Hlavní obsah

Bytové desatero: Pražané na bydlení šetří dvacet let, jak je to jinde?

Bydlet v Praze není takové terno, jak to na první pohled vypadá. (ilustrační foto)

26. 12. 2019 11:41

Koupit si vlastní byt je pomalu sci-fi. Zvlášť v hlavním městě. Ceny nemovitostí jsou o více než třetinu vyšší než před finanční krizí. Hypotéku jen tak někdo nedostane. Navíc nemovitostí, ze kterých by se dalo vybírat, je málo. Pořídit si rodinné hnízdečko tak začíná být v Česku oříšek. V deseti bodech vysvětlujeme proč.

Článek

Pražákům, těm je tu hej… zpívá legendární Pražský výběr. Opravdu? Má jim zbytek republiky co závidět? A mají Pražané právo střílet si z Brňanů? Výpočty Seznamu ukazují, že všechno je relativní. Pokud jde o platy, jsou na tom Pražané nejlépe. Když je ale vztáhneme k cenám bytů, mají se ze všech daleko nejhůře. Naopak nejlépe jsou na tom v tomto ohledu Ústečané.

Seznam porovnal čisté mediánové příjmy v jednotlivých krajích s cenami průměrných třípokojových bytů v novostavbách v letošním prvním pololetí. Výsledkem je doba, po kterou by museli obyvatelé jednotlivých krajů odevzdávat celý svůj plat, kdyby byt chtěli koupit za hotové. Jak jste na tom právě vy, najdete v této tabulce.

Na českém realitním trhu přituhuje. Nemovitosti zdražují rychleji, než rostou příjmy těch, kteří by si je chtěli koupit. Může se stát, že trh úplně zamrzne. Prodávající nebudou chtít zlevnit, aby nešli pod cenu, a kupující nebudou moci nebo chtít koupit. „Pak si budeme muset možná počkat, až trh najde novou rovnováhu nebo až budeme v Česku mít vyšší příjmy, abychom si bydlení vůbec mohli dovolit pořídit. Paradoxně konjunktuře a současnému blahobytu navzdory,“ konstatuje majitel Hyposervisu a provozovatel portálu Cenovamapa.org Milan Roček.

A nejde jen o potřebu vlastního bydlení, stahují se i ti, kteří do nemovitostí chtějí ukládat peníze. „Investoři v nemovitostním segmentu jsou již opatrnější a neočekávají tak výrazné růsty cen jako v posledních letech. Celkově vidíme postupný pokles zájmu o investice zejména z důvodu vysokých pořizovacích cen,“ uvedl Pavel Hassman z realitky RE/MAX 4 You.

Česká národní banka ve své poslední zprávě o finanční stabilitě uvedla, že ceny nemovitostí jsou o 35 procent vyšší, než byly v roce 2008 před světovou finanční krizí. Podle odhadů centrální banky se nadhodnocení cen nemovitostí v polovině letošního roku pohybovalo v rozmezí 15 až 20 procent. „Hlavní příčinou byla nedostatečná nabídka bytů a rodinných domů ve velkých městech,“ sdělila ČNB.

A nabídka bude za poptávkou pokulhávat dál. Kromě toho, že se málo staví, se do velkých měst stěhují lidé z regionů. „Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy se očekává, že do 30 let budou v Praze dva miliony obyvatel. Stejná zátěž potom bude čekat i Středočeský kraj. A tady není kam se nastěhovat,“ upozornil člen představenstva Hypoteční banky Vladimír Vojtíšek.

Milan Roček, provozovatel portálu Cenovamapa.org, vytipoval jedenáct důvodů, proč je dnes kvůli vyšponovaným cenám nemovitostí problém začít bydlet ve vlastním.

1. Z nemovitostí se stávají „podpultovky“

Cena nových bytů je – zejména v posledních dvou až třech letech – ovlivňována celou řadou velmi různorodých faktorů. Prvním východiskem pro současné ceny novostaveb je vyšší poptávka po bytech a současně nízká nabídka nových bytů. Zní to banálně, ale ani vyšší poptávka, ani nízká nabídka nevznikly náhodou. Obojí je jen důsledek dalších vlivů.

Ke snížení nabídky přispělo mimo jiné i to, že se trh v posledních letech „vyprodal“. Od jara 2016 se v médiích objevovaly informace o třech zásadních změnách, které na trh nemovitostí měly v závěru roku dopadnout.

Byla to změna daňová, kdy se přesunula povinnost hradit daň z nabytí ve výši čtyři procenta na kupujícího, což fakticky vyvolalo poptávku kupujících stihnout vše, než nařízení vstoupí v platnost.

Dál změna legislativy a podmínek hypoték – zákon o spotřebitelském úvěru, který trh s hypotékami po 20 letech zásadně měnil. V médiích se rozebíraly negativní dopady a nejistota, očekávání vyšších sazeb a tak dále, což opět vyvolalo poptávku kupujících, kteří chtěli, aby si hypotéku vzali za starých podmínek.

A konečně první regulace podmínek hypoték ze strany ČNB. V médiích se opět řešil negativní dopad a nejistota, očekávání zrušení stoprocentních hypoték a tak podobně, což fakticky vyvolalo poptávku kupujících, kteří neměli vlastní prostředky a chtěli, aby si hypotéku vzali do doby změn.

Tyto tři vzájemně nekoordinované zásahy státu postupně vyvolaly spirálovitou poptávku, která rychle přerostla téměř do „vyprodání trhu“.

2. Máme se dobře

Poslední tři až čtyři roky žijeme v mimořádně blahobytné době. V naší zemi téměř není nezaměstnanost a některé regiony jako například Praha patří mezi nejbohatší v Evropě. Příjmy rostou v celé republice a napříč celou společností. Velká část lidí se nebojí utrácet a současně chce investovat nebo ukládat peníze do nemovitostí.

3. Hypotéky jsou levné

Od roku 2010 začaly klesat úrokové sazby, až dosáhly ve druhé polovině roku 2016 svého historického dna. Na nízké úrovni, nejčastěji mezi dvěma až třemi procenty, se drží rekordně dlouho, již více než pět let. Pokud se tedy před třemi až čtyřmi lety přestali lidé bát nakupovat nemovitosti, trefila se zvýšená poptávka do období historicky nejnižších sazeb.

4. Lidé nechtějí bydlet pohromadě

Současný trh s bydlením ovlivňují zásadně dvě populační vlny – poválečný babyboom, kdy se narodily dva miliony dětí, a tzv. Husákovy děti, kterých se narodilo 1,75 milionu. U první skupiny se významně prodloužil věk dožití a u druhé se prodloužila doba, kdy se zakládaly nebo zakládají rodiny. Od 2. světové války se zvýšila rozvodovost ze šesti na 50 procent v 70. letech, což je stav, který stále trvá. Výrazně více žijeme v jednočetných nebo dvoučetných domácnostech. Přestali jsme bydlet „vícegeneračně“, a to i v rodinných domech. To vše opět vytváří tlak na větší počet kusů bytů, než bylo potřeba dříve.

5. Ve městech se nestíhá stavět pro nové obyvatele

Lidé se dlouhodobě stěhují z venkova do měst a města na tento tlak dostatečně nereagují. Jestliže před 100 lety potřebovaly nově vznikající průmyslové čtvrti také obytné budovy pro své dělníky, dnes nikdo nic takového neřeší.

6. „Developer“ bylo před pár lety skoro sprosté slovo

Komunální volby v roce 2014 znamenaly výměnu části politické reprezentace za vyloženě antideveloperskou politickou reprezentaci. A to zejména v Praze a zčásti v Brně. Po roce 2014 se přestalo stavět a velmi se prodloužily všechny povolovací procesy na výstavbu. V letech 2015 a 2016 se rychle vyprodaly byty na trhu se staršími byty a zároveň se zastavila výstavba nových bytů tam, kde byla nejvíc potřebná, respektive poptávaná.

7. Na transakcích s nemovitostmi se čím dál víc přiživuje stát

Od roku 2007 probíhá plíživé a nesystémové zvyšování různých daní (zejména DPH) u novostaveb bytů nebo pravidel pro výpočet plochy nových bytů, což ve svém důsledku opět zvyšuje podíl daně, kterou je třeba z „produktu nový byt“ uhradit státu.

8. Schvalování staveb vázne

Za posledních 10 let se doba povolování výstavby nových bytů prodloužila z běžných dvou až tří let na dnešních osm až deset let. Nejsou dodržovány správní lhůty a to dohromady stále více zvyšuje počty chybějících nových bytů, které by bylo možné na trh vůbec nabídnout.

„Často se nás klienti ptají: Bude to příští rok lepší? No, nebude! Když se na to teď vrhneme, tak za deset let už to bude lepší. Pokud bychom se podívali za hranice, třeba v Berlíně už si běžní lidé nemohou dovolit ani nájemní bydlení. Německá vláda řeší, co s tím, a nemá moc možností. My ještě trochu času máme. Klíčové je, abychom zrychlili stavební řízení. Aby konečně Praha a Brno schválily svoje územní plány. Aby obce a města, pokud mají peníze, stavěly nájemní a sociální bydlení. Pokud peníze nemají, ať prodají pozemky soukromým subjektům, aby stavěly,“ říká k tomu Vladimír Vojtíšek z Hypoteční banky.

9. Byty musí mít nějakou úroveň

U novostaveb nelze zapomenout na vliv stále se zpřísňujících norem a předpisů. De facto je nemožné postavit byty s nízkým standardem, které by mohly být levné nebo levnější. Technickými pravidly je dáno, že se domy musí udělat technologicky velmi komfortně.

„Legislativa postupně počítá se snižováním energetické náročnosti budov – od ledna 2020 musí být nové stavby v energetické třídě B,“ informoval spolumajitel realitní sítě Justo Michal Pazdera. Podle něj chtějí i samotní majitelé, aby byty a domy byly energeticky úsporné a ekologické.

10. Chybí nájemní bydlení

V Česku došlo postupnou privatizací bytového fondu k extrémní situaci, kdy jsou více než tři čtvrtiny bytů v osobním vlastnictví. Stát a města de facto ztratily schopnost korigovat jakkoli růst cen nájmů. Nemají co nabídnout.

V roce 2016 se poprvé významně projevil vliv Airbnb v Praze. Do katalogu služby se postupně dostalo kolem 11 tisíc bytů a Airbnb pražský trh, zejména v centru, úplně vykolejilo. Jak v oblasti nájmů, tak i prodejních cen. V té době se na realitních serverech poměr obrátil. Ke standardnímu dlouhodobému pronájmu bylo v Praze v nabídce kolem dvou tisíc bytů, v Airbnb k plnému pronájmu celého bytu, nikoli spolubydlení, to bylo pětkrát tolik.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené