Hlavní obsah

Němečtí extremisté jezdí na výcvik do Ruska, učí se tam s bombami

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Němečtí extremisté jezdí na výcvik do Ruska, tvrdí zdroje z bezpečnostních složek (ilustrační foto).

5. 6. 15:51

Výcvik německých extremistů v táboře nedaleko Petrohradu - to je jedno z témat Středoevropského deníku. Píšeme i o Orbánově návštěvě Minsku, obhajobě H. C. Stracheho nebo reakcích na projev slovenské prezidentky.

Článek

Cvičiště u Petrohradu

Militantní přívrženci krajní pravice dostávají v Rusku bojový výcvik, napsal v pátek německý týdeník Focus. Němečtí extremisté se podle zdrojů z bezpečnostních složek cvičí ve výcvikovém táboře Partyzán u ruského Petrohradu.

Několik účastníků výcviku sleduje Spolkový úřad pro ochranu ústavy, tedy německá zpravodajská služba. Má jít o členy mládežnické organizace extremistické Národnědemokratické strany Německa (NPD) a menší krajně pravicové strany Třetí cesta. Extremisté se při výcviku v Rusku učí zacházet se zbraněmi a výbušninami a také boji zblízka.

Tábor Partyzán se neobjevuje v médiích poprvé. Provozuje ho ultranacionalistické Ruské imperiální hnutí (RIM) propagující „nadřazenost bílé rasy“. Americká vláda zařadila RIM letos v dubnu na seznam teroristických organizací, podle Ruska to ale v boji s terorismem nepomáhá.

O výcvikovém centru se psalo před třemi lety v souvislosti s tréninkem trojice členů švédského Nordického hnutí, kteří v zemi spáchali sérii teroristických útoků v Göteborgu v zimě 2015/2016.

Podle Focusu trénink dál pokračuje a mezi účastníky jsou kromě Němců i Švédi a Finové. Někteří z nich se pak připojili i k proruským bojovníkům v Donbasu. Německé úřady o cestách extremistů do Ruska vědí, vycestovat do Petrohradu jim ale zakázat nemohou. Němci také předpokládají, že o ruském výcvikovém centru ví prezident Vladimir Putin.

Velvyslankyně v Praze končí, potvrdil úřad

Polské ministerstvo zahraničních věcí po dvou dnech potvrdilo zprávu o odvolání polské velvyslankyně v Praze Barbary Ćwiorové. Rozhodnutí padlo už 20. dubna. V té době vyšetřování ministerské komise potvrdilo, že se ambasadorka dopustila mobbingu, tedy šikany a diskriminace zaměstnanců velvyslanectví.

„Prezident 20. května podepsal rozhodnutí o odvolání paní Barbary Ćwiorové z pozice mimořádné a zplnomocněné velvyslankyně Polské republiky v České republice ke dni 30. června,“ napsalo v pátek na dotaz Seznam Zpráv polské ministerstvo. Ćwiorová byla v Praze od září 2018. Podle serveru Onet ji má nahradit náměstek šéfa polské diplomacie Marcin Przydacz.

Případ už od loňského léta vyšetřuje varšavská prokuratura, zatím nedospěla k žádnému závěru. Za mobbing v Polsku hrozí až dva roky vězení.

Orbán přijel za Lukašenkem

Viktor Orbán vyzval ke zrušení unijních sankcí vůči Bělorusku. Řekl to při návštěvě Minsku, kam dorazil v pátek jako vůbec první maďarský premiér v historii. Po schůzce s autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem řekl, že mezi oběma zeměmi nejsou žádné spory, vztahy ale nejsou blízké.

Foto: president.gov.by

Maďarský premiér Viktor Orbán a běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

Lukašenko označil Maďary za nejbližšího partnera Běloruska v Evropské unii: „Chápou nás lépe než kdokoli jiný a to přispívá k prohlubování našich vztahů s EU,“ řekl podle agentury Belta prezident, který vládne v zemi tvrdou rukou už 26. rok.

Unie letos v únoru o rok prodloužila sankce týkající se vývozu zbraní a dalšího vybavení do Běloruska. Důvodem jsou obavy o jejich použití při represích vůči obyvatelům. Podle Orbánova názoru by měly sankce skončit. S Lukašenkem podepíše Orbán v Minsku několik dohod o spolupráci, jedna se týká i jaderné energetiky.

Maďarský premiér dorazil do Běloruska v napjaté době. V zemi těžce zasažené pandemií koronaviru probíhá „revoluce podpisů“ spojená se sběrem podpisů pro registraci Lukašenkových konkurentů pro srpnové prezidentské volby. Autoritářský režim v posledních týdnech kandidáty opakovaně zatýká. K zadržování došlo i v pátek.

Ve středu odvolal Lukašenko celou vládu a ve čtvrtek si za nového premiéra vybral Ramana Haloučanku, který dosud stál v čele státního vojensko-průmyslového výboru.

Kaczyński: Opozice je buranská holota

Po nečekaném hlasování o důvěře vládě, které navrhl sám polský premiér Mateusz Morawiecki, polští poslanci pokračovali v práci v bouřlivém stylu. Opozice se v noci pokusila vyjádřit nedůvěru ministrovi zdravotnictví Łukaszovi Szumowskému. Vyčítá mu nepřipravenost země na pandemii, špatnou situaci ve zdravotnictví a nehospodárnost a podezřelé okolnosti při nákupech ochranných pomůcek.

Stejně jako ve čtvrtek celá vláda, i ministr Szumowski hlasování o důvěře ustál, vládnoucí konzervativci mají v Sejmu pohodlnou většinu.

Foto: Sejm RP

Ministr Łukasz Szumowski přijímá gratulace po vítězném hlasování.

Debatu o návrhu ale poznamenala ostrá slovní roztržka. Šéf opoziční Občanské platformy Borys Budka vyčetl ministrům a předsedovi strany Právo a spravedlnost Jarosławu Kaczyńskému, že si při projevu opoziční poslankyně udělali u vládních lavic debatní kroužek.

„To je chucpe a skandál, to hlasování o nedůvěře,“ ozvalo se v odpovědi od ministra kultury Piotra Glińského. Mikrofony zaznamenaly i výrok Kaczyńského směrem k opozici. „Takovou buranskou holotu ještě nikdo neviděl,“ prohlásil šéf PiS. Následovaly pokřiky „ostuda, ostuda!“ a protesty opozice.

Podobná atmosféra není v polském parlamentu výjimečná. Všechny výroky poslanců se teď navíc musí brát jako součást volební kampaně. Zatímco vláda má pomoci nakopnout stagnující kampaň prezidenta Andrzeje Dudy, opozice na Dudu útočí skrz kritiku vlády.

Nejvážnější Dudův konkurent, kandidát Občanské platformy Rafał Trzaskowski, ještě sice není oficiálně zaregistrovaný, jeho kampaň ale běží naplno. Na čtvrtečním mítinku v Gdaňsku překvapil krátkým projevem v kašubštině, jazyku místní etnické menšiny Kašubů žijící na severu Polska.

„Drazí Kašubové, staletí máte v naší zemi důležité místo. Jste skutečně důležití pro naši historii a společnou pomořanskou identitu. Chtěl bych, abyste se cítili plnoprávnými občany, aby vaše kultura a vaše dědictví, jejich vliv, byly vážnými prvky celé naší společnosti,“ prohlásil politik v kašubštině. Západoslovanským jazykem podobným polštině a vymřelé polabštině mluví denně asi 100 000 Poláků.

Kašubština zní v projevu varšavského primátora Trzaskowského od 28. sekundy.

Zpráva Čaputové o stavu republiky

Nevracejme se do stavu společnosti před koronavirem, vzkázala lidem slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve své první zprávě o stavu republiky, kterou přednesla v pátek dopoledne před poslanci. Mimo jiné pochválila zemi za zvládnutí pandemie, kritizovala ale stav justice a mezi řádky poslala i varování vládě Igora Matoviče, že v případě, že zákony budou účelové a nekvalitní, bude je parlamentu vracet.

Podle premiéra byl projev Čaputové vyrovnaný, férový a důstojně přednesený. Ministr hospodářství a předseda koaliční strany SaS Richard Sulík označil projev za zajímavý zejména tím, že střízlivě zhodnotil současnost a díval se do budoucnosti. Za vyvážený ho považuje i předseda parlamentu a vládní strany Jsme rodina Boris Kollár.

Šéfa opoziční strany Směr Roberta Fica projev nepřekvapil. „Spíš bych očekával, že se bude paní prezidentka sama držet toho, co řekla,“ vzkázal Fico s odkazem na to, že prezidentka podepsala zákon přijatý ve zkráceném legislativním řízení.

V pasáži týkající se kritiky korupce v justici vyzvala Čaputová soudce a prokurátory s černým svědomím k rezignaci. Několik hodin pro prezidentčině projevu vyšla schodou okolností zpráva o rezignaci soudkyně Moniky Jankovské. Ta je v současnosti obviněná z přijímání úplatků a z podplácení. Jankovská ještě jako náměstkyně na ministerstvu spravedlnosti pomáhala odsouzenému podvodníkovi Marianu Kočnerovi v obchodním sporu s televizí Markíza.

Foto: Profimedia.cz

Monika Jankovská na snímku z loňského září.

Strache se bránil v parlamentu

Nedával jsem žádné nezákonné nabídky, ale vysvětloval jsem zvěsti o tom, jak jsou v praxi financovány jiné strany, hájil se ve čtvrtek někdejší rakouský vicekancléř a exšéf Svobodných před parlamentní vyšetřovací komisí. Ta se ve čtvrtek začala zabývat skandálem kolem nahrávky Stracheho z ostrova Ibiza z roku 2017.

Strache údajné ruské podnikatelce výměnou za nákup vlivného rakouského bulváru Kronen Zeitung slibuje přiklepnutí státních zakázek, až se jeho strana dostane do vlády. Skandál znamenal pád Kurzovy vlády a předčasné volby. Zatímco Kurz se do funkce kancléře letos v lednu vrátil (v koalici lidovců a Zelených), Stracheho na konci roku Svobodní ze svých řad vyloučili.

Sedmiminutová část, kterou média loni v květnu zveřejnila, není podle Stracheho autentická, ale vytržená z kontextu. Policie získala celou nahrávku teprve letos na konci dubna. Video dlouhé 12 hodin 32 minut a 38 sekund, audionahrávku delší než 8 hodin i zařízení, na které se záznam pořídil, získali vyšetřovatelé až po 50 domovních prohlídkách.

Ve čtvrtek vypovídal i Stracheho tajemník Johann Gudenus, který na videu z Ibizy rovněž figuruje, a také šéfredaktor týdeníku Falter Florian Klenk. Ten jako jeden z mála lidí viděl celou nahrávku. Některé scény mu prý připomínaly film Pulp Fiction a rakouský kriminální seriál ze 70. let Kottan ermittelt. Poslanci v komisi ji ještě k dispozici nemají. Na to si stěžuje opozice a předvolala proto ministra vnitra a ministryni spravedlnosti.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené