Hlavní obsah

Čína utahuje šrouby. Filmy v Hongkongu nesmí „podkopávat národní bezpečnost“

Foto: Profimedia.cz

Jeden z nejoceňovanějších hongkongských snímků Chungking Express z roku 1994 od režiséra Wonga Kar-waie.

Reklama

13. 6. 12:30

Hongkongská vláda oznámila, že nevpustí do distribuce snímky, která podle ní „podkopávají národní bezpečnost“. Podle kritiků opatření jde o další důkaz rostoucího vlivu Číny na autonomii a stále více sílící cenzury.

Článek

Do jedné z nejuznávanějších asijských zemí ve filmovém světě dorazila cenzura. Alespoň to tvrdí kritici nového opatření hongkongské vlády, které nevpustí do distribuce snímky „podkopávající národní bezpečnost“. Podle deníku The New York Times jde o důkaz, že vliv Číny na autonomní region roste.

Podle nových pravidel zveřejněných na webu hongkongské vlády mají cenzoři dohlížet nejen na přítomnost násilného, sexuálního nebo vulgárního obsahu, ale také na to, zda film nezobrazuje činy „které se mohou rovnat trestnému činu ohrožujícímu národní bezpečnost“. Opatření se týkají jak domácí, tak zahraniční filmové produkce.

Aktualizovaná pravidla nyní uvádějí, že vše, co lze „objektivně vnímat jako schvalování, podporu, propagaci, oslavu nebo podněcování“ těchto činů, je potenciálním důvodem pro to, aby byl film považován za nevhodný k promítání a další distribuci. „Při posuzování filmu jako celku a jeho pravděpodobného dopadu na osoby, které ho zhlédnou, by měl cenzor brát v úvahu povinnost předcházet a potlačovat činy nebo činnost ohrožující národní bezpečnost,“ uvádějí mimojiné pravidla.

Kritici změn si stěžují, že nová pravidla jsou v mnohých ohledech nejasná. Podle Tin Kai-mana z Federace hongkonských filmařů například není jasné, zda se půjde proti rozhodnutí cenzorních úřadů odvolat. „To vše musí být nejprve vyjasněno,“ cituje filmaře stanice TVB. „Nechceme, aby se tato věc vymknula kontrole a myse museli strachovat dopady na filmovou produkci,“ dodal Tin Kai-man.

Pravidla se podle The New York Times zaměřují zvláště na jeden konkrétní druh filmu. Cenzoři mají podle pravidel podrobněji zkoumat dokumentární snímky, které mohou u místního publika vyvolávat „silnější dojmy“, uvádí se v aktualizovaných pokynech. Cenzoři by podle nich „měli pečlivě prozkoumat, zda film neobsahuje neobjektivní, neověřené, falešné nebo zavádějící informace nebo komentáře“.

Nová pravidla tak můžou podle nezávislých médií odradit dokumentaristy od zachycování dění v Hongkongu. S velkými problémy se ale v minulosti potýkaly i fikční díla. Například nízkorozpočtový nezávislý film Deset let, který představil dystopickou budoucnost Hongkongu do roku 2025, se stal velkým hitem a v hongkongských kinech ho v roce 2015 vidělo více lidí než nový film ze světa Hvězdných válek.

Čínská média ale snímek tvrdě zkritizovala a Čínská státní televize dokonce poprvé od roku 1991 nevysílala Hongkongské filmové ceny, píše The Guardian. Podobný osud potkal letos na Oscara nominovaný krátký dokument Do Not Split (Nerozdělujte se) o čínském zákroku proti hongkongským demonstrantům v roce 2019. Hongkongské stanice ceremoniál podle The New York Times právě z důvodu nominace zmíněného dokumentu nevysílaly, ačkoli podle jedné ze stanic šlo jen o komerční rozhodnutí.

Promítání dokumentu o protestech v roce 2019 pak bylo v zemi na poslední chvíli zrušeno poté, co pro-pekingské noviny uvedly, že film podporuje podvratnou činnost. Hongkongská univerzita následně vyzvala svou studentskou unii, aby zrušila promítání filmu o jednom z uvězněných aktivistů. Projekce nakonec proběhla a univerzita po několika měsících oznámila, že přestane unii finančně podporovat jako trest za „radikální činy“.

Zatímco Hongkong si na cenzuru v oblasti filmu pomalu zvyká, v Číně je zákaz promítání některých filmů, nebo jejich úprava, běžnou věcí již roky. Naposledy cenzorní úřady zasáhly proti režisérce čínského původu Chloé Zhao, která na posledním udílení cen Akademie obdržela sošku pro Nejlepší režii a stala se tak první oceněnou režisérkou jiné než bílé pleti. Její oscarový snímek Země nomádů se Čína rozhodla omezit na svém trhu a úřady ještě před vyhlášením cen blokovaly i zmínky na sociálních sítích, uvádí The Variety.

Do čínských kin se pak nepodíval ani komiksový thriller Joker, taktéž oceněný Oscary, nebo japonsko-americké sci-fi Monster Hunter, píše Variety. Čínští diváci si pak nemohli zajít do kina ani na snímek Noe (pro zobrazování proroků), sci-fi Světová válka Z (ve filmu se v hlavní roli objevuje Brat Pitt, který hrál ve snímku Sedm let v Tibetu) a drama Kryštůfek Robin o tvůrci Medvídka Pů, který je sociálních sítích připodobňován k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, uvádí The Hollywood Reporter.

Velké problémy s cenzorními úřady mají filmy zobrazující dystopii, nadpřirozené jevy nebo nahotu. Pekingský mezinárodní filmový festival tak například ze své nabídky v roce 2018 stáhnul oceňované drama Dej mi své jméno, protože zobrazuje homosexuální vztah. Z čínských videoplatforem pak v roce 2020 začal mizet film V jako Vendeta, maska hrdiny filmu Guye Fawkese se totiž stala jedním ze symbolů protestů v Hongkongu, píše server Taiwan News.

Úprav, tedy vystřižení některých scén, se v Číně dočkal například Titanic, ve kterém čínští diváci neuvidí scénu, kdy Jack (Leonardo DiCaprio) portrétuje Rose (Kate Winsletová), píše The Hollywood Reporter. Změn doznaly i některé filmy s Jamesem Bondem, životopisný film Bohemian Rhapsody nebo western Nespoutaný Django. Z letos zveřejněné speciální epizody sitcomu Přátelé pak zmizeli někteří hosté. Například zpěvačku Lady Gaga na čínských streamovacích službách v epizodě neuvidíte, v roce 2016 se totiž setkala s Dalajlámou.

Hongkong patří desítky let mezi nejuznávanější asijské země ve filmovém světě. Během svého vrcholu v dekádách po druhé světové válce Hongkong produkoval nové žánry i ceněné autory jako Wonga Kar-waie a Ann Huiovou nebo mezinárodní hvězdy jako Jackieho Chana nebo Andyho Laua. Vliv hongkongské kinematografie lze vidět v dílech hollywoodských režisérů včetně Quentina Tarantina nebo Martina Scorseseho.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované