Hlavní obsah

Co znamená zrušení speciálního statusu Hongkongu?

Foto: Wikipedia

Demonstranti z Hongkongu volají po tvrdších krocích ze strany USA vůči Číně.

Reklama

3. 7. 2020 17:37

Spojené státy oznámily zrušení speciálního statusu Hongkongu, díky němuž se město stalo jedním ze světových finančních center. Postup je prozatím relativně pomalý, zrušení poškozuje obě země. Čína varovala USA před vměšováním se.

Článek

Od roku 1992 se Hongkong těší ve Spojených státech speciálnímu postavení. Rámcově autonomní oblast čínského režimu se svým vlastním právním i ekonomickým systémem měla s USA na poli obchodu odlišné a o dost vřelejší vztahy, než jakými oplývala pevninská Čína. S výsadním postavením, které má město s pověstí jednoho z nejdůležitějších finančních uzlů na světě, by ale zanedlouho mohl být konec.

Bezpečnostní zákon

Americký prezident Donald Trump započal cestu k odstranění speciálního statusu jako reakci na snahu Pekingu o užší začlenění Hongkongu do svých struktur. Po více než roce demokratických protestů čínská vláda prosadila nový bezpečnostní zákon, který pro Donalda Trumpa znamenal pověstný bod zvratu.

V nejextrémnějším případě, kdy si Hongkong neudrží žádná privilegia a bude s ním zacházeno jako s jakýmkoliv čínským městem, by se jednalo o změnu, která by v již tak složité době poškodila obě ekonomiky.

Na konci května ministr zahraničí Michael Pompeo v Kongresu řekl, že Trumpova vláda již Hongkong nepovažuje za autonomní oblast. 29. června pak ministr obchodu Wilbur Ross oznámil, že speciální status byl zrušen. „Počátek konce Hongkongu tak, jak ho známe,“ uvedl pro Bloomberg zrušení speciálního postavení Steve Tsang, ředitel čínského institutu Londýnské univerzity.

Prozatím bylo oznámeno pozastavení víz do Ameriky vysoce postaveným čínským úředníkům. Pompeo také oznámil, že USA přestanou prodávat Hongkongu obranné vybavení pro jeho policisty. Ross zase upozornil na nebezpečí úniku technologického know-how Spojených států.

Město si v tuto chvíli nadále drží například lepší postavení v celní politice. Na Trumpovi, který v současnosti tvrdě kritizuje čínský režim za nezvládnutí koronavirové pandemie i represi Ujgurů v provincii Sin-ťiang, nyní leží rozhodnutí, jak rychle bude Hongkong svého postavení zcela zbaven. Tento krok by například mohl ohrozit americko-čínskou obchodní dohodu, kterou americký prezident považuje za jeden ze svých největších úspěchů.

Důležitý Hongkong?

I když by se pro Čínu jednalo o těžkou ránu, dnes – na rozdíl od minulosti – by se s ní již vypořádala. V roce 1992 proudilo Hongkongem 45 procent všeho exportu z Číny, minulý rok už to bylo pouhých 12 procent. Na začátku devadesátých let Hongkong obstarával více než čtvrtinu čínského HDP, v současnosti se podíl propadl na tři procenta. Tento posun byl možný díky vzniku nových mega měst jako Šen-čen či Kanton, která se stala dalšími centry čínské ekonomiky.

Hongkong je nicméně stále důležitý, a to především ve finanční sféře. Jedná se o klíčovou základnu mezinárodních bank a obchodních firem, protože Hongkong na rozdíl od ostatních čínských měst dodržuje mezinárodní standardy správy veřejných věcí. Mezinárodní instituce nemají ani zdaleka podobnou důvěru v právní systém pevninské Číny. Většina přímých zahraničních investic plynoucích do a z Číny prochází Hongkongem.

Významným aspektem hongkongského statusu je i relativně snadný přístup čínského režimu k zahraničním měnám, o něž opírá svůj jüan. „Co se v průběhu let změnilo pro Hongkong, je to, že dnes se podílí mnohem menší částí na čínském HDP než před 20 lety,“ řekl CNBC Ravi Agrawal, hlavní editor webu Foreign Policy. „Přesto se jedná o důležitý prvek v tom směru, že stále umožňuje financování dolary pro mnoho velkých čínských firem. Tím pádem jakýkoliv tlak ze strany USA může bolet,“ dodal.

Zájmy USA

Také pro Spojené státy by ale ztráta hongkongského mostu byla bolestivá. Podle Kongresové výzkumné služby měly totiž USA největší obchodní přebytek za rok 2018 právě s Hongkongem, a to až 31,1 miliardy dolarů. Celkový obchod zde v tomto roce představoval 43,8 miliardy dolarů.

Hongkong navíc otevírá bránu pro americké firmy do obrovského čínského trhu. Působí zde více než 1300 amerických podniků a 80 procent z nich se obává postupu Číny, jak vyplývá z průzkumu Americké obchodní komory.

Peking nový bezpečnostní zákon i přes protesty USA prosadil a varoval před vměšováním do vnitřních záležitostí Číny. Tamní ministr zahraničí vyhrožoval odplatou za zahraniční intervence. Hongkongské autority v čele se správkyní Carrie Lamovou bránily bezpečnostní zákon před veřejností a ujišťovaly investory, že oblast je stále právním státem.

Prodemokratičtí prominentní aktivisté a demonstranti jako Jimmy Lai a Joshua Wong naopak vyzvali Trumpa k tvrdým opatřením vůči Číně i na úkor speciálního postavení Hongkongu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované