Hlavní obsah

Češi se bojí budoucnosti. Měnit životní styl ale nechtějí

Foto: Wikipedia.org/Adam von Weisberg

Evropská unie plánuje do roku 2030 výrazně snížit emise a do roku 2050 být uhlíkově neutrální. To by znamenalo i soumrak uhelných elektráren.

2. 3. 11:43

Češi podle průzkumu ustupují od své pozice klimatických skeptiků. Donutily je k tomu mizící lesy a vysychající studny. Směrem k uhlíkové neutralitě se jim ale také moc nechce. Nevědí, co to znamená, a bojí se o pracovní místa.

Článek

Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM má 84 procent Čechů obavy o budoucnost v souvislosti s klimatickou změnou a především suchem. Zároveň se však obávají, že radikální řešení negativně ovlivní ekonomiku země.

Jejich názor výrazně ovlivnily viditelné dopady sucha na českou krajinu, tedy ubývání podzemních vod, zemědělské sucho a také kůrovcová kalamita, kvůli které mizí české lesy doslova před očima. V názorech na to, jak se s problémy popasovat, jsou však lehce ovlivnitelní postoji politiků.

Rozšířená představa Čechů jako klimaskeptiků přestává být platná. „Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak sucho zasáhlo českou krajinu,“ vysvětluje analytik agentury STEM Nikola Hořejš.

Lidé se podle něj nejvíc obávají degradace české krajiny a nedostatku podzemních vod. Jejich obavy jako opodstatněné potvrzují i zprávy Českého hydrometeorologického ústavu, podle něhož se v posledním týdnu stav podzemních vod zase o něco zhoršil. Nejhorší stav je na jihu Moravy a také v Broumovském výběžku na východě Čech.

Že českou krajinu ochrání před suchem a umíráním lesů snižování emisí, si myslí 87 procent lidí. V tom, jak toho dosáhnout, však podle výzkumníků mají velký zmatek a snadno mohou podlehnout názorům a postojům vlivných politiků.

Podle zprávy o České republice, kterou nedávno vydala Evropská komise, patří Česko k zemím EU s nejvyššími emisemi skleníkových plynů na hlavu, a to s 12,2 tuny oproti evropskému průměru 8,5. Zpráva zároveň připomíná, že pokles od roku 2007 je velmi pomalý.

V souvislosti s tím se všemi směry skloňují výrazně přísnější emisní limity, které mají klesnout o desítky procent, a také takzvaná uhlíková neutralita, k níž se chce Evropa dobrat do roku 2050. A právě tady Češi narážejí.

Nejenže více než polovina lidí se s termínem uhlíková neutralita nesetkala a neví, co si pod ní představit, ale zároveň z ní mají obavy. Sice chtějí snižovat emise, ale zároveň se obávají toho, že je to bude něco stát.

„Bojí se, že klimatická neutralita ohrozí naši ekonomiku,“ říká Hořejš. Lidé se tak bojí, že snižování emisí jim zdraží zboží a energie. „Obavy z nenávratného dopadu klimatických opatření na ekonomiku jsou přítomné v polovině populace, častěji pak mezi těmi, kteří jsou naladěni negativně k EU a světu obecně,“ upozorňují výzkumníci.

„Je důležité zdůraznit, že věková skupina 60+ by více než lidé do 30 let chránila současná místa v průmyslu. Jedná se tedy do jisté míry o jiný generační pohled na problematiku ochrany pracovních míst. Mladí lidé by spíše zaváděli nové technologie, robotizaci a digitalizaci,“ upřesňuje analytička STEM Michaela Trtíková Vojtková.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené