Co způsobilo mrazivou vlnu? Návrat starých tuhých zim se nekoná

Nedávný úder zimy v podstatě po celé Evropě leckomu mohl připomenout tuhé zimy, kterých podle klimatologů v současnosti ubývá kvůli člověkem způsobenému oteplování klimatu.

Například v Británii padl letos rekord nejstudenější noci, když 10. února teploty ve skotské vesnici Braemar klesly na minus 23 °C. V Lotyšsku byla dosud zima s průměrnou teplotou -3,7 °C nejchladnější od přelomu let 2012/2013 a napadlo tam od té doby i nejvíc sněhu, v únoru pak průměrná teplota klesla na -8,8 °C, což je o pět stupňů méně proti průměru z let 1981–2010. Sníh zasypal jižní oblasti Evropy včetně Řecka a Španělska, v Nizozemsku po delší době zamrzly vodní kanály a i v Německu byly na mnoha stanicích naměřeny teploty nižší než -20 °C.

Tohle všechno ale byl spíš ojedinělý mrazivý závan než signál výraznějších změn. Světová meteorologická organizace (WMO) letošní extrémní počasí v Evropě i USA, kde jsou sněhové bouře a mrazy ještě extrémnější, označila za ojedinělou, ale nikoliv výjimečnou situaci. „Obecně jsou tyto chladné vlny stále méně časté kvůli klimatické změně a záznamů o nových mrazivých teplotních rekordech přibývá kvůli globálnímu oteplování také stále méně,“ píše WMO ve zvláštní zprávě věnované letošní zimě.

„Mrazy, které se vyskytovaly letos na části území ČR v období od 7. až 8. února, nejsou zase až tak neobvyklé. Spíše jsme v důsledku dvou teplých zim zapomněli na chladnější únor roku 2018 nebo leden 2017,“ sdělil Seznam Zprávám své hodnocení nedávného chladného počasí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). „Rozdíl z hlediska vnímání zimního počasí je zřejmě i v tom, že letos napadl sníh i v nižších polohách, zatímco v únoru 2018 se sněhová pokrývka vyskytovala spíše na horách,“ dodal státní orgán.

Teploty pod průměrem byly v Česku navíc podle ČHMÚ jen záležitostí února. „Prosinec 2020 byl relativně teplý – průměrná měsíční teplota vzduchu 1,7 °C byla o 2,6 °C vyšší než normál 1981–2010, a zařadil se tak mezi 10 nejteplejších prosinců v období od roku 1961,“ uvedl úřad s dodatkem, že leden s průměrnou měsíční teplotou -1,1 °C se řadí mezi teplotně normální měsíce.

„Tato zima byla chladná v kontextu posledního desetiletí, ale jdeme-li dál do minulosti, pak například v porovnání s klimatickým normálem 1981–2010 bude zřejmě patřit k těm teplejším. Dojem chladné zimy vznikl tím, že se sněhové epizody potkaly s delším chladným obdobím, takže sníh se relativně dlouho udržel i v nízkých polohách či městech a nostalgicky nám připomněl ty ‚opravdové‘ zimy z minulosti,“ dodal v souladu s vyjádřením ČHMÚ Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Výjimečná jen v kontextu poslední dekády byla podle Fardy zima i v celé Evropě. „V dřívějších časech byly zimy podobné, byť je pravda, že přeci jen z hlediska teplotních minim zřejmě o něco méně studené. To způsobil ten nedávný vpád mimořádně chladného vzduchu z minulého týdne,“ řekl odborník.

Ani v USA, kde zimní bouře a mrazy kromě výpadků energie způsobily i desítky úmrtí, podle Fardy situace není úplně bezprecedentní. „Ten vpád chladného vzduchu do Texasu je skutečně dosti nezvyklý, ale jdeme-li dále do minulosti, nikoliv bezprecedentní. Tyto situace se občas stávaly a postižená bývala třeba i severní Florida. Společnost si na tyto situace vzhledem k jejich vzácnosti postupně odvykla.“

Podle WMO je za extrémní projevy zimního počasí v Evropě i USA z velké části zodpovědný jev zvaný náhlé stratosférické oteplení, kdy ve stratosféře asi 30 kilometrů nad zemí došlo k výraznému zvýšení teploty. To způsobilo oslabení tzv. polárního víru, což umožnilo proniknutí studených proudů obíhajících pól do středního podnebného pásma.

Expert na klima z Bristolské univerzity na akademický web The Conversation napsal, že jde o přírodní jev, který není způsoben globálním oteplováním, a proto i s pokračující změnou klimatu se bude nadále opakovat i v budoucnu.

„Chladné teploty a sníh budou nadále součástí typického zimního počasí na severní polokouli,“ píše v závěru zprávy WMO, dodává ale, že podle Panelu pro klimatickou změnu „je téměř jisté, že budou stále častější vysoké a stále vzácnější nízké teplotní extrémy na většině pevninských území na denní i sezónní bázi s tím, jak bude globální teplota stoupat“.

„Klimatická a meteorologická měření z posledních dekád zde hovoří naprosto jasně a neoddiskutovatelně: zvedají se teploty a sněhové srážky v nízkých a středních polohách mizí, což má nepříznivý dopad na naši krajinu, která je bez dlouhodobé sněhové pokrývky náchylnější k vysychání,“ dodal k tomu Farda své stanovisko o počasí v Česku. „Variabilita klimatu se nám postará, že některé zimy mohou být chladnější a jiné teplejší, nicméně bude se sčítat s trendem postupného růstu teplot a v delším časovém měřítku bude trend oteplování pokračovat se všemi nepříznivými důsledky z toho plynoucími,“ uzavřel.