Češi za pandemie častěji sledují filmy a seriály, děti hrají online hry

Nedávný výzkum Čtení v čase koronavirové pandemie, který uskutečnila Národní knihovna ČR, se zaměřoval především na proměnu čtenářství v době pandemie. Zároveň však zkoumal změny v mediální aktivitě dotázaných. Součástí výzkumu byl i vliv současné situace na tuto aktivitu dětí z pohledu rodičů.

U dospělých i dětí lze sledovat nárůst ve všech dotazovaných oblastech mediální aktivity.

„V obou skupinách významně vzrostla – zejména u dospělé populace, ale i u dětí – četba krátkých textů a článků v online prostředí, sledování filmů a seriálů na zařízeních, využívání sociálních sítí, ale i sledování televize,“ vysvětluje Hana Friedlaenderová, která se za agenturu Nielsen Admosphere na výzkumu podílela.

V případě sledování seriálů a filmů došlo k výraznému nárůstu zejména u mladší generace. Naopak pokles v této aktivitě se příliš nelišil napříč věkovými kategoriemi. „Celkově se dá říci, že mediální chování mladé generace pandemie vychýlila ještě výrazně více než u dospělé populace, což určitě souvisí s tím, že děti a studující mládež pochopitelně disponovaly větším množstvím volného času již v době předpandemické než dospělá populace,“ dodává Friedlaenderová.

Podle respondentů nedošlo k poklesu četby knih, naopak tato aktivita v době pandemie mírně vzrostla, o šest procent v případě klasických tištěných knih a o dvě procenta v případě elektronických publikací.

Významná část čtenářů uvedla, že má na čtení v současné době více času. Více než polovina dotázaných čte stejně často jako v době před pandemií, a 14 % dokonce více. Sedm procent respondentů však čte méně.

„Na část čtenářů však působí aktuální pandemie negativně, zhruba pětina čtenářské obce uvedla, že vinou stresu a nejistoty v době koronavirové pandemie se na čtení knih soustředí hůř než předtím. Necelá pětina čtenářů nemá aktuálně na čtení knih náladu,“ uvádějí autoři v tiskové zprávě.

U dětí lze podle rodičů sledovat až 41% nárůst v hraní her na elektronických zařízeních. Dále více využívají sociální sítě, častěji sledují filmy a seriály a také televizi.

Tento nárůst způsobilo významné omezení ostatních volnočasových aktivit, jako je pobyt venku s kamarády, sportování nebo ostatní mimoškolní aktivity zahrnující návštěvy různých kroužků, oddílů a další, soudí Hana Friedlaenderová. „Nesmíme však také zapomínat na skutečnost, že hraní elektronických her a čas strávený na sociálních sítích je čas, kdy děti komunikují se svými kamarády, a pro řadu dětí a mladých dnes představují jediný sociální kontakt, který aktuálně mají,“ upozorňuje.

Ani u dětí však nedošlo k poklesu četby, přestože soustředit se na čtení může být po distanční výuce náročnější. Naopak podle výzkumu se děti četbě knih věnují o sedm procent více než v době před pandemií. Pravděpodobně jde však o čtenáře, kteří se knihám často věnovali již předtím.

Kvůli distanční výuce využívají děti častěji také vzdělávací webové aplikace: jejich používání podle odpovědí rodičů narostlo o 14 %. Na druhou stranu se s výukou na dálku pojí i obavy. „Výpovědi rodičů odrážejí také převažující nespokojenost s online výukou (dětem vyhovuje méně než běžná školní výuka podle 66 % rodičů), ale také obavy rodičů z dopadu času stráveného na digitálních zařízeních na jejich děti,“ uvádějí autoři výzkumu.

Až 72 % rodičů v odpovědích uvedlo, že se obávají negativního vlivu digitálních zařízení na schopnost dětí soustředit se. Naopak 27 % z nich vnímá čas, který děti takto tráví, jako pozitivní přínos k jejich dovednosti v oblasti digitálních technologií.

Výzkum dále zjistil, že nákup knih koronavirová pandemie z pohledu dotázaných příliš neovlivnila, změnil se ale způsob jejich získávání. Vzrostl online nákup knih a stahování elektronických publikací. Naopak nákup v kamenných prodejnách a výpůjčky tištěných knih v knihovnách výrazně klesly. Odpovídá to povaze vládních nařízení v průběhu minulého roku, kdy několikrát došlo k uzavření knihoven a knihkupectví.