Lukašenko poslal vojáky na západní hranici, jsou v bojové pohotovosti

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko na dnešní poradě prohlásil, že poslal na západní hranice vojenské jednotky v reakci na prohlášení západních vlád ohledně situace v Bělorusku po prezidentských volbách. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na záběry z porady vysílané státní televizí. Lukašenko také uvedl, že jednotky byly uvedeny do plné bojové pohotovosti a jsou připraveny plnit rozkazy. Mezitím v centru Minsku se podle agentury TASS opět scházejí demonstranti požadující Lukašenkovo odstoupení, a policie nezasahuje.

Běloruská opozice se v případě příchodu k moci nehodlá zřeknout stávajících mezinárodních dohod s partnerskými státy, včetně Ruska, ujistila dnes agenturu Interfax Maryja Kalesnikavová z koordinační rady vytvořené na popud štábu opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko označil koordinační radu za opoziční nástroj uchopení moci. Spolupracovnice Cichanouské dnes podle agentury TASS ujistila, že cílem rady není získat moc nezákonnými metodami. „Působíme pouze v souladu se zákonem a bez násilí,“ zdůraznila Volha Kavalkovová.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v úterý označil vytvoření opoziční koordinační rady za pokus o převzetí moci. Uvedla to státní tisková agentura Belta. Koordinační rada má podle opozice usnadnit pokojné předání moci.

„Tento prvek je pokusem ukonejšit úřady a zejména silové složky: ‚Jsme pokojní, jsme hodní, chápejte, že už nechceme střety.‘ Ale je to zástěrka. Pokud se podíváte za ni, uvidíte, co se děje,“ řekl Lukašenko o vytvoření koordinační rady. „Požadují, aby se jim předala moc. To hodnotíme jednoznačně: je to pokus chopit se moci se všemi z toho pramenícími důsledky. Proto chci varovat ty, kteří do tohoto štábu vstoupili, že přijmeme odpovídající opatření. Ale výlučně v souladu s ústavou a zákony. A máme těchto opatření dost, aby horké hlavy vychladly,“ varoval Lukašenko. Koordinační radu podle něj tvoří bývalí hodnostáři, kteří kdysi pobývali „u koryta“ a zahořkli, a „otevření nacisté“.

V Mohylevu se shromáždili příznivci prezidenta Lukašenka.

Za „podivné“ označil opoziční server Belarusskij partizan prohlášení mluvčí ministerstva vnitra, podle které 16. srpna v Minsku přišel o život devatenáctiletý demonstrant. Prý na něj najel osobní automobil, když v noci kráčel po vozovce. „Nelze vyloučit, že mladík byl dříve zadržen a zemřel v důsledku bití, a tak jej vyhodili na ulici, aby se tak pokusili zbavit odpovědnosti,“ poznamenal portál.

Úřady předtím potvrdily smrt dvou lidí během protestů, jejich jména neuvedly. Jeden z nich podle ministerstva vnitra přišel o život při výbuchu improvizované bomby, kterou se prý pokoušel hodit na policisty. Ale podle videa, zveřejněného na sociálních sítích, měl demonstrant prázdné ruce, poznamenal list Vedomosti.

Dodal, že podle ministerstva vnitra při protestech utrpělo zranění 103 příslušníků pořádkových sil, z nichž 28 se léčí v nemocnicích. Podle ministerstva zdravotnictví zůstává v nemocnicích 158 zraněných. Během běloruských protestů policie zadržela více než 7000 lidí.

Litevský parlament, Sejm, na úterním mimořádném zasedání přijal usnesení, které vyzývá neuznat nedávné prezidentské volby v sousedním Bělorusku a zavést sankce proti běloruským představitelům, uvedl server Delfi. „Dokument byl přijat téměř jednomyslně: pro bylo 120 hlasů, ani jediný nebyl proti a dva zákonodárci se zdrželi,“ napsal portál. Při hlasování nebylo přítomno 19 ze 141 poslanců, poznamenala agentura AP.

Rezoluce se obrací na vedení Litvy a Evropské unie, na Evropskou komisi, Evropský parlament a národní parlamenty a vlády členských zemí EU a NATO. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius označil rezoluci za silný signál světu.

Lídři EU budou ve středu jednat o situaci v Bělorusku. Státy V4 sice mluví o jednotě, jejich dosavadní postoje k Bělorusku a reakce na protilukašenkovské protesty se ale výrazně liší.

Přečtěte si více zde:

Protestní stávka v závodu Belaruskali, jednom z hlavních ekonomických hráčů v zemi a globálním výrobci umělých hnojiv, nadále pokračuje i přes nesouhlas vedení, které po pracovnících vyžaduje návrat k práci, informuje běloruský redaktor Franak Viačorka.

Dnes se má podle agentury Reuters sejít nově vytvořená koordinační rada, jejíž vznik inicioval štáb Cichanouské s cílem zprostředkovat předání moci v zemi. Mezi členy rady jsou například vedoucí volebního štábu opozičního kandidáta Viktara Babaryky Maria Kolesnikovová nebo držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová.

Téměř 200 příznivců opozice se dnes sešlo před věznicí, kde je manžel Lukašenkovy opoziční soupeřky Svjatlany Cichanouské držen už deset dní, uvádí AFP.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes telefonicky hovořila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o situaci v Bělorusku, kterým již více než týden zmítají protivládní protesty, uvádí ČTK. Vláda prezidenta Alexandra Lukašenka se musí zříci násilí vůči mírumilovným demonstrantům a zahájit s opozicí celonárodní dialog, uvedl mluvčí kancléřky. Putin podle tiskového orgánu Kremlu v rozhovoru označil cizí vměšování do vnitřních záležitostí Běloruska za nepřijatelné.

„Kancléřka zdůraznila, že běloruská vláda se musí vyvarovat násilí vůči mírumilovným demonstrantům, okamžitě propustit politické vězně a zahájit celonárodní dialog s opozicí a společností s cílem překonat současnou krizi,“ uvedl v prohlášení mluvčí kancléřky Steffen Seibert.

Putin v rozhovoru podle tiskové služby Kremlu naopak uvedl, že „jakékoliv cizí vměšování do vnitřních záležitostí“ Běloruska je pro Moskvu nepřijatelné, neboť vede k eskalaci krize. Vyjádřil rovněž naději, že situace v Bělorusku se „co nejdříve znormalizuje“. Podle TASS se rozhovor uskutečnil z iniciativy kancléřky.

Případné nové sankce Evropské unie vůči Bělorusku patrně nebudou mít výrazný vliv na postoj režimu Alexandra Lukašenka vůči opozici. V debatě organizované Asociací pro mezinárodní otázky (AMO) se na tom dnes shodli zahraniční analytici věnující se postsovětskému prostoru. Upozornili, že Lukašenko čelil sankcím už v minulosti, přesto se jeho režim v zásadních věcech nezměnil, uvádí ČTK.

„Nemyslím si, že Lukašenko a další činitelé režimu si dělají nějak těžkou hlavu z nových cílených sankcí. V minulosti přestáli několik vln sankcí od Evropské unie a nepřinutilo je to k zásadním ústupkům,“ uvedl ředitel think-tanku EAST Center Andrei Yalitseyev. Sankce, o nichž bude ve středu jednat mimořádný summit EU, označil spíš za symbolickou záležitost než za skutečnou možnost přimět Lukašenka ke změně politiky.

Herci a pracovníci nejstarší běloruské scény Divadla Janka Kupala v centru Minsku podají své výpovědi ministrovi kultury, uvádí web Tut.by.

Běloruské úřady prověřují jednání úředníka, který při nedávných prezidentských volbách donutil členy volební komise v jednom z okrsků ve Vitebsku zfalšovat výsledky hlasování. Dnes to podle internetového zpravodajského portálu Tut.by oznámil gubernátor Vitebské oblasti.

Sjarhej Stašeuski, který stojí v čele správy jedné administrativní části města, donutil komisi přepsat protokol tak, aby opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská získala pouze 20 procent hlasů. Ze schůzky se členy komise byl pořízen audiozáznam, přepsání protokolu také dříve potvrdil Rádiu Svoboda předseda komise daného okrsku Sjarhej Pitalenka.

Předseda komise také uvedl, že Cichanouská podle prvního, tedy nezfalšovaného protokolu v jeho okrsku vyhrála. Audionahrávku, na níž je slyšet, jak Stašeuski jedná se členy komise volebního okrsku číslo 25, dříve získal server Tut.by.