Článek
Podmořští badatelé zkoumali skalnaté dno oblasti Dorado Outcrop, která se nachází na části Středooceánského hřbetu přibližně 150 kilometrů od pobřeží Kostariky ve Střední Americe. V hloubce více jak tří kilometrů zde z prasklin v mořském dně vyvěrají proudy horké vody, ze které chtěli vědci odebírat vzorky. Okolní povrch vzniklý z tuhnoucí lávy ale přilákal neznámý druh chobotnic, kterých se tu usadilo asi přes sto.
„Většinou platí, že hluboká moře a oceány nejsou v oblasti života příliš produktivní, a proto v nich tolik zvířat obyčejně ani nenajdeme,” říká kurátorka zoologie chicagského přírodovědného muzea Janet Voight.
Předmět zkoumání podmořských geochemiků se tak ihned stočil právě na tyto hlubinné hlavonožce z řádu Muusoctopus, který je vědcům známý. Jedná se o malé, růžové chobotnice s obrovskýma očima, které postrádají obvyklý inkoustový vak.
Jejich způsob života je převážně samotářský, a proto badatele udivilo, že takto našli více než sto exemplářů pohromadě. O jaký konkrétní druh řádu jde, tedy zatím neví.
Neobvyklostí spojených s objevem je ale víc
Hlubinné chobotnice žijí v konstantně chladných vodách, ve kterých v období své pohlavní vyspělosti a rozmnožování kladou i vajíčka.
O to zajímavější pro badatele i odbornici na chobotnice Janet Voight bylo, když zjistili, že téměř všechny nalezené exempláře jsou matky, z nichž každá svírá a chrání hnízdo vlastních vajíček.
Janet Voight vysvětluje, že takové chování podle ní skoro až hraničí se sebevražednými tendencemi. Vysoká teplota těmto hlavonožcům totiž urychluje metabolismus, takže jejich následná spotřeba kyslíku převyšuje množství, které jim hluboký oceán může poskytnout.
„Chobotnice z tohoto řádu se obvykle vyskytují v hloubce 28 až 3100 metrů. Čím blíž jsme k té spodní hranici, tím méně exemplářů by se mělo ve vodě vyskytovat… Tohle bych si tu nikdy ani nepředstavila,” dodává Voight.
V chladnějších průrvách se může skrývat ještě širší společenství
Výzkumníci věří, že 186 vajíček, které se nachází v blízkostí vyvěrajících proudů horké vody, nemá příliš šancí na přežití. Při bližším zkoumání žádné z nich ani nevykazovalo známky toho, že by se rozvíjelo do embryonálního stavu.
„Je možné, že život má tak tuhý kořínek, že tyto chobotnice kladou vajíčka i v tomto pro ně nehostinném prostředí, čímž se hodlají na vyšší teploty prostě adaptovat a žít v nich dál?” ptá se Janet.
Kurátorka zoologie i vědci, kteří v malých ponorkách oceánské pobřeží Kostariky zkoumali, si zatím myslí, že v jiných proláklinách a štěrbinách kolem oblasti pravděpodobně žije mnohem více exemplářů neznámého druhu chobotnic z řádu Muusoctopus. Těchto přibližně sto matek podle nich buď zkusilo štěstí jinde, i v nehostinném prostředí, protože na ně nezbylo místo v chladnějších průrvách, nebo je horké proudy prostě překvapily.
Shodně si ale myslí, že tento objev je pouze jedním z mnoha, které na další badatele v hloubkách oceánu stále ještě čekají.
