Hlavní obsah

Čas začít řešit projevy nenávisti. Budíčkem Lotyšů je drastická smrt gaye

Foto: Facebook: Artis Jaunkļaviņš

Lotyšský zdravotník Normunds Kindzulis.

Reklama

5. 5. 14:27

Smrt mladého záchranáře v plamenech na chodbě domu otřásla Lotyšskem. Policie pracuje s vícero vyšetřovacími verzemi, jednou z nich je od začátku homofobně motivovaný útok.

Článek

Devětadvacetiletý lotyšský zdravotník Normunds Kindzulis minulý týden po hospitalizaci prohrál svůj pětidenní boj o život. V nemocnici podlehl těžkým popáleninám, které utrpěl na 85 procentech těla. Jeho smrt se stala tématem pro LGBT komunitu i lotyšské politiky. Jednou z vyšetřovacích verzí je totiž i podezření z toho, že Kindzulise zapálil neznámý útočník kvůli tomu, že byl gay.

Dvojice čelila kvůli orientaci výhrůžkám

„Před mýma očima hořel, křičel v agónii, plakal a modlil se o pomoc,“ citovala agentura Delphi třiadvacetiletého Artise Jaunkļaviņše, který s Kindzulisem žil v jedné domácnosti. V pátek 23. dubna pozdě v noci slyšel ze schodiště výkřiky, vyběhl proto na chodbu v domnění, že byl jeho přítel zbit. Místo toho ho našel v plamenech. Sám se při hašení popálil a skončil v nemocnici. Z té pak s agenturou komunikoval telefonicky.

Jaunkļaviņš je přesvědčený, že Kindzulis se stal terčem homofobního útoku a že ho někdo polil hořlavinou a zapálil. Verzi o sebevraždě vylučuje, na místě navíc nebyl žádný zapalovač a Kindzulisovi chyběla peněženka.

Jeho teorii podporuje i to, že muži už ve dvacetitisícovém městě Tukums čelili homofobním výhrůžkám. Kindzulis se kvůli nim dokonce obrátil na policii, ta se ale věcí odmítla zabývat s tím, že není důvod k obavám. Kindzulise poté podle tvrzení Jaunkļaviņše na chodbě panelového domu několikrát fyzicky napadli neznámí muži, kvůli nedůvěře v policii už ale věc neřešil.

Premiér i prezident mluví o respektu a toleranci

Tragická událost se dostala do lotyšských i zahraničních médií, která upozorňovala na špatnou situaci LGBT menšiny v zemi. K věci se záhy vyjádřily i politické špičky. „Vzájemný respekt, tolerance a svoboda jsou hodnoty, které tvoří základ bezpečnosti a rozvoje naší společnosti. Musíme pracovat společně na tom, abychom zabránili nenávisti a diskriminaci ve společnosti. Ohavný zločin v Tukumsu musí být důkladně vyšetřen a pachatelé potrestáni,“ napsal na Twitteru po události premiér Krišjānis Kariņš. O hodnotách tolerance psal i prezident Egils Levits.

Během několika dní se ukázalo, že policie pracuje s více vyšetřovacími verzemi. Zatímco policie případ blíže nekomentuje, rižská státní zástupkyně Katažina Carevová minulý týden v médiích uvedla, že byl Kindzulis vyšetřovaný kvůli žhářství a úmyslnému poškození cizího majetku v letech 2019 a 2020. „Jedná se o obzvlášť závažné trestné činy, za které trestní zákon stanoví přísné tresty až 10 let odnětí svobody,“ uvedla Carevová.

Informace o duševní poruše

Kindzulis byl dokonce zatčen a podrobil se psychiatrickému vyšetření. „Přišlo se na to, že trpí duševní poruchou,“ dodala zástupkyně s tím, že byla muži nařízena léčba v psychiatrické léčebně. Odsouzen nebyl.

Státní zástupkyni za zveřejnění informací zkritizoval lotyšský ombudsman i odborníci na ochranu osobních údajů. Podle serveru Tvnet její prohlášení snížilo veřejný tlak na vyšetření událostí ve městě Tukums. Generální prokurátor uvedl, že krok Carevové hodnotit nebude.

O vícero vyšetřovacích verzích mluvil v rozhovoru pro Seznam Zprávy i Kaspars Zālītis z organizace Mozaika, která podporuje lotyšskou LGBT komunitu. „My nemáme přímý důkaz, že by to byl zločin z nenávisti. Momentálně je ve hře několik vzájemně si odporujících verzí. Je tu ale svědectví o vyhrožování, jehož součástí byla homofobie, která nebyla dostatečně vyšetřena policií. To vyvolalo obavy, a proto nás oslovil Normundusův přítel s tím, že čin mohl mít souvislost s lidmi, kteří Normundusovi vyhrožovali. Z toho důvodu naše organizace veřejně vyjádřila obavy z toho, že to mohlo být činem z nenávisti,“ říká Zālītis.

Mozaika měla obavy z toho, že případ bude znovu vyšetřovat místní tukumská policie. „Jsme spokojeni s tím, že vyšetřování převzala speciální jednotka vyšetřující závažné činy, včetně sériových,“ dodává Zālītis.

Aktivisté: Liknavost lotyšské policie

Lotyšská LGBT komunita reagovala na Kindzulisovu smrt pobouřením. Kritika míří hlavně na fakt, že se předchozí výhrůžky řádně nevyšetřily. „A netýká se to jen této situace – takových případů, kdy jdou lidé na policii, ale jejich oznámení se nebere vážně a nevyšetřují se, je skutečně velmi mnoho,“ vysvětlil redakci Zālītis.

Reakcí byla také solidární finanční sbírka pro rodinu oběti i jeho zraněného přítele. Část společnosti reagovala i jinak. „Došlo také k velké vlně nenávisti proti LGBT lidem. Takoví lidé tvrdí, že když mluvíme o nenávistných homofobních útocích, tak zveličujeme a přeháníme, a že vlastně takovou nenávist proti nám sami vyprovokováváme. To je bezprecedentní úroveň nenávistného projevu, která nás znepokojuje,“ komentuje reakci lidí člen vedení Mozaiky.

Za pozitivní má to, že se tématem začali zabývat politici. „Někteří politici tohle téma začali brát vážně a konečně o něm mluví na politické úrovni – o tom, že kvůli nenávistným projevům a činům z nenávisti potřebujeme změnu trestního zákoníku. Mozaika o tomto tématu mluví už deset let, teď konečně vidíme určitou aktivitu politiků. Vždycky jsme tvrdili, že naši politici potřebují nějaký zlom, který by je popostrčil. Tohle byl bohužel on, ztráta lidského života,“ dodává Zālītis.

Blíž k Rusku než k Česku

Zároveň upozorňuje, že někteří politici využívají téma sexuálních menšin k radikalizaci a polarizaci společnosti, což jim usnadňuje únava lidí z pandemie. Podle žebříčku nevládní organizace ILGA Europe je, co se týče právního postavení sexuálních menšin, Lotyšsko na předposledním místě v EU. Hůř situaci vyhodnotila organizace jen v Polsku. Index každoročně seřazuje země podle srovnání desítek různých kritérií – od práva a svobod až po různé formy diskriminace.

Podle Zālītise má Lotyšsko podle tohoto měřítka víc společného s Ruskem a Ázerbájdžánem než třeba s Českou republikou, kde se dostal do druhého čtení zákon o manželství pro všechny.

„V naší ústavě je zakotveno, že manželství je jen mezi mužem a ženou, a někteří politici zkoušeli navíc prosadit, že rodina je jen mezi mužem a ženou,“ upozorňuje aktivista. Dodává, že postoj společnosti se ale v průběhu let zlepšuje: „Podle průzkumů má polovina Lotyšů k LGBT lidem neutrální vztah, a neutrální na lotyšské poměry znamená velmi pozitivní. Kolem 20 lidí má pozitivní vztah a zhruba stejně jich má vztah negativní.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované