Hlavní obsah

Co v zimě nenasekáš, v létě nevypiješ. Na Sibiři těží led, je zdrojem pitné vody

Svět bez obalu: Voda z ledu ze sibiřského jezera Karakul prý prodlužuje místním obyvatelům život.Video: RFE/RL

 

Reklama

20. 3. 2021 11:30

V tatarské vesnici u jezera Karakul si obyvatelé vyrábějí už po staletí v zimě vodu z ledu. Na jezeře ho nařežou a uskladní pro celoroční využití. Místní mají za to, že tato čistá voda přispívá k jejich dlouhověkosti.

Článek

V tatarské vesnici v ruské Omské oblasti u jezera Karakul si obyvatelé vyrábějí už po staletí v zimě vodu z ledu. Na jezeře ho nařežou, donesou domů a uskladní pro celoroční využití. Místní mají za to, že tato čistá voda přispívá i k jejich dlouhověkosti.

„Odpradávna tu naši předci takto sekali led a odváželi si ho domů na koňských povozech,“ říká Salim Muchamadejev, který se prodejem ledu z jezera živí. „Žijí tu staří lidé. Chtěli by si led sami dovézt, ale je pro ně lepší si ho koupit. Zaplatí v přepočtu 14 dolarů a dají někomu dva vozíky, aby jim led přivezl. Takové množství vody jim na pití stačí.“

Muchamadejev, kterému je už 73 let, získává tímto způsobem z ledu vodu celý svůj život. Jeho mladší soused – Ilmir Chanafejev – mu led pomáhá přivézt do vesnice na svých saních.

„Takže lidé tu kupují led jako třeba dříví?“ chtěla vědět redaktorka Rádia Svobodná Evropa. „Ano, jako palivové dříví. Na podzim, v listopadu tu začíná ‚doba ledová‘. Tehdy tady lidé začínají řezat led: někteří pro sebe a někteří i na prodej. Není zde moc práce a musíte se nějakým způsobem živit,“ popisuje Muchamadejev.

Stará vesnice Karakul ležící v ruské Omské oblasti má asi 40 obyvatel a jen jednu ulici. Místní si mohou led uskladnit třeba na dvoře. Je to pro celou obec hlavní zdroj čerstvé vody.

„Večer doneseme domů velký kus ledu. Do rána se rozpustí. Z vody si pak uděláme čaj a také ji používáme na vaření,“ říká Faja Chanafejeva. „Letos jsem si i já poprvé vyzkoušela, co těžba ledu obnáší. Když nás s manželem pustili z nemocnice, došli jsme si alespoň pro dva kusy ledu. Nejdřív to zkusil se sekerou můj muž, ale bylo to pro něj těžké, tak jsem mu začala pomáhat. A tak jsme se střídali nejprve při sekání, pak i při řezání, a pak když jsme ty dva kusy ledu společně dovezli od jezera až domů. Takže jsem poznala, co je to za těžkou práci. Řekla jsem ostatním, že mi příště nebude vadit, když jim za to zaplatím – bez ohledu na to, kolik za to budou chtít.“

Ve vesnici je i studna, ale voda z ní se používá jen pro hospodářská zvířata, nebo na praní. Místní obyvatelé používají ke spotřebě pouze vodu z ledu. Snaží se s ní šetřit, aby jim uskladněná vydržela celý rok.

„Okamžitě ji naleju do kanystrů. A v létě už ji používáme jen na vaření čaje, protože je škoda ji vylít. A co je zajímavé, tak když nás sem přijdou v létě navštívit příbuzní, tak jim jako dárek dáme také trochu naší ledové vody,“ říká Faja.

Led z jezera Karakul zná v Omském regionu každý. Sibiřští Tataři jsou přesvědčeni, že se právě díky této vodě dožívají vysokého věku, a velmi rádi tuto tradici svých předků udržují stále při životě.

Více v úvodním videu z produkce RFE/RL; další reportáže najdete zde.

A můžete nás sledovat také na Facebooku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované