Článek
Pacientů s COVID-19 v Česku stále přibývá, objevují se první případy vyžadující hospitalizaci. Tím, co může boj s infekcí zásadně ztížit, je dlouhodobý problém českého zdravotnictví – nedostatek sester, upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Bláha, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Jak zatím situaci okolo koronaviru vnímáte na vaší klinice? Nemáte obavy, že by mohl nárůst pacientů s těžkým průběhem nemoci vaši práci ovlivnit?
Pokud jde o náladu kolegů na klinice, myslím, že se zásadně nezhoršuje. Na mnohé jsme zvyklí z chřipkových epidemií a personál není nějak výjimečně vyděšený.
Komplikace ale můžou přijít ohledně toho, co zatím netušíme – kolik pacientů bude, v jakém rozsahu proběhne celá nákaza z hlediska potřeby intenzivní péče, jak bude probíhat, v jakém časovém období a jak to bude systém zvládat. To neví nikdo.
Potíže mohou nastat i z hlediska toho, co se bude dít ve společnosti – jak a kde bude vyhlašována karanténa a jakým způsobem to ovlivní náš personál. V českém prostředí není kritický počet lůžek intenzivní péče nebo dýchacích přístrojů, ale počet sester, které na intenzivní péči pracují.
Další nová opatření: Co smíte a co vám vláda zakázala?
O špatné personální situaci v českém zdravotnictví se mluvilo dávno předtím, než se koronavirus objevil. Problém by tedy mohl být s nedostatkem sester?
Může se stát, že to ještě drasticky zvýší nároky na jejich práci. A že se do situace promítnou i osobní komplikace spojené například s péčí o malé či nemocné děti.
Obecně je v Česku sester nedostatek, nicméně sestry v rámci intenzivní péče – to je nejvýše kvalifikovaná skupina, velmi obtížně se tedy nahrazují.
Také z dění v Itálii je zřejmé, že je nejen potřeba mít dostatek vybavení, ale i umět a zvládat techniku. Když vypadávají ti, kdo to umí, obtížně se nahrazují.
Jsou schopni práci sester zastat studenti medicíny?
Nejsou, ale jsou schopní z nich sejmout spoustu jiné práce, například té neodborné. Když to porovnám se zahraničím – spousta sester dělá i množství činností, které by mohl dělat někdo jiný.
Musím říct, že mě překvapilo, kolik mediků už se přihlásilo a že aktivně chtějí pomoct. Určitě je to pro mě pozitivní jev a je to v podstatě společensky optimistické. S velkou radostí je přijmeme, sestry nebudou muset dělat tolik nekvalifikované práce a svůj efekt to splní. Jako takové je ale studenti nenahradí.
Pořád si myslím, že se bavíme o situaci, jež nebude probíhat týdny, ale měsíce, po které bude trvat nápor na intenzivní péči a zdravotnictví.
Jak se vše v tak dlouhém horizontu bude vyvíjet, nemá nikdo představu. Máme nějaká data z Číny, ale tam leccos probíhá jinak. Pokud jde o Itálii, vše se zatím děje krátkou dobu. I když tam se systém zhroutil – problém překročil jistou míru a není schopen zátěž absorbovat. Pořád doufáme, že by to náš systém mohl zvládnout. Nikdo z nás ale netuší…
Podstatné je mimo jiné zajištění ochranných pomůcek pro zdravotníky. Vláda přislíbila na příští týden další dodávky. Vy jich na klinice máte dost?
Žádné nové dodávky zatím nepřišly, v tuhle chvíli ale nedostatek nemáme. Tam, kde riziko je, vybavení máme a tam, kde není, ho zbytečně nedáváme. Jinak by se vypotřebovalo během pár dní. Že bychom se ale cítili ohroženi, protože nemáme pomůcky, to ne.
Železná opona je na čas zpět. Koronavirus boří příhraniční život
Předpokládá se, že s rostoucím počtem pacientů s COVID-19 může vzrůst i počet těch s vážným průběhem. U některých lidí se může vyvinout těžký zápal plic. Jakou péči a vybavení potom takový člověk potřebuje?
Problém je v tom, že plíce přestanou fungovat tak, jak by měly, a nepřenáší kyslík z plicních sklípků do krve nebo přenáší v menším množství. Poté záleží na tom, o jak velké postižení jde a jak velkou podporu člověk potřebuje.
Někomu stačí, že mu dáváte dýchat kyslík. Komu to nestačí, tomu se může podat jiná forma podpory dýchání – například neinvazivní ventilace, kdy pacient dostane těsnou obličejovou masku, která zvýší tlak v plicích – vyšší tlakový gradient pomáhá přestupu kyslíku do krve. Případně je potřeba pacienta připojit na dýchací přístroj.
Může se nicméně stát, že ani to nestačí, že plíce selžou kompletně a nejsou schopny ani při takové podpoře kyslík transportovat. Potom je jedinou možností připojit je na mimotělní oběh – ECMO. (Extrakorporální membránovou oxygenaci, pozn. red.)
To už je vysoce limitovaná záležitost i na počet přístrojů. Ventilátorů je v Česku spousta, možná tisíce. Ale u ECMO jsou to maximálně desítky. Na druhou stranu podle informací od kolegů z Itálie také relativně málo pacientů ECMO potřebuje. Většině stačí ventilační režim. Také s ním je ale třeba umět zacházet, není to jen o připojení pacienta na dýchací přístroj, je potřeba i specifických postupů, které vyšší pracoviště umí.
Kde všude je prostor takové pacienty uložit?
Pacienti s ventilátorem mohou ležet v podstatě na jakékoliv jednotce intenzivní péče. Nemocnice by měla být schopná odlišit, zda to zvládne její středně zkušený personál, nebo by měl pacient směřovat přímo na ARO.
Nová fakta: COVID-19 se může přenášet i na 4 metry
Na které specializace a oblasti zdravotnictví dopadne nápor kvůli koronaviru nejvíce?
To zatím asi nikdo neví. Určitě ale na primární příjem, urgentní příjmy, na které budou proudit lidé s horečkami. Bude ale záležet na tom, jak si vše uspořádá každá z nemocnic. Dá se očekávat, že pokud bude pacientů přibývat podobně jako v Itálii, zastaví se elektivní operativa (plánované operace, pozn. red.).
Také ona totiž generuje pacienty do intenzivní péče. Zároveň je třeba počítat s tím, že se dále budou muset řešit traumata, infarkty a podobně a intenzivní péči budou vyžadovat i další pacienti.
Téměř každá nemocnice je schopna některé kapacity navýšit. Problémem je ale ten nedostatek sester – těch je absolutní nedostatek už nyní a skoro každá nemocnice má nějaká lůžka intenzivní péče zavřená právě kvůli tomu. Ty stávající budou muset nápor vzít na svá bedra.
Paradoxně by ale tahle situace do budoucna mohla pomoct – stoupne prestiž, význam a ocenění sesterské části zdravotnictví. Lidé si uvědomí, že má smysl a že sestry zachraňují životy.
doc. MUDr. Jan Bláha, Ph.D., MHA