Hlavní obsah

Data: cestovní ruch v EU se loni propadl o polovinu

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Ilustrační fotografie.

Reklama

23. 3. 19:40

Cestovní ruch je jedním ze sektorů, které pandemie koronaviru ovlivnila nejvíce. V Evropské unii došlo za minulý rok k více než polovičnímu poklesu ve srovnání s minulým rokem. Vyplývá to z nedávno zveřejněných dat Eurostatu.

Článek

První případ onemocnění covidem-19 v Evropské unii odhalili 24. ledna 2020 ve Francii a 13. března byla již celá Evropa prohlášena Světovou zdravotnickou organizací za hlavní ohnisko nákazy. Jednotlivé státy postupně omezovaly možnosti cestování – rušením letů, zavíráním hranic nebo omezením provozu ubytovacích zařízení.

Co ukazují data Eurostatu

Data Eurostatu ukazují počet nocí strávených v ubytovacích zařízeních v jednotlivých členských zemích EU v průběhu roku 2020. Jedná se zatím o předběžné údaje.

Eurostat rozlišuje dva typy návštěvníků ubytovacích zařízení: zahraniční a domácí. Cíl cesty není v datech zohledněn, nejedná se proto pouze o turisty, může jít i o pracovní cesty a jiné. Rozlišuje dále tři kategorie ubytovacích zařízení: hotely a podobná zařízení, jako jsou penziony či motely; krátkodobé pronájmy a kempy.

V datovém souboru nejsou dostupná data pro Irsko a Francii. V infografikách také není zařazena Velká Británie, která ke konci ledna minulého roku z EU vystoupila.

Sektor turismu patří k nejvíce postiženým odvětvím. Data Eurostatu ukazují, že v celé EU klesl v roce 2020 počet přenocování v ubytovacích zařízeních o 52 procent. Zatímco v roce 2019 dosáhl v unijních zemích přes 2,8 miliardy nocí, za minulý rok jich bylo jen o něco více než 1,3 miliardy.

Největší propad v turismu zaznamenalo Řecko, Kypr a Malta. V meziročním srovnání počtu přenocování se jedná o pokles více než 70 procent. Naopak nejmenší dopad na ubytování návštěvníků měl koronavirus v Dánsku a Nizozemsku. Obě země přišly o méně než 35 procent.

Letní uvolnění opatření se v Česku projevilo i v cestování

V lednu a únoru minulého roku došlo v porovnání se stejným obdobím v roce 2019 ještě k malému nárůstu. V březnu pak počet přenocování v celé EU klesl o 62 procent. K největšímu propadu došlo v dubnu, kdy se počet strávených nocí v ubytovacích zařízeních v EU propadl o 95 procent. Situace se zlepšila v červenci, srpnu a září, kdy hodnoty nespadly pod -43 procent. Od podzimu lze sledovat opětovné zhoršení.

V Česku se v loňských prvních měsících cestování pohybovalo na podobných hodnotách jako průměr EU. Vlivem uvolnění opatření nakonec v prázdninových měsících nedošlo k tak výraznému poklesu: v červenci se počet nocí strávených v ubytovacích zařízeních snížil o 15 procent, v srpnu o 10 procent.

K velkému propadu ale došlo na podzim a v zimě, kdy v Česku vypukla takzvaná druhá vlna koronaviru. Hodnoty poklesly pod průměr unijních zemí.

Ve Slovinsku, na Maltě a Kypru přibylo domácích turistů

Data Eurostatu rozlišují také zahraniční a domácí návštěvníky. Ve všech zemích EU došlo k výraznému poklesu návštěvníků ze zahraničí (o 68 procent), menší propad zaznamenal domácí turismus (o 38 procent).

Ve Slovinsku se počet ubytovaných tuzemských návštěvníků dokonce o 33 procent zvýšil v porovnání s předchozím rokem. Více lidí v rámci svých zemí cestovalo také na Maltě a Kypru, v obou případech došlo k 15% nárůstu.

V Česku domácí turismus – stejně jako ve zbývajících unijních zemích – poklesl, celkem o 21 procent. A to i přes to, že premiér Andrej Babiš (ANO) Čechy opakovaně vyzýval, aby trávili dovolenou v tuzemsku.

Nejmenší pokles zaznamenaly kempy

Koronavirus také ovlivnil, jaká ubytovací zařízení si lidé nejčastěji vybírali. Nejmenší propad zaznamenaly kempy, a to zejména v letních měsících. Naopak nejhůře dopadly hotely a podobná ubytovací zařízení jako prázdninové resorty, motely a penziony.

Řešení EU pro nadcházející léto? Covidové pasy

Během nadcházejícího léta by měl cestování usnadnit digitální zelený certifikát, takzvaný covidový pas. Minulou středu návrh představila Evropská komise. Pas by měl zohledňovat tři kritéria – očkování, negativní PCR nebo antigenní test a přítomnost protilátek v těle. Každý členský stát se podle návrhu bude moci rozhodnout, jaké pro majitele osvědčení stanoví podmínky, budou však muset být pro všechny lidi stejné.

„Naším hlavním cílem bylo připravit uživatelsky jednoduchý, nediskriminační a bezpečný nástroj, který plně zajistí ochranu dat,“ uvedla místopředsedkyně EK Věra Jourová. Pas má obsahovat pouze jméno, datum narození, datum vydání a údaje o očkování, testu či prodělání nemoci. Úřady zemí budou mít povinnost jej vydávat zdarma.

Certifikát má existovat v digitální i papírové podobě. Aby jej lidé mohli začít používat před letní turistickou sezonou, musí jej schválit členské země a Evropský parlament. Přestože má podporu většiny zemí jižní a střední Evropy včetně Česka, očekávají se mezi státy dlouhé diskuse o konkrétních podrobnostech osvědčení.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené