Hlavní obsah

Jednota V4? Orbán chtěl před masakrem sankce proti Lukašenkovi zrušit

Foto: Profimedia.cz

Viktor Orbán přijel letos v červnu do Minsku za diktátorem Alexandrem Lukašenkem.

Reklama

18. 8. 2020 15:59

Unijní lídři budou ve středu jednat o situaci v Bělorusku. Státy Visegrádské skupiny sice hlásají jednotu, jejich dosavadní postoje k Bělorusku a reakce na protilukašenkovské protesty se ale výrazně liší.

Článek

„Chápou nás lépe než kdokoli jiný a to přispívá k prohlubování našich vztahů s Evropskou unií,“ pochvaloval si ještě letos na začátku června vztahy s Maďarskem běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. V Minsku tehdy přivítal šéfa maďarské vlády Viktora Orbána. Taková návštěva z řad evropských lídrů byla přitom v posledních letech ojedinělá a Orbán přijel do Minsku jako vůbec první maďarský premiér v historii.

V červnu volal po zrušení sankcí

Dva měsíce před krvavými represemi proti demonstrantům vyzval Orbán v Minsku ke zrušení unijních sankcí. Už na přelomu května a června se přitom v Bělorusku zatýkali prezidentští kandidáti a potlačovaly protesty. Zatýkalo se i přímo v den Orbánovy návštěvy (psali jsme ve Středoevropském deníku).

Unie sankce prodloužila letos v únoru o rok. Týkají se vývozu zbraní a dalšího vybavení do Běloruska. Důvodem zavedení sankcí byly obavy o jejich použití při represích vůči obyvatelům.

Záběry protestů v Minsku. (Video: Seznam Zprávy)

Teď, po vypuknutí běloruské revoluce, Budapešť několik dní mlčela. Zatímco premiéři Česka a Polska (nakonec s úspěchem) tlačili na svolání mimořádného unijního summitu a žádají nové svobodné běloruské volby, Orbán se k situaci v zemi veřejně nevyjádřil. Dění v Minsku se příliš nevěnují ani maďarská provládní média.

Tématu Běloruska se dotkl na Facebooku jen maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, toho času na dovolené na jachtě na Jadranu. Szijjártó zdůrazňuje nutnost unijního dialogu s Běloruskem a v krátkém vzkazu z pondělí napsal o „síle a významu visegrádské spolupráce“. Maďarsko podle něj podporuje pozici Polska.

„Na tom je zajímavé, že se odvolává na polskou menšinu v Bělorusku. V tom jde vidět maďarský přístup ke svým menšinám v zahraničí. Szijjártó to myslí tak: Polsko se zajímá, protože tam má Poláky. Nic víc,“ říká k tomu pro Seznam Zprávy polsko-maďarský politolog Dominik Héjj ze Středoevropského institutu v Lublinu.

Podle Héjje Orbán případné nové sankce proti Bělorusku blokovat nebude, bude ale žádat, aby kvůli vzájemnému obchodu nebyly hospodářské, ale politické - například v podobě zákazu vstupu představitelům režimu do EU. „Maďaři vytvořili úvěrovou linku na povzbuzení hospodářských vztahů mezi Maďarskem a Běloruskem. A to je věc, která se jim musí vyplatit,“ dodává Héjj.

Už v pátek se ministři zahraničí zemí EU dohodli na sankcích proti běloruským představitelům zodpovědným za násilné potlačení protestů a falšování výsledků sporných voleb hlavy státu.

Utajené dohody

Orbán v červnu podepsal s Lukašenkem hned několik neveřejných dohod o spolupráci, jedna se týká i jaderné energetiky. Bělorusko je před dokončením své první jaderné elektrárny, kterou staví za peníze z ruské půjčky ruské konsorcium. Stavbu provázela řada vážných incidentů, které Lukašenkův režim tajil.

Odtajnění dohod teď po vládě žádá levicová opozice. „Dost ruské rulety, chceme vědět, o čem je špinavá hra Fideszu s běloruským režimem!“ prohlásil v neděli europoslanec strany MSZP István Ujhelyi. Podle politika hra Orbánovy vlády s Lukašenkem zostudila Maďarsko.

Český premiér Andrej Babiš opakuje, že je pozice zemí visegrádské čtyřky jednotná. „V Bělorusku se nesmí stát to, co u nás v roce 1968. Evropská unie musí být akční. Musí Bělorusy povzbudit, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci, model listopad 1989. Proto se v tom angažuji, a proto v tom také V4 s pobaltskými zeměmi musí hrát svou roli,“ napsal k situaci v Minsku premiér na Twitteru.

Téma budou státy V4 řešit s pobaltskými republikami ještě před středečním unijním videosummitem. Dosud hrála prim v reakcích proti lukašenkovským represím Litva a její ministr zahraničí Linas Linkevičius.

Matovič se zatím omezil na „odvahu“

Méně jednoznačný postoj než Česko a Polsko má Slovensko. Podle pondělního vyjádření premiéra Igora Matoviče už Slovensko s Prahou a Varšavou o situaci mluví. Slovenská vláda svoje stanovisko zformuluje až ve středu, z Matovičových slov ale vyplývá, že není nakloněný novým sankcím proti Lukašenkovu režimu.

„Sankce mohou spíš Bělorusko posunout směrem k Rusku a já bych byl spíš za podání ruky běloruskému lidu,“ řekl v pondělí Matovič. Jako příklad pomoci uvedl pozvání studentů na Slovensko. Až do pondělí se Matovič vyjádřil k Bělorusku jen jednou: na Facebooku v neděli sdílel video běloruského velvyslance v Bratislavě, který kritizoval represe Lukašenkova režimu. Projev velvyslance Ihara Ljaščeni doplnil Matovič hashtagem „ODVAHA“.

Velvyslanec teď o dva dny později ve funkci končí, do Minsku poslal rezignační dopis. „Je to logický krok, protože jsem byl do pozice velvyslance jmenován současným prezidentem a předpokládá se, že budu prosazovat jím určenou politiku. Ministerstvo zahraničí se domnívá, že občanská pozice vyjádření v mém prohlášení překročila tento rámec,“ cituje Ljaščenu běloruský server Tut.By.

Záběry protestů v Minsku. (Video: Seznam Zprávy)

V Praze zasedala Bezpečnostní rada

V Česku kvůli situaci v Bělorusku zasedala ve středu Bezpečnostní rada státu. Podle ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka chce Česko aktivně jednat o požadavcích zástupců běloruské občanské společnosti a opozice pro dialog s tamním režimem.

„Shodli jsme se na posílení podpory nezávislých médií a občanské společnosti. Klíčová je podpora zástupců občanské společnosti a opozice, se kterými chceme aktivně jednat o požadavcích pro dialog s běloruským režimem. Kromě našich vlastních iniciativ bude důležité, aby V4 společně s baltskými státy aktivně oslovila konkrétní zástupce opozice. Shodli jsme se na potřebě větší koordinace s V4 a dalšími vybranými státy EU,“ citovala ČTK Petříčka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované