Hlavní obsah

Bojkot Izraele není zločin, rozhodl Evropský soud pro lidská práva

Foto: Profimedia.cz

Několik set lidí se loni sešlo na propalestinské demonstraci v Lyonu.

Reklama

11. 6. 16:44

Hnutí BDS, které usiluje o bojkot Izraele, považuje dnešní výrok Evropského soudu pro lidská práva za vítězství. Francouzský prezident Emmanuel Macron je naopak k bojkotu kritický a považuje ho za formu antisemitismu.

Článek

Francie porušila práva na svobodu slova propalestinských aktivistů, kteří byli odsouzeni za kampaň pro bojkot izraelských výrobků. Ve čtvrtek o tom ve Štrasburku rozhodl Evropský soud pro lidská práva.

Francouzská vláda bude muset skupině 11 aktivistů zaplatit 101 tisíc eur (asi 2,7 milionu korun) odškodného za to, že byli odsouzeni za kampaň v rámci hnutí BDS (bojkot, sankce, odklon investic). Francouzský soud došel k závěru, že se aktivisté pod vedením Jeana-Michela Baldassiho dopustili „ekonomické diskriminace“ tím, že se v roce 2009 zúčastnili demonstrace v hypermarketu ve východofrancouzském městě Illzach.

Aktivisté tam zákazníkům rozdávali letáky vyzývající k bojkotu izraelských výrobků. Verdikt později potvrdil i francouzský nejvyšší soud. Hnutí BDS označilo podle agentury AP čtvrteční výrok štrasburského soudu za vítězství.

Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že pro odsouzení aktivistů nebyly žádné relevantní důvody, a francouzské soudy tak porušily jejich právo na svobodné vyjadřování. Protože Francie patří k zemím, které podepsaly evropskou konvenci o lidských právech, musí verdikt štrasburského soudu respektovat.

Foto: Profimedia.cz

Propalestinští aktivisté demonstrovali během pařížské akce „Tel Aviv na Seině”.

„Tento závažný soudní verdikt je rozhodujícím vítězstvím svobody slova, pro obhájce lidských práv a pro hnutí BDS za palestinskou svobodu, spravedlnost a rovnost,“ píše se v prohlášení Rity Ahmadové z vedení hnutí. Pozitivně přijala rozhodnutí i lidskoprávní organizace Amnesty International, podle níž vyslal soud „jasný signál všem evropským státům, aby přestaly stíhat mírumilovné aktivisty“.

Francouzská vláda má tři měsíce na to, aby se proti čtvrtečnímu rozsudku odvolala. Verdiktu předcházelo v roce 2016 prohlášení tehdejší šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové, podle níž chrání aktivity hnutí BDS svoboda slova navzdory tomu, že Evropská unie nesouhlasí s pokusy hnutí BDS o izolaci Izraele.

Prezident Emmanuel Macron je ale známým odpůrcem hnutí, které považuje za antisemitské. Jeho strana Republika vpřed! také v roce 2017 vyloučila Williama Tchamaha, který za ni chtěl kandidovat, právě kvůli podpoře BDS.

Hnutí BDS vzniklo v roce 2005 jako nenásilná kampaň proti izraelskému porušování práv Palestinců. Hnutí volá po bojkotu izraelských výrobků, ale i univerzit nebo kulturních institucí. Podle Izraele tím jen maskuje snahy o delegitimizaci a zničení židovského státu.

Izrael a jeho spojenci iniciovali řadu zákonů v USA i Evropě, které se snaží BDS zastavit. Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu například vloni schválila rezoluci označující bojkot Izraele jako činnost, která poškozuje úsilí o uzavření míru. Němečtí poslanci pak schválili rezoluci, podle níž jsou metody hnutí BDS antisemitské a připomínají nacistické výzvy k bojkotu židů.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené