Článek
Tajit čísla, schovávat dluhy, ignorovat poslance, čarovat s evropskými penězi… Proč to vlastně nedělat stejně jako předchůdce?
Triky, fígle, podvody, arogance, nekompetence nebo netransparentnost. Těmito přívlastky velmi často kritizovala Alena Schillerová z hnutí ANO svého předchůdce v čele Ministerstva financí Zbyňka Stanjuru z ODS.
To ale bylo v letech 2021 až 2024, když byla v opozici. Teď, když sama sedí opět ve vládě, se ukazuje, že řadu tolik kritizovaných Stanjurových triků sama převzala - a některé dokonce legalizuje změnou pravidel. Oč přesně jde?
1. Utajování rozpočtu do poslední chvíle
V létě 2024 měla Alena Schillerová několik emotivních veřejných vystoupení, neboť ji rozčílil tehdejší ministr financí Stanjura. Ten zrušil paragraf, podle něhož musel do 30. června zveřejnit první návrh státního rozpočtu na další rok. Stanjura to záměrně odsunul až na září, tedy na poslední chvíli, aby jednotliví nespokojení ministři neměli přes léto čas mu to celé „rozvrtat“.
„Jedná se doslova o atentát na rozpočtovou transparentnost. Otevírají se znepokojivé otázky, co vláda tají. Státní rozpočet je zákonem roku a není možné přesunout jeho přípravu do režimu tajné. To je něco naprosto bezprecedentního, co si tento ministr financí dovoluje! To je neuvěřitelná arogance, nekompetence a tajení informací před veřejností,“ rozčilovala se tehdy Alena Schillerová na tiskové konferenci hnutí ANO.
Přesto teď sama tuto praxi nechává v platnosti. Když se nedávno ve Sněmovně projednávaly změny pravidel pro sestavování rozpočtu, tak opoziční hnutí STAN (Starostům to vadilo už za Stanjury) marně navrhovalo návrat povinnosti zveřejnit návrh rozpočtu už v červnu. Schillerová to odmítla - s odůvodněním, že je potřeba snížit administrativní náročnost přípravy státního rozpočtu.
Explicitně to Ministerstvo financí pod vedením Schillerové říká v dokumentu nazvaném Rozpočtová strategie na léta 2027-2029: „Od účinnosti této novely již nebude strategie nadále vypracovávána. Závazné výdajové rámce pak budou odvozovány v srpnu a budou součástí rozpočtové dokumentace k návrhu zákona o státním rozpočtu a státních fondů na následující rok.“
Seznam Zprávy oslovily Alenu Schillerovou s dotazy, proč nyní využívá praktiky, které dříve kritizovala. Schillerová je ale přesvědčená, že se tak neděje. Konkrétně u nepředkládání rozpočtu prý vždy kritizovala hlavně nelegálnost Stanjurova kroku.
„To ovšem bylo zhojeno jeho vlastní novelou, kterou respektuji,“ uvedla Schillerová a dodala, že debaty o rozpočtu povede už v létě.
2. Ignorování Poslanecké sněmovny
Alena Schillerová coby stínová ministryně financí také Stanjurovi veřejně vytýkala, že málo chodí na jednání rozpočtového výboru do Poslanecké sněmovny. A že tím ignoruje důležitou kontrolní roli Parlamentu.
Coby skutečná ministryně financí sice na jednání příslušného výboru pravidelně chodí, ale jeho roli se snaží legislativně umenšit. Jednak tím, že ruší stávající pravidlo, podle něhož Ministerstvo financí muselo čtyřikrát ročně předkládat poslancům ve výboru čtvrtletní zprávy o plnění státní kasy, včetně vývoje deficitu. Nově to bude jen dvakrát ročně.
„Nejde o nic jiného než o omezení Poslanecké sněmovny, která skrz hodnocení státního rozpočtu plní klíčovou roli při kontrole vlády,“ zlobí se poslankyně Lucie Sedmihradská z hnutí STAN.
Kromě toho ministryně Schillerová omezuje poslance tím, že si nově chce vzít právo, aby mohla sama měnit rozpočty pro Kancelář prezidenta republiky, Poslaneckou sněmovnu, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad či ombudsmana.
Přitom rozpočty těchto institucí, které se docela často dostávají do konfliktu s vládou, podle dosavadních pravidel podléhaly autonomnímu schválení poslanců ve sněmovním rozpočtovém výboru.
3. Čachry s evropskými penězi
Když letos v lednu krátce po nástupu na Ministerstvo financí vystupovala Alena Schillerová na tiskovce, aby zkritizovala Stanjurovy výsledky za rok 2025, použila proti němu jeho vlastní trik. Čachry s tím, kam započítat dotace z Evropské unie.
Stanjurův schodek dosáhl 290 miliard korun, ačkoli sliboval jen 241, tvrdila Schillerová. „Minulá vláda nedokázala udržet deficit ani v mantinelech vlastního, velmi benevolentního plánu. Místo slibované konsolidace nám zanechala jen prohloubený dluh a chaos,“ uvedla ministryně financí.
Čistě účetně pravdu měla, fakticky ale ne. Ve výpočtech totiž „hapruje“ 40 miliard z Evropské unie. Ty se sice utratily podle plánu v roce 2025, reálně ale nestihly z Bruselu přijít v tom samém účetním roce, ale až v roce 2026.
Což je situace na přelomu roku poměrně běžná. Ačkoli jde jen o časový nesoulad účetních operací, Schillerová ho použila tak, aby Stanjurův rozpočet vypadal hůř. Ten svůj jím naopak vylepšila, protože si již utracených 40 miliard započítala jako příjem.
Podle expertů by se ale přesně z těchto důvodů měl schodek brát podle čísel očištěných od prostředků z Evropské unie. „Neexistuje rok, kdy by to vyšlo úplně přesně. Loni by se měl počítat schodek ve výši 250 miliard, nikoli 291,“ uvedl Daniel Bárta z Národní rozpočtové rady.
Schillerová na to Seznam Zprávám napsala, že její ministerstvo zveřejnilo obě čísla.
Když si započítáváním „výhodnějšího“ čísla pomáhal Stanjura v roce 2022 nebo 2024, Schillerová ho z opozice kritizovala. „Politici si vždy vyberou to číslo, které vypadá lépe,“ dodává Bárta.
Podle opozičního poslance Benjamina Činčily (KDU-ČSL) by podobná „účetní kouzla“ neměla dělat žádná vláda. „Je to podobné, jako kdyby doma někdo řešil, jestli zaplatí nájem 31. prosince nebo 1. ledna - z pohledu rodinného rozpočtu to přece nic zásadního nemění,“ říká Činčila.
„Potřebujeme se na veřejné finance dívat v delším horizontu než jen optikou jednoho roku. Jinak z toho bude jen účetně politická bitva, která veřejnost spíš mate, než aby lidem pomáhala chápat skutečný stav veřejných financí,“ dodává.
4. Schovávání dluhů mimo rozpočet
A pak je tu již známý případ s výdaji v rámci Státního fondu pro dopravní infrastrukturu. Zbyněk Stanjura v plánu na letošní rozpočet nepokryl některé výdaje na infrastrukturu ze státního rozpočtu - konkrétně šlo o 37,2 miliardy korun. A tím tak nové vládě - pokud by nechtěla plány na stavbu dálnic a železnic škrtat - nachystal skrytý dluh.
Alena Schillerová chce ovšem tvorbu takových skrytých dluhů dokonce zlegalizovat, a to na řádově vyšší úrovni. Hodlá rozšířit únikové doložky, kterými se schovávají výdaje tak, aby se už oficiálně nepočítaly do rozpočtu. Její návrh počítá právě s dominantní částí výdajů Státního fondu dopravní infrastruktury - až ve výši 85 procent, což by letos znamenalo 144 miliardy korun mimo rozpočet.
5. Mimorozpočtové půjčky
Alena Schillerová v opozici také kritizovala mimorozpočtové půjčky, které si Zbyněk Stanjura bral na investice od Evropské investiční banky. V roce 2023 to bylo 18 miliard rovnou do Státního fondu dopravní infrastruktury, v roce 2024 sedm miliard do fondu na podporu bydlení. Tím si podle ní vylepšoval uměle deficit.
„Tato praxe má devastační vliv na finanční výkaznictví státu, varují před tím experti i prezident. Jedinou otázkou je, jestli to půjde vidět v deficitu, nebo nikoliv. Ano, je to vrcholný kousek rozpočtové magie vlády, krátkozrakých kejklí, které se nám už příští rok vrátí, a to i s úroky,“ zlobila se Schillerová v říjnu 2023 za pultíkem ve Sněmovně.
A co dělá Schillerová dnes? Třeba výdaje na stavbu dalšího jaderného bloku v Dukovanech už vůbec nechce započítávat do hotovostního salda, takže vlastně budou před zákonodárci zcela schovány.
Jak to bude fungovat? Například když bude navržený deficit 350 miliard a na Dukovany půjde 33 miliard (tak je to plánováno na příští rok), tak ještě letos by vláda musela ze zákona předložit návrh rozpočtu se schodkem celkem 385 miliard. Od příštího roku ale už „jen“ 350 miliard a bude to legální. Těch 33 miliard by se pak objevilo až v celkovém dluhu.
Podle Schillerové jde ale o jiný případ. „Praxe mimorozpočtových půjček byla výsadou Zbyňka Stanjury a ministerstvo pod mým vedením v ničem podobném rozhodně nepokračuje,“ řekla pro Seznam Zprávy.
