Hlavní obsah

Babišova vláda: Snížili jsme vám daně, když jsme je zvýšili

Foto: Profimedia.cz

Vlády hnutí ANO snížily daně o 100 miliard, chlubí se ministryně financí Alena Schillerová. Jenže přibylo byrokracie, jiné daně se zvedly a další se chystají.

7. 2. 6:00

Kauza pivo ve třech sazbách ukazuje paradox současné vlády. Premiér chválí svou vládu, že snižuje daně a ministryně financí bojuje proti výjimkám. Daňová kvóta se ale zvyšuje a zrušené výjimky v dani z příjmů nahrazují ty v DPH.

Článek

Snížili jsme daně o 100 miliard, chválí svou bývalou i současnou vládu premiér Andrej Babiš (ANO), kudy chodí. Jenže to je jen jeden pohled. Podnikatele totiž vláda zatížila také další byrokracií, složená daňová kvóta se zvýšila a letos vzrostly i daně.

Pokud se sečtou všechny daňové výhody za posledních šest let, kdy hnutí ANO ovládá Ministerstvo financí, skutečně se podle čísel tohoto resortu dojde k částce zhruba 100 miliard korun.

Patří mezi ně zavedení druhé snížené sazby DPH, sleva na dopravu pro děti, studenty a důchodce, úprava paušálů pro živnostníky nebo školkovné. Na druhou stranu by měla letos vystoupat na rekordní úroveň 35,9 procenta složená daňová kvóta (v roce 2015 byla na úrovni 32,6 procenta). Ta ukazuje, kolik se v zemi vybere na daních oproti tomu, co firmy, živnostníci a občané vyprodukují. Tedy přímo neříká, že se daně zvyšují, ale na druhou stranu napovídá, jak moc mizí peníze z kapes daňových poplatníků do státní kasy.

Letos navíc Babišova vláda také daně zvyšovala. Vzrostlo zdanění cigaret, alkoholu nebo hazardu. Jednorázovou injekci více než 16 miliard do rozpočtu přineslo také prodloužení lhůt pro vracení odpočtu DPH ze 30 na 45 dnů. K tomu je třeba připočíst plánovanou digitální daň a také stále udržovanou superhrubou mzdu, kterou ANO slibuje zrušit od roku 2015. Snížení daně z příjmů je tak stále v nedohlednu.

Podnikatele navíc Babišova vláda zatížila další byrokracií. Nejen kontrolní hlášení a k tomu elektronická evidence tržeb přidala živnostníkům podle závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu jen další povinnosti.

Boj s výjimkami plodí další

Právě EET navíc ukazuje na druhý vládní paradox. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) totiž vyhlásila válku výjimkám v dani z příjmů. Diskutuje se třeba o zavedení nedaněného stravenkového paušálu pro zaměstnance. Na druhou stranu ale další a další výjimky Schillerová přidává v DPH.

„Můžete se na to touto optikou dívat, ale DPH je harmonizovanou daní a snažíme se podporovat některé obory, a to jsme udělali i teď,“ vysvětluje vládní přístup Schillerová.

Ministryně financí bere přesouvání některých položek jako vodné a stočné, točené pivo nebo třeba opravy jízdních kol do snížené sazby DPH jako odpustek podnikatelům. Vláda se jim tak revanšuje za to, že na ně navalila další papírování. „Narovnali jsme podnikatelské prostředí, a mohli jsme si tak dovolit daně snižovat. Podporujeme tím naše restaurace, naše hospody, podporujeme tím venkov,“ tvrdí Schillerová.

Kvůli snižování daně z přidané hodnoty u konkrétních položek se ale systém ještě více zamotal. Dobře to ukázala kauza pivo, kterou Schillerová označuje pouze za „mediální masáž“. Faktem ale je, že hospodští nyní za točené pivo odvedou 10procentní daň a za lahvové 21 procent. Pokud natočí alkoholické pivo do džbánku, bude to 21 procent, když půjde o nealko, tak 15 procent. Stánkaři prodají točené v 21procentní sazbě, nealko v 15procentní.

A to je jen pár jasných příkladů. O sazbě DPH ale může s trochou nadsázky rozhodovat, kdo přelil točené pivo ze sklenice do džbánku. Jestli hostinský (21 procent), nebo zákazník (10 procent).

Dalším problémem je definice stravovací služby. Pokud se do ní totiž podnikatel vejde, může točit pivo v 10procentní sazbě. Musí ale zákazníkovi nabízet obsluhu, místo k sezení nebo hygienické zázemí.

Řada provozovatelů přitom s první vlnou EET právě židle nebo lavice ze svých podniků odstraňovala, aby se na ně povinnost evidovat jako na všechna ostatní restaurační zařízení nevztahovala už od 1. prosince 2016. Teď ale budou místa k sezení zase vracet, aby mohli točit pivo v nižší sazbě.

Vlek, nebo lanovka?

Problémy například nastanou v teplárnách – jak upozornil deník MF Dnes od ledna totiž do nejnižší sazby DPH spadá teplo, ale pitná voda a vodné a stočné se tam přesune až od května.

„Problém vzniká u výměníků, které patří teplárnám. Nakupujeme vodu s 15procentní DPH, kterou bytovým družstvům bez další marže přefakturováváme a k tomu účtujeme teplo s 10procentní DPH. Přeme se s finanční správou, podle níž bychom měli účtovat teplou vodu coby zboží podle celního sazebníku se sazbou 15 procent,“ řekl listu Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Nově budou mít různé sazby také provozovatelé vleků a lanovek. Jak upozornil Hlídač státu, z vleků se bude odvádět 15procentní DPH, zatímco z lanovek jen 10 procent. Pokud tak vlekaři prodávají jeden skipas na vlek i lanovku, musí DPH vystavit až zpětně. Kolik peněz půjde do státního rozpočtu, tak podnikatelé musí spočítat podle toho, jak skipas každý lyžař konkrétně využil.

„Zákon umožňuje provést rozdělení do sazeb až po tom, co je služba spotřebována,“ vysvětluje ředitel sekce metodiky a výkonu daní Generálního finančního ředitelství Jiří Fojtík.

Poslední vlna EET, která postihne všechny podnikatele včetně řemeslníků, lékařů nebo advokátů, odstartuje 1. května. I tady je ale řada výjimek. Evidovat nebudou například provozovatelé hazardních her, prodejci letenek v zahraničí nebo poskytovatelé telekomunikačních služeb.

Opozičním poslancům se podařilo protlačit při hlasování o EET i další výjimku, a to pro prodejce vánočních kaprů od 18. do 24. prosince. Předtím se pokusili pozměňovacím návrhem celou evidenci shodit, k tomu ale nenašli potřebný počet hlasů. Do budoucna ale opoziční strany slibují, že EET zruší. Zákonodárci z řad Pirátů, ODS, SPD, TOP 09 a STAN se kvůli nesouhlasu s novelou obrátili minulý měsíc také na Ústavní soud.

„EET se stala nedílnou součástí ekonomiky a již ji nikdo a nikdy nezruší,“ je přesvědčená Schillerová.

Letos by měla elektronická evidence tržeb přinést státnímu rozpočtu 15,2 miliardy korun. Třetí a čtvrtá vlna se na tom bude podílet sumou 2,4 miliardy. Podle Ministerstva financí se díky EET v roce 2017 a 2018 vybralo 20,2 miliardy korun, loni pak 12,8 miliardy.

Reklama

Doporučené