil Klausovi. „To je docela podobný přístup jako dneska. Musíš najít někoho, pro koho budou hlasovat i lidé z druhého tábora,“ shoduje se trio podcasterů.

Tereza Povolná vzpomíná na druhou přímou volbu v roce 2018, kdy obhajoval Miloš Zeman. „Já jsem sice ještě neměla volební právo, ale účastnila jsem se jako divačka tehdy oné památné televizní debaty Primy, která se mi zaryla opravdu hluboko pod kůži, kde Miloš Zeman s Jiřím Drahošem působili jako kořist fanoušků s šálami v Hudebním divadle Karlín. Bylo to něco naprosto strašného, co už nikdy nezapomenu,“ svěřuje se.

„Ani vlastně nevím, odkud se tehdy Drahoš vzal, kdo ho vygeneroval? Jestli občanská společnost…“ Na což Šídlo ihned odpovídá. „Byl to stejný okruh lidí, kteří později vygenerovali Petra Pavla.“

Koho Babiš vygeneruje do dvou let? Dozvíte se v epizodě. Zazní jména jako Krpálek, Jourová i Svěrák.

Veřejným prostorem v minulém týdnu ještě víc než triumfální vyhlášení pátrání po prezidentském protikandidátovi zahýbaly Macinkovy noční SMS pro Petra Koláře. Šťastné podcastery ovšem spíše než pokusy o přitlačení nejvyššího ústavního činitele ke zdi zaujal Motoristův vztah ku koaličnímu partnerovi z SPD.

„Jak jsem pochopil z té esemesky, Petr Macinka by byl ochoten bavit se s Tomiem Okamurou. A mě by vlastně hrozně zajímalo, jak takový dialog mezi ministrem zahraničí a předsedou Sněmovny na téma ‚L-159 a mohli bychom je poslat na Ukrajinu‘ může vypadat,“ táže se principál.

„Ano, já bych řekla, že pod extrémní kohabitací a dalšími výkřiky Petra Macinky úplně zapadlo rozkrývání karty o tom, jak funguje mezikoaliční vyjednávání. Ptáš se, jak by vypadal dialog? Zkrátka s Tomiem by to domluvil. Přijde mi, že se tímto ještě víc Okamura dostává do role toho koaličního hadru. Ve slovech Petra Macinky lze krystalicky vyčíst, jak jednoduché to s panem Okamurou je,“ vysvětluje svůj pohled Tereza Povolná.

„Jsou témata, která já v žurnalistice upřímně nenávidím a kterými se už vůbec nechci zabývat. Valorizace platů, zmrazení platů… A pak je tu jedno další, to se jmenuje L-159. Já jsem ve svém životě napsal a editoval asi milion článků o tomhle práškovacím letadle odněkud z Vodochod,“ vzlyká závěrem Jindřich Šídlo. Celou epizodu si pusťte v přehrávači v úvodu článku.