Článek
Stavět dům dnes znamená víc počítat než plánovat. Ceny materiálů od roku 2020 vzrostly o vysoké desítky procent a když se k tomu přidají dražší úvěry a práce, mnoha domácnostem zbývá jediná možnost – šetřit už při návrhu projektu.
„V posledních letech vidíme silný trend zmenšování a zjednodušování staveb – ať už jde o rodinné domy nebo bytové projekty,“ říká ředitel projekční společnosti G Servis Jan Korejtko. „Zatímco dříve lidé chtěli prostorný dům s garáží, technickou místností a šatnou, dnes dávají přednost menší, ale efektivní dispozici. Je to posun od ‚většího‘ k ‚úspornějšímu‘ bydlení.“
Podobný vývoj sleduje i Tomáš Jedelský z projekční kanceláře Jedelský a Kuběnka. „Lidé chtějí stavět, ale rozpočty jsou napjaté, takže přemýšlejí, kde ušetřit. V první řadě pak začnou škrtat ‚neviditelné‘ místnosti, například spíž, technickou místnost nebo zádveří. Na papíře to vypadá rozumně, ale po nastěhování často slyším: Škoda, že jsme si to tehdy nenechali. Tento přístup je dnes už téměř standard,“ říká.
Každý metr spočítaný
Projektant Tomáš Jedelský popisuje, že jde o zřetelný posun proti devadesátým letům, kdy lidé běžně plánovali domy s rezervou a chtěli mít více prostoru.
„Dnes se každý metr čtvereční pečlivě zvažuje. Je to pochopitelné, ceny staveb i pozemků šly výrazně nahoru, ale zároveň se vytrácí kus komfortu. Kotel, pračka i úklidová technika se často snaží vměstnat do jednoho koutu koupelny nebo chodby. Je to kompromis, který se po nastěhování ukáže jako nepraktický,“ dodává.
Zjednodušování bytů a domů potvrzuje také mluvčí Asociace inspektorů nemovitostí Michal Flachs. „Z prohlídek našich inspektorů vidíme, že se nejčastěji šetří na úložném zázemí. Menší sklepy, chybějící komory či vestavné skříně, zároveň se zmenšují pokoje a koupelny,“ uvedl.
Podle Tomáše Jedelského stále častěji z projektů mizí také venkovní prvky, například pergoly, markýzy, přístřešky nebo zpevněné plochy. „Z koupelen mizí vany. Ložnice i dětské pokoje se navrhují v minimálních rozměrech a šatny jako samostatná místnost mizí úplně. Dům sice působí úsporněji, ale po čase klient zjistí, že mu prostě chybí prostor,“ říká jednatel projekční společnosti Jedelský a Kuběnka.
Úspory jen na první pohled
Podle dat společnosti G Servis lze zmenšením zastavěné plochy o 10 až 15 metrů čtverečních u rodinného domu ušetřit i 400 až 600 tisíc korun.
„Pokud se navíc zjednoduší konstrukce a dispozice, může být výsledná cena stavby nižší až o 10 až 15 procent,“ říká její ředitel Jan Korejtko. „Problém je, že s tím často mizí detaily, které dělají bydlení pohodlným.“
Tomáš Jedelský dodává, že krátkodobá úspora se často projeví později. „Klient má pocit, že ušetřil, ale pak musí přistavět zahradní domek nebo řešit úložné prostory, které v projektu chybí. Z krátkodobého pohledu to pomůže rozpočtu, ale z dlouhodobého hlediska to bývá spíš dražší cesta.“
Zatímco z projektů rodinných domů a bytů mizí přebytečné metry čtvereční, z druhého úhlu pohledu se podle předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Roberta Špalka realizace stavby stává stále složitější.
„Stavby se dnes musí navrhovat technicky mnohem složitější. Jsou plné technologií, zvyšují se požadavky na jejich energetickou nenáročnost, mají vlastní zdroje obnovitelné energie, zvyšují se požadavky na požární bezpečnost a environmentální udržitelnost. Lidé chtějí mít chytré domácnosti, spotřebovávají více vody, více energie, mají více aut, více sportovního vybavení, více nakupují a mají více odpadu,“ přidává další rovinu předseda ČKAIT.
V praxi to znamená, že i malé stavby dnes často zahrnují rekuperaci, fotovoltaiku, chytré vytápění či domácí baterie. Přibývá nabíječek elektromobilů, retenčních nádrží a systémů řízeného větrání, které ještě nedávno patřily mezi nadstandard.
Každý z těchto prvků má ale své konstrukční a bezpečnostní nároky. Domy proto nejsou jednodušší a složitost se tak přesouvá z architektury do technologií, které nejsou na první pohled vidět.
Zmenšování dorazilo i k developerům
Trend „odlehčených“ projektů se dnes netýká jen individuálních stavebníků. Čím dál víc se prosazuje i v developerských projektech. „Developeři se snaží optimalizovat dispozice a zmenšovat byty, aby zůstaly cenově dostupné,“ říká Jan Korejtko. „Zmenšují se pokoje, koupelny i úložné prostory. V honbě za metry čtverečními pak často chybí komory, vestavné skříně nebo sklepy.“
„V průběhu deseti let se průměrná velikost bytu snížila o deset metrů čtverečních. To znamená, že z průměrného bytu v podstatě vypadla jedna celá místnost,“ potvrzuje developer a zakladatel skupiny Trigema Marcel Soural.
Podobně postupuje například společnost Central Group, která nabízí byty ve dvou standardech, tom základním a vyšším. Liší se nejen cenou, ale i kvalitou materiálů, vybavením a úrovní detailu. Typickým projektem v provedení na principu cena/výkon je například jejich Tesla Hloubětín nebo Harfa Living v Praze 9.
Stále častěji se také objevují snahy o uvolnění stavebních norem, které podle developerů některé typy projektů zbytečně prodražují.
„Jde o to podívat se, jestli musí mít ložnice skutečně minimálně 12 metrů a obývací pokoj minimálně 16 metrů. Jestli okna musí mít ve všech místnostech takové velikosti, aby propustila požadované množství světla, jestli třeba v ložnici nemohou být trochu menší. Jsem přesvědčen, že kdybychom podrobili kritickému rozboru všechny normy, podle kterých dnes běžně byty navrhujeme, dostali bychom dolů pět až sedm procent z ceny stavebních nákladů,“ popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf společnosti EP Real Estate, realitní divize holdingu EPH Petr Palička.
