Článek
Závěrečné komuniké podepsané zástupci třiceti členských států uvádí, že čínské „deklarované ambice a asertivní chování představují systémové výzvy pro mezinárodní řád založený na pravidlech“, uvádí deník The Guardian. Prohlášení mělo vzniknout na popud zástupců Spojených států amerických, píše britský deník.
Po konci aliančního summitu americký prezident Joe Biden prohlásil, že Spojené státy mají „posvátný závazek“ bránit své spojence v NATO. Podle komentátorů jde tak o snahu uklidnit členské státy NATO po působení Donalda Trumpa v Bílém domě. Biden měl přítomné lídry ujistit, že většina Američanů „je oddána demokracii“ a Spojené státy jsou čestný národ.
Rozruch vyvolala v pondělí otázka možného vstupu Ukrajiny do NATO. Večer totiž na svém twitterovém účtu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že členové Severoatlantické aliance souhlasili se vstupem Ukrajiny do NATO. Jeho slova ale následně mírnil sám Biden.
Americký prezident po summitu uvedl, že Ukrajina se musí především vypořádat s korupcí, její vstup do Aliance nicméně nevyloučil. „Je fakt, že stále musejí bojovat s korupcí. Do té doby uděláme vše, co bude v našich silách, abychom Ukrajině umožnili vzdorovat ruské agresi,“ uvedl Biden.
„Pokud mluvíme o NATO a MAP, tak bych rád slyšel (od Bidena) jasné ano, nebo ne,“ cituje Zelenského agentura Reuters. „Každý den ukazujeme, že jsme připraveni být členy Aliance, a to víc než většina zemí Evropské unie, protože jsme již sedm let ve válce,“ řekl podle agentury AFP Zelenskyj.
Oproti komuniké po summitu G7 je prohlášení členů NATO mnohem ostřejší ve vztahu k Číně. Aliance se v nové strategii, kterou má definitivně potvrdit příští summit v Madridu, poprvé obsáhleji věnuje „systémové výzvě“ představované Čínou.
Členové NATO ve své zprávě podle The Guardian vyjádřili znepokojení nad „čínskou donucovací politikou“, což má být odkaz na represe dopadající na ujgurské obyvatelstvo v provincii Sin-ťiang. Dále měla Aliance v prohlášení zmínit rozšiřování čínského jaderného arzenálu a také „často nedostatečnou transparentnost a využívání dezinformací“.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nicméně podle The Guardian trval na tom, že Čína „není protivníkem“. Aliance by podle něj měla řešit „výzvy“, které představuje Peking, jenž „bude brzy největší ekonomikou na světě“ a aktuálně disponuje „druhým největším rozpočtem na obranu a největším námořnictvem“. „Nevstupujeme do nové studené války a Čína není naším protivníkem ani nepřítelem,“ zdůraznil podle BBC Stoltenberg.
Podle CNN se ale silná prohlášení vůči Číně nesetkala u všech evropských států s nadšením. Představitelé Německa nebo Itálie se podle americké stanice obávali, že by výsledný výstup mohl z pohledu Číny působit provokativně. „Čína je v mnoha otázkách naším soupeřem, zároveň je ale v mnoha aspektech také naším partnerem,“ cituje CNN německou kancléřku Angelu Merkelovou.
Čínská mise v Evropské unii na svém twitterovém účtu obvinila NATO z „pomluvy čínského mírového rozvoje“. „Čína nebude představovat ‚systémové výzvy‘, ale nebudeme nečinní, pokud se k nám nějaké ‚systémové výzvy‘ přiblíží,“ reagovala mise.
Členové Aliance podle The Guardian doufali v silné prohlášení o podpoře NATO ze strany USA po letech vlády Donalda Trumpa, kdy se v roce 2018 dokonce mluvilo o vystoupení Spojených států z Aliance. Biden ale podle zahraničních agentur ke spokojenosti reprezentantů členských států potvrdil závazky USA vůči Alianci.
„Pátý článek (Severoatlantické smlouvy) je svatým závazkem,“ řekl mimo jiné Biden o ustanovení, podle něhož všechny spojenecké země přispějí na pomoc napadenému členovi. „Chci, aby celá Evropa věděla, že Spojené státy jsou tady,“ cituje Bidena britská BBC.
