Hlavní obsah

ČSSD si připravuje lepší důvod na cestu z vlády. Řekla si u Schillerové o 20 miliard navíc

Ministryně financí Schillerová odmítá zvyšovat výdaje ministerstev patřících sociální demokracii. (Video: Václav Dolejší, Seznam.cz)

Špičky sociální demokracie veřejně sdělily konkrétní požadavky na příští rozpočet. Ministryně financí však některé požadavky zpochybňuje.

Článek

„Pokud máme zajistit bezpečnost, není možné, aby policisté jezdili v autech, která mají najeto čtyři sta tisíc kilometrů, a hasiči používali výsuvné žebříky staré několik desítek let,“ říká ministr vnitra a předseda sociální demokracie Jan Hamáček.

Uplynulé dva měsíce jsme ho slyšeli mluvit na jediné téma – změna na Ministerstvu kultury. Nekonečný spor o odvolání Antonína Staňka a jmenování Michala Šmardy novým ministrem však už veřejnost unavuje.

A navíc, banální výměna jednoho ministra není pro voliče příliš srozumitelný důvod k odchodu z vlády.

ČSSD se proto nově snaží svůj konflikt s Babišovým hnutím vyhrotit na státním rozpočtu.

„Aktuální návrh rozpočtu je nerealistický, neumožňuje splnit priority vládního prohlášení a priority, které tato vláda včetně pana premiéra opakovaně deklaruje. Pokud nebudeme moci plnit program vlády, pak musíme být připraveni ji opustit,“ říká vedle Hamáčka také místopředsedkyně ČSSD a ministryně sociálních věcí Jana Maláčová.

Ve středu špičky sociální demokracie veřejně na tiskové konferenci sdělily své konkrétní požadavky. Dohromady chtějí navíc takřka 20 miliard korun pro svých pět ministerstev.

Sociální demokraté chtějí pro Hamáčkovo vnitro navíc minimálně pět miliard korun, pro ministerstvo Jany Maláčové pak dokonce o 11 miliard navíc oproti návrhu rozpočtu, s nímž přišla ministryně financí Alena Schillerová. Po 1,5 miliardy korun navíc žádají také pro resorty zemědělství a zahraničí, na kulturu chtějí přidat 700 milionů.

Například vnitru chybějí peníze nejen na policejní auta a hasičskou techniku, ale třeba také na slibovanou digitalizaci státní správy. Maláčová zase požaduje o 2,2 miliardy korun víc na sociální služby, dále například 2,6 miliardy navíc na informační technologie nebo 1,8 miliardy na veřejně prospěšné práce.

„Na sociální služby je méně peněz, než bylo letos. Návrh rozpočtu je pro Ministerstvo práce a sociálních věcí likvidační,“ říká Maláčová.

ČSSD argumentuje tím, že Babišovo hnutí ANO drží Ministerstvo financí, a je tudíž přece primárně na něm, aby zajistilo peníze na priority a sliby této koaliční vlády.

„Není ale pravda, že vůbec nemyslíme na příjmy, jak je nám občas vyčítáno. Od začátku říkáme, že návrh příjmů státního rozpočtu na rok 2020 je velmi konzervativní, tedy podstřelený. Kromě toho aktivně navrhujeme možnosti, kde vzít nové příjmy – hovoříme o bankovní dani, nebo zastropování odpisů na luxusní automobily pro podnikatele," argumentuje Jan Hamáček.

Letní přetahování o státní rozpočet je každoroční folklór v každé koaliční vládě. Vyjednávací taktika jednoduše spočívá v tom, že je rolí ministra financí plánované výdaje v počátečním návrhu schválně podseknout, zatímco všichni ostatní ministři své požadavky nadhodnocují. Aby se pak mohli sejít někde uprostřed a mluvit o kompromisu.

Letos ale ministryně financí Alena Schillerová na brzdu ve výdajích šlápla už počátkem roku, když se objevily první indicie, že tuzemská ekonomika zpomaluje a neporoste očekávaným tempem.

Kromě toho si po vyhroceném sporu ohledně změny v křesle ministra kultury obě strany přestaly důvěřovat, což se může negativně přenést právě do vyjednávání o státním rozpočtu.

Ministryně Schillerová říká, že je ochotna s ČSSD jednat, ale své hlavní vládní sokyni – Janě Maláčové – odmítá vyhovět. „Už jsem ji požádala o detailní rozpis, nač přesně peníze navíc potřebuje. Počkám na její odpověď, ale rovnou dopředu říkám, že požadavek na jedenáct miliard je nereálný,“ uvedla Schillerová.

V bezprostřední reakci na středeční vystoupení sociálních demokratů pak  uvedla, že jejich požadavky ohrožují státní rozpočet – mimo jiné by podle ní znamenaly zvýšení naplánovaného schodku rozpočtu ze 40 miliard na 62 miliard korun. Zvýšení schodku je podle ní nepřijatelné a prohlášení ČSSD prý vystavují Českou republiku hrozbě neschválení státního rozpočtu a rozpočtového provizoria.

ČSSD už v červnu při prvním projednávání rozpočtu se nepodpořila rozpočet a při hlasování na vládě se zdržela. Něco takového, kdy jedna koaliční strana takto razantně postaví proti vládním výdajům, se stalo poprvé od roce 1990.

Doporučujeme

Další zprávy

  • Nezaměstnanost za červen dosáhla 2 %

    Obecná míra nezaměstnanosti 15–64letých očištěná od sezonních vlivů dosáhla v červnu letošního roku 2,0 % a meziročně se snížila o 0,4 procentního bodu.

    Minulý měsíc byla celková zaměstnanost na 75,5 % a oproti červnu 2018 se zvýšila o 0,6 procentního bodu. Ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý upozornil, že zaměstnanost mužů, která činila 82,4 % vystoupila na historicky nejvyšší hodnotu.

    V Německu, nejvetší evropské ekonomice, se míra nezaměstnanosti aktuálně drží těsně nad 4,9 %.

    Růst ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie ve druhém čtvrtletí zpomalil shodně na 0,2 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V prvním kvartálu činil hospodářský růst v zemích eurozóny 0,4 procenta a v celé EU 0,5 procenta.

  • Čtvrtletní zisk Samsungu se propadl o více než polovinu

    Provozní zisk jihokorejského výrobce elektroniky Samsung Electronics ve druhém čtvrtletí klesl o 56 procent na 6,6 bilionu wonů (128,3 miliardy Kč). Za poklesem zisku stály nižší ceny paměťových čipů, které jsou důsledkem převisu nabídky nad poptávkou, i slabší výsledky divize výroby mobilních telefonů.

  • Zisk České spořitelny stoupl v pololetí o 10,5 procenta na 8,7 miliardy korun

    České spořitelně vzrostl v pololetí konsolidovaný čistý zisk meziročně o 10,5 procenta na 8,7 miliardy korun. Provozní zisk stoupl ještě výrazněji, a to o 19,5 procenta na 11,3 miliardy korun. Největší podíl na nárůstu provozního zisku měl čistý úrokový výnos v souvislosti s rostoucími úvěrovými obchody a nárůstem úrokových sazeb, uvedla banka. Česká spořitelna je největší bankou v Česku podle počtu klientů, kterých měla ke konci letošního pololetí 4,6 milionu.