Hlavní obsah

Přehledně: Co se mění a jaké úkoly musí vláda splnit

Foto: ČTK

Dobrá zpráva pro milovníky knih. Od pondělí si je mohou přes výdejní okénko opět půjčovat z knihoven.

Hlavní zpráva víkendu zní, že vláda vyhlásila od pondělí nový nouzový stav. Na žádost hejtmanů. Žádné zásadní rozvolnění tak není v plánu, pouze pár změn. Jaké to jsou a co musí vláda v dalších dvou týdnech stihnout?

Článek

Česko nakonec nečeká období bez nouzového stavu. Kabinet premiéra Andreje Babiše se dohodl se třinácti hejtmany a pražským primátorem a na jejich žádost vyhlásil na 14 dní nouzový stav, tedy do konce února.

Přesto dojde od pondělí k drobným změnám. A vláda má před sebou dva týdny, během kterých musí splnit osm úkolů, kterými hejtmani žádost o nouzový stav podmínili. Nicméně, přestože si hejtmani nouzový stav vyžádali, podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila je to protiústavní. Sněmovna totiž minulý týden jasně řekla, že další prodloužení stavu nouze odmítá.

Co se od pondělí mění?

V nově vyhlášeném nouzovém stavu vláda upravila provoz úřadů, mají fungovat podle normálních úředních hodin, aby mohli lidé využívat jejich služeb. Byla to jedna z podmínek hejtmanů.

Kromě toho se také otevřou výdejní okénka knihoven.

Nově bude možné vykonávat komisionální náhradní zkoušky na středních školách a konzervatořích. Vláda uvolní také rozhodování orgánů právnických osob, které je nyní omezeno počtem lidí, již se mohou stýkat.

Naopak se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka nic nemění pro podnikatele a také opatření týkající se volnočasových aktivit či kultury budou platit nadále. Nezmění se ani zákaz nočního vycházení mezi 21:00 a 5:00.

Jaké konkrétní změny požadují hejtmani po vládě?

Za žádost o vyhlášení nouzového stavu chtějí hejtmani po vládě na oplátku, aby splnila řadu podmínek. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický redakci Seznam Zpráv řekl, o jaké podmínky jde.

První podmínkou je, že s ohledem na mimořádné opatření nese zodpovědnost vláda. Ta musí přijmout pandemický zákon a také musí přijmout plán na postupný návrat dětí do škol od 1. března. Nejprve půjdou první stupně základních škol, ale také poslední ročníky a maturitní ročníky a poté následující. Mezi požadavky je i očkování pedagogických pracovníků.

„Požadujeme další kultivace opatření v rámci maloobchodu, služeb, kultury a amatérského sportu - s tím, že uvolnění nenastane zítra, ale na dalších jednáních chceme mít jasný harmonogram postupného uvolnění - přesných podmínek, za kterých je to možné dělat,“ uvedl Netolický.

Další požadavek je na urychlené samotestování ve firmách a u velkých zaměstnavatelů. Podmínky chtějí mít hejtmani jasné k 1. březnu. Hejtmani také chtějí pravidelná týdenní jednání Asociace krajů s vládou o nových případných úpravách protiepidemických opatření.

Co musí vláda během 14 dnů splnit?

Premiér se spolu s Ministrem zdravotnictví zavázali, že na pondělní vládě projednají pandemický zákon, který by měl usnadnit fungování opatření bez nouzového stavu. Od úterý chce Babiš o dalším postupu v boji s epidemií jednat s opozicí, aby společně začali řešit protiepidemickou legislativu Pirátů.

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že po čtyřech měsících chaotického řízení premiérem má ČR šanci nově nastavit funkční opatření. „S novým pandemickým zákonem, Ústředním krizovým štábem, méně nekompetentními zásahy premiéra do práce odborníků, spoluprací s hejtmany, v koalici i s opozicí,“ napsal Michálek.

Zákon by měl být podle premiéra projednán v legislativní nouzi a předpokládá, že by se vše mohlo do 14 dnů stihnout.

Je nové vyhlášení nouzového stavu protiústavní?

Vláda na základě žádosti hejtmanů vyhlásila nouzový stav nový, a to na 14 dnů. Podle některých ústavních právníků a šéfa Senátu Miloše Vystrčila je ale tento krok protiústavní.

A to přesto, že o nouzový stav požádali hejtmani. „Zruší-li Poslanecká sněmovna nouzový stav anebo nerozhodne o jeho prodloužení, nesmí vláda bezprostředně rozhodnout o vyhlášení obdobného nouzového stavu dalšího. V takovém případě by se totiž kontrolní působnost Poslanecké sněmovny vyprázdnila,“ uvedl Vystrčil. Upozornil kabinet ANO a ČSSD, že právní řád nabízí řadu prostředků pro boj s epidemií, aniž by při tom bylo nutné „obcházet či pošlapávat ústavní pořádek“.

S tím souhlasí také ústavní právníci Jan Wintr a Jan Kysela, podle kterých je nové vyhlášení nouzového stavu v rozporu s ústavním zákonem o bezpečnosti ČR.

Ten stanovuje, že vláda může vyhlásit nouzový stav maximálně na třicet dnů a lze jej prodloužit pouze po souhlasu Poslanecké sněmovny. Poslanci však ve čtvrtek další prodloužení odmítli. „Kdyby šlo ustanovení zákona vykládat tak, že vláda pokrčí rameny a vyhlásí nouzový stav nový, činí to tuto právní úpravu nepoužitelnou,“ podotkl Jan Wintr.

Nouzový stav tedy podle něj nelze za těchto okolností prodloužit ani vyhlášením nového. „Vláda by Sněmovnu vůbec nepotřebovala. Takový výklad by byl hloupý a proti duchu článku 6 zákona,“ uvedl.

Ministryně financí je však přesvědčena, že vláda jednala v souladu se zákonem.

„Náš právní názor je založen na tom, že rozhodnutí vlády se opírá o jiný právní důvod a jinou skutkovou situaci, a tou je žádost 13 hejtmanů a 1 primátora o vyhlášení nouzového stavu. Dospěli k závěru, že vyhlášení stavu nebezpečí by nebylo dostačující. Z toho tedy vyplývá, že vláda postupovala v souladu s Ústavou, a jsme přesvědčení o tom, že jsme postupovali podle Ústavy,“ řekla ministryně po nedělním jednání vlády.

Existují nějaké alternativy?

Poté, co poslanci ve čtvrtek odmítli vládě propůjčit znovu své hlasy na prodloužení nouzového stavu, měli hejtmani jenom několik možností. Buď to, že požádají vládu o nový nouzový stav, nebo v jednotlivých krajích vyhlásí stav nebezpečí. To je však slabší nástroj pro boj s epidemií a vznikl spíše k jiným účelům.

V nouzovém stavu by mohli hejtmani provozovny zavřít, zatímco na základě zákona o ochraně veřejného zdraví mohou být uzavřena pouze ubytovací a některá další zařízení. Hotely, restaurace a služby by byly otevřeny a hejtmani by pouze mohli regulovat jejich provoz.

Premiér navíc v sobotu prohlásil, že pokud ho jen někteří hejtmani o vyhlášení nouzového stavu požádají, tedy jen pro svůj kraj, vyhoví jim. To by však vedlo k dvojkolejnosti celého systému - a právě to byl důvod, proč hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková nakonec přehodnotila svůj postoj a požádala o vyhlášení nouzového stavu také pro svůj kraj.

„Ještě v pátek jsme se domnívali, že jestliže o vyhlášení nouzového stavu požádá většina hejtmanů, vyhlásí se nouzový stav po celém území. Poté ale premiér řekl, že by v každém kraji mohlo platit něco jiného, a právě to nás přimělo přehodnotit naše původní stanovisko, protože jsme nechtěli, aby od pondělí byla v této zemi dvojkolejnost,“ řekla Pecková pro Seznam Zprávy.

Co předcházelo tomuto zmatku?

Otazníky nad tím, jak se vláda vypořádá od pondělí s koronavirovou krizí, nastalo ve čtvrtek, kdy poslanci na jednání odmítli prodloužit nouzový stav, neboť vládní koalici nepodpořili ani komunisti, ani žádná z opozičních stran.

Pro hlasovalo pouze 48 poslanců hnutí ANO a ČSSD, ke schválení však bylo potřeba 54 hlasů ze 106 přítomných poslanců. Ještě předtím se premiér snažil s opozičními stranami dohodnout a žádal je, aby mu dali ještě dva týdny času. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček následně jednání ve Sněmovně označil za „šílenství, které nedává smysl“ a přirovnal ho k demobilizaci uprostřed války. Ministr zdravotnictví Jan Blatný zase uvedl, že se „střílíme do vlastní nohy“.

Opozice své jednání odůvodňovala tím, že s nimi premiér dlouhodobě nejednal a nebral vážně jejich návrhy. Sám Babiš ve čtvrtek ve Sněmovně následně přiznal, že s opozicí v minulých týdnech nejednal, protože měl zajištěnou podporu komunistů. Ani KSČM už ale nouzový stav nepodporuje.

Doporučované