Článek
Náskok v moderních válkách definují čipy, umělá inteligence, dosah raket či finance. Menší pozornost je však věnována intimnější, avšak stále aktuálnější součásti – imunitě, biologické odolnosti, fyzické výkonnosti a hranicím zásahů do těla vojáků.
Mluví se o mechanických konstrukcích, které vojákům umožňují nést desítky kilogramů zátěže bez únavy. Mozkových monitorech, jež upozorní na nedostatek spánku. Senzorech měřících životní funkce, neurotechnologiích vylepšujících lidské schopnosti. A v krajní podobě také o manipulaci s lidským genomem.
Armády po celém světě se snaží využívat nejmodernější biotechnologie a přiblížit se éře vojáků, kteří déle vydrží, rychleji se zotaví a jejichž stav lze v reálném čase sledovat i řídit.
„Lidé jsou ústřední součástí válčení,“ řekl John Ridge, ředitel pro zavádění technologií v Inovačním fondu NATO. „Máme odpovědnost přemýšlet o tom, jak snížit škody a jak maximalizovat výkon.“
Nad takovým „supervojákem“ se senzorem na ruce, přenosnou zdravotnickou technologií v batohu a kontinuálními záznamy o spánku, únavě a imunitním stavu tak stojí stát, který ho chrání. Problém může nastat v momentě, kdy se voják začne ptát, zda je chráněn, nebo řízen.
Dobrovolné očkování
Pozornost k tématu v současnosti přitáhlo něco zdánlivě banálnějšího: rozhodnutí o nepovinném očkování v americké armádě.
Podle nové směrnice, kterou v polovině dubna představil americký ministr obrany Pete Hegseth, již nebudou příslušníci amerických ozbrojených sil povinni podstupovat každoroční očkování proti chřipce.
Šéf Pentagonu označil dosavadní povinnost za „příliš širokou“ a „neracionální“ a zrušení mandátu popsal jako „využití této příležitosti k odstranění všech absurdních a nepřiměřených nařízení, která pouze oslabují naše bojové schopnosti“.
Pokud dle něj američtí vojáci věří, že očkování proti chřipce je v jejich nejlepším zájmu, mohou si ho nechat udělat. „Měli byste to udělat, ale nebudeme vás k tomu nutit, protože vaše tělo, vaše víra a vaše přesvědčení nejsou předmětem vyjednávání,“ uvedl.
Na první pohled jde o drobnou administrativní změnu. Ve skutečnosti však naznačuje poměrně radikální odklon od dosavadního pojetí vojenské medicíny – Spojené státy tím vyslaly signál, že imunitní systém vojáka je do značné míry „jeho soukromým majetkem“.
Povinné očkování proti chřipce fungovalo v americké armádě od roku 1945. V uzavřených prostorech, jako jsou ponorky nebo základny, kde spolu lidé fungují v těsné blízkosti, dokáže i obyčejný respirační virus jednotku ochromit.
Historie je v tomto ohledu nemilosrdná. Během první světové války zemřelo na chřipku přibližně 45 tisíc amerických vojáků a po většinu americké vojenské historie si nemoci vyžádaly více obětí než bojové akce.
Právě zkušenost z roku 1918 sehrála důležitou roli při vývoji první chřipkové vakcíny, jejíž použití bylo pro armádu licencováno v roce 1945.
„Méně zřejmou cenou nové americké politiky jsou její kulturní dopady. Když vrcholné vedení Pentagonu označí preventivní opatření, zavedené před desítkami let, za ‚příliš obecné a neracionální‘, vysílá tím ozbrojeným silám signál, že medicína připravenosti je předmětem vyjednávání a má ideologický podtext,“ napsal v komentáři pro Asia Times Y. Tony Yang, profesor z George Washington University.
Tento signál se nemusí omezit pouze na chřipku. „Velitelé, kteří plánují opatření proti hrozbám antraxu, pandemickým variantám nebo uměle vytvořeným biologickým látkám, nyní čelí prostředí, v němž se vojáci mohou oprávněně ptát, proč je jedna vakcína povinná, když jiná povinná být přestala,“ dodal.
Americký voják během armádní soutěže v Bavorsku.
Kolektivní disciplína
Na stejnou otázku Čína odpovídá opačně – její armáda zachází s očkováním jako s běžnou součástí ochrany zdraví vojáků.
Podle zpráv amerických zpravodajských služeb Peking experimentuje také s úpravami lidských genů a manipulací DNA s cílem vytvořit vojáky s vylepšenými schopnostmi. „Existuje obava, že biologie se stane operační doménou armády podobně jako pozemní, námořní, vzdušná a kybernetická doména,“ varoval Rune Linding z inovačního centra NATO DIANA.
Jde o historicky daný střet „dvou teorií těla“: Americká volí jazyk autonomie, čínská jazyk kolektivní disciplíny.
„Nejde zde pouze o protiklad mezi demokracií a autoritářským státem. Západní armády, od Singapuru přes Izrael až po Spojené království, dodržují pevně dané očkovací plány, aniž by byly označovány za neliberální,“ dodal Yang.
„Supervoják“
Nejedná se ale jen o vakcíny. Server Euractiv letos v lednu popsal, že armády a investoři se dívají na biotechnologie jako na cestu k „dokonalejšímu vojákovi“ – člověku, který déle vydrží, rychleji se zotaví a jehož stav lze v reálném čase vyhodnocovat.
Klíčovým problémem je spánek. Podle Rune Lindinga se kvůli jeho nedostatku ztrácí asi 20 až 30 procent bojové síly Ukrajiny, která se už přes čtyři roky brání ruské agresi. Proto je prioritou technologie pro sledování, která vojákům signalizuje, kdy je čas si odpočinout.
Lindingův tým v DIANA spolupracuje se společností Neuroverse, jejíž technologie dokáže prostřednictvím monitorování mozkových vzorců detekovat hluboký spánek, během kterého se lidské tělo restartuje. Nekvalitní spánek naopak zvyšuje citlivost, včetně té na bolest. Senzor pozná, kdy voják nespí dostatečně a ztrácí tak výkonnost.
Možnosti jsou ale nekonečné – například exoskelety, nositelné mechanické konstrukce, které napodobují a zesilují pohyby svalů, umožňují vojákům nést na zádech desítky kilogramů výstroje díky dodatečné podpoře rozšiřující schopnost lidského těla unést těžká břemena.
Vojenské úřady také pozorně sledují technologie, které sledují tělesné údaje, aby mohly rozhodovat o střídání vojáků a v případě potřeby provádět třídění sil. Když raněný potřebuje rychlou péči, zařízení pomůže rozhodnout, kdo má prioritu.
„Supervoják“ tak není myšlen jako „nadčlověk“ ve stylu RoboCopa, ale jednotka snižující chaos a válečné ztráty. Lepší informace o těle mohou znamenat méně úmrtí, méně kolapsů a méně špatných rozhodnutí učiněných ve stavu vyčerpání, napsal Euractiv.
Mozek
Právě to hraničí se začátkem etického problému. Y. Tony Yang upozorňuje, že armáda je prostředí, kde dobrovolnost nikdy není úplně čistá.
„Voják může teoreticky souhlasit s tím, že bude nosit senzor měřící spánek, stres nebo mozkovou aktivitu. V praxi ale ví, že odmítnout technologii doporučenou velením znamená vystoupit z kolektivu, který stojí na poslušnosti a důvěře. Čím intimnější data stát sbírá, tím méně stačí říci, že šlo o souhlas,“ domnívá se.
Nejcitlivější oblastí této debaty je lidský mozek. Neurotechnologie mohou jednou pomáhat při propojení člověka a stroje, zrychlovat rozhodování nebo zlepšovat ovládání systémů.
Na druhou stranu ale mohou také otevřít prostor k mimořádně invazivnímu sběru dat. Pokud dnes digitální platformy dokážou z chování uživatelů odhadovat emoce, preference a zranitelnosti, vojenské technologie napojené blíže na tělo a mozek by mohly posunout politiku dat do úplně nové vrstvy. Voják by už nebyl sledován jen podle toho, co dělá, ale podle toho, jak reaguje.
NATO už tento posun institucionalizuje. V roce 2024 zveřejnilo strategii pro biotechnologie a technologie vylepšování lidských schopností, v níž se samo označilo za aktéra, který chce být v této oblasti „etickým lídrem“. Strategie mluví o odpovědném a zákonném využití nových řešení, ale také o tom, že biotechnologie mohou zásadně proměnit bezpečnost a obranu.
O rok a půl později už generální tajemník NATO Mark Rutte vyzýval spojence, aby biotechnologie nejen vyvíjeli, ale také pořizovali a začleňovali do obranných kapacit.
Zastánci vojenských biotechnologií mají silný argument. Stát už dnes do těla vojáka zasahuje – vyžaduje fyzickou zdatnost, očkování, lékařské prohlídky, výcvik do krajního vyčerpání a ochotu riskovat život. V tomto ohledu technologie dokáže snížit počet mrtvých, rychleji ošetřit zraněné a udržet jednotku funkční.
Kritici upozorňují, že sledování spánku může být pouze prvním krokem v širším spektru zásahů, o nichž se v debatách o vojenském vylepšování člověka už mluví – ať už je řeč o neurostimulaci, rozhraní mozek–stroj, invazivnějších implantátech, či genetických úpravách.
„Jakmile překročíte určitou etickou hranici, fakticky ztratíte morální autoritu zastupovat svou zemi,“ varoval John Ridge.
Návrh amerického obranného rozpočtového rámce pro fiskální rok 2026 počítá s řadou ustanovení, která mají posílit biotechnologie v obraně a zpravodajských službách, ať už jde o vznik biotechnologické kanceláře na ministerstvu obrany, nebo pravidla pro etické a odpovědné využití. Dokument zároveň zmiňuje potřebu lépe sledovat čínský biotechnologický rozvoj a chránit biologická a genomická data.
Čínský model oproti tomu dokáže rychle prosadit jednotné zdravotní a technologické postupy, ale legitimita takového rozhodnutí stojí hlavně na poslušnosti.
