Hlavní obsah

Češi nepijí tolik, jak se doteď myslelo, ukázal suchý březen

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: Seznam.cz, Seznam Zprávy

Zátiší v baru v Krymské ulici v Praze.

Reklama

Zase jednou jsme se o sobě něco dozvěděli.

Článek

Z cyklu Svět už nebude jako dřív: Pandemie ukázala, že Češi nepijí tak strašně moc, jak se myslelo. To je významné zjištění. Ne-li změna sociologického paradigmatu.

Zavřené restaurace a takzvaně téměř neprostupné hranice umožnily dešifrovat pravidelné údaje o spotřebě alkoholu. Doteď totiž nebylo jasné, kolik ho končí v našich českých, a kolik v cizích hrdlech. Jak byste to asi chtěli zjišťovat? Na to by byl i pábitel české statistiky Ladislav Dušek krátký.

Až březen 2020, a to ještě nebyl celý úplně suchý, přinesl klíčové zjištění. Prodej alkoholu v přepočtu na litry čistého lihu klesl o plných 24 procent. Je velmi pravděpodobné, že to souvisí s vynuceným oslabením zahraniční spotřebitelské základny na našem území.

Ta tuzemská sice nemůže chodit do hospody a na jiné společenské příležitosti, ale jinak se pro ni zase tolik nezměnilo. Zůstala. Respektive, lékaři varují, že sociální izolace, úzkost a stres mohou naopak vést k tomu, že někteří lidé sáhnou po skleničce častěji.

A Vladimír Darebník, předseda lobby výrobců a dovozců alkoholu, pohled na situaci shrnul: „Předpokládáme, že v době koronakrize většina lidí nezměnila významně svoje chování v oblasti konzumace alkoholických nápojů ve srovnání s dobou před krizí.“

Čtvrtinový úbytek tudíž z nezanedbatelné části jde za zahraničními turisty (ahoj Praho, hospodo Evropy), zahraničními pracovníky a zahraničními zákazníky „freeshopů“ a tržnic. Ano, když si odvážejí kartony piv a lahve becherovky, počítá se to do české statistiky. Jak jinak. Počítalo.

Mezinárodní žebříčky spotřeby alkoholu na obyvatele platí dál stejně. Ale vyšlo najevo, že spotřeba „v Česku“ a spotřeba „Čechů“ není rozhodně to samé a že rozdíl mezi tím stíráme až moc suverénně.

Co si budeme povídat: titulky, kde podmět svírá v ruce půllitr, nejsou možná akurátní, ale určitě vypadají šťavnatější: Češi jsou na špici v pití alkoholu. - Češi jsou v konzumaci alkoholu druzí v OECD, více pijí už jen Litevci. - Češi si „pohoršili“ v žebříčku pijáků alkoholu. Předběhli je i Rakušané. - Kde se pije nejvíce: Češi jsou pátí nejhorší na světě. - A jeden bulvární: Češi pijí jako duhy. Ročně zhruba 60 lahví rumu. Koordinátor radí zdražení.

Ne že bychom bez statistické pomoci cizinců propadli mezi globální suchary, to skutečně nehrozí. O tom, že Češi pijí dost (polovina české spotřeby v hodnotě čistého lihu připadá na pivo), není sporu. Jenom nejsou „na špici“ až tolik vlastní „zásluhou“. Nejsme tak „výjimeční“, jak si možná myslíme.

A tady pozor. Dokonce by se dalo spekulovat, že si v mýtu o alkoholové bázi Čechů tak trochu lebedíme. Že někteří ji podvědomě berou i jako součást národní pospolitosti a odkazu legendární české udatnosti. (Vulgárně: Na nás jen tak někdo nemá, minimálně v chlastu.) Že je to „kulturní tradice“, ke které se dá vztahovat a zabydlet se v ní.

Mimochodem, takové stereotypy by se daly vystopovat v nejedné reklamě.

Svět už nebude jako dřív, zase jednou jsme se o sobě něco dozvěděli. Že se v Česku pije, ale že sami Češi se o to „zaslouží“ míň, než se zdá. Je to, vzhledem k tomu, o jakém měřítku spotřeby se bavíme, dobrá zpráva, ne důvod ke zklamání. Újma na hrdosti nehrozí.

Reklama

Související témata:

Doporučované