Článek
„Rozhodl jsem se nevratně vzdát firmy Agrofert, se kterou už nebudu mít nic společného, už ji nikdy nebudu vlastnit, nebudu s ní mít žádné ekonomické vztahy a nebudu s ní v žádném kontaktu,“ přiblížil ve čtvrtek večer Andrej Babiš s tím, že si nikdy nemyslel, že podobný krok někdy udělá.
Akcie holdingu má podle jeho vyjádření nově spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho pak bude nezávislý protektor. Oba podle Babiše určí nezávislá osoba. „Tímto jsem naplnil požadavek, který byl podmínkou prezidenta pro mé jmenování předsedou vlády,“ dodal předseda hnutí ANO.
Třebaže je z pohledu některých právních expertů takové řešení, tedy defacto převedení Agrofertu do „slepého fondu“, přijatelné a vyhovující, podle Aleše Rozehnala, advokáta zabývajícího se mediálním a soukromým právem, skutečnou podstatu střetu zájmů neřeší. „Jediným opravdovým řešením by bylo, kdyby holding přestal pobírat dotace,“ říká Rozehnal v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jak obstojí vysvětlení Andreje Babiše ohledně budoucnu Agrofertu z pohledu práva a střetu zájmů?
Konstrukt, který zvolil, problém střetu zájmů vůbec neřeší. Protože všichni vědí, co bude tvořit ten „slepý trust“, všichni vědí, jaké společnosti jsou soustředěny v holdingu Agrofert. Pokud bude Babišova vláda, ministr, sám premiér nebo někteří úředníci rozhodovat o přidělení dotací nebo o investičních pobídkách nebo státních zakázkách pro některé z těchto společností, o kterých se všeobecně ví, že patří Agrofertu, tak zároveň budou vědět, že přináší budoucí profit pro Babišovy dědice. Na tom problému se nepohnulo vůbec nic.
Advokát Aleš Rozehnal.
Prezident Petr Pavel nicméně způsob, který Babiš vybral, ocenil a premiérem ho příští týden jmenuje.
Ano, ono to totiž bylo tak, že prezident dal Babišovi nesplnitelnou podmínku. Teď budu spekulovat, ale zřejmě i proto, aby si zachoval tvář a zároveň, aby mohl jmenovat Andreje Babiše premiérem. Vybral řešení, které ale ve skutečnosti žádným řešením není, protože řeší otázku vlastnictví. Zákon ale nezakazuje vlastnit jakýkoliv podnik či holdingovou strukturu, ten zakazuje, aby ta struktura pobírala dotace a účastnila se státních zakázek. A Agrofert se jich pravděpodobně bude účastnit stále, byť teď příjemcem nebude Andrej Babiš, ale jeho dědicové. I na „osoby blízké“ ale zákon o střetu zájmů pamatuje, takže se nedomnívám, že by se něco změnilo.
Mají tedy z právního pohledu pravdu Piráti, kteří Babišovi vzkazují: „Andreji, prodej Agrofert, nebo nebuď premiér“?
Na druhou stranu požadavek prodat Agrofert je úplně stejně realistický jako vyhnout se zcela konfliktu zájmů, takže to si myslím, že je spíše politicky líbivé heslo. Co by bylo řešením v této situaci je, aby společnosti z koncernu přestaly brát dotace, přestaly brát investiční pobídky a přestaly se účastnit veřejných zakázek. To by samozřejmě konflikt zájmů zcela řešilo, nicméně z hlediska hospodářských výsledků Agrofertu to není možné. Že to není možné nám ukazuje i fakt, že Andrej Babiš takový konstrukt vůbec zvolil. V podstatě je to ale jako kdyby řekl: „Já jsem pořídil závěť ve prospěch dědiců.“
A to je tedy právně snesitelné nebo ne?
On nám říká že to, co já tady buduju, po mé smrti převezmou určití dědicové. My zatím nevíme, jak budou v tom statutu vymezeni, jestli to budou třeba jenom děti z prvního manželství, všechny děti, manželka, to je ve hvězdách. Ale on nám nic jiného neříká. On říká, že ten holding stále bude bobtnat a to i díky státním zakázkám a dotacím. A po mé smrti to převezmou děti.
O dotacích rozhodují politici
Střet zájmů se ale netýká jen šéfa hnutí ANO a budoucího premiéra Andreje Babiše. Zákon omezující podnikání platí pro všechny členy vlády. Problém by tak mohl mít třeba předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný, který nedávno upravil strukturu svých firem, protože by se měl stát novým ministrem pro sport. Je to podobný případ jako u Babiše? Šťastný mimochodem argumentuje tím, že jde o správu rodinného majetku, což zákon o střetu zájmů umožňuje.
Na první pohled by se mohlo zdát, že o dotacích nikdo z nich nerozhoduje, jsou nastaveny legislativou a firmy je dostanou bez ohledu na rozhodnutí nějakého úředníka nebo ministra nebo premiéra. Nicméně zákon o střetu zájmů mezi těmi dotacemi nerozlišuje, on bere dotaci jak nárokovou, tak nenárokovou jako stejnou. Politická sféra totiž rozhoduje o tom, jaká bude výše a komu budou nárokové dotace směřovat.
Když se podíváme do programového prohlášení vlády nebo toho návrhu programového prohlášení vlády, tak už tam je vidět, že vláda chce hýbat s tím, jak jsou nastaveny dotace na rozlohu zemědělské půdy, protože současná vláda se to snažila vychýlit zpět ve prospěch malých zemědělců. A tato rodící se vláda říká: „My chceme zase zpátky, aby ti velcí zemědělci byli zvýhodňováni oproti těm menším.“ Takže i na ty nárokové dotace má ta politická sféra relativně velký vliv.
Věříte, že Babiš skutečně naplní právní podstatu věci, o které mluvil ve zveřejněném videu? Nemůže být nakonec za půl roku vše trochu jinak?
Myslím, že to co Babiš řekl se asi stane, nicméně velmi důležité bude, jak bude vypadat statut toho zmiňovaného fondu. Tady mám určité pochyby, do jaké míry bude skutečně slabý.
Můžete to rozvést? Máte na mysli roli nezávislého správce?
Nedokážu si představit, že by tam byl jmenován skutečně úplně nezávislý správce, tudíž někdo, kdo de facto vlastně o tom podnikání a o tom holdingu nic neví. Vzhledem k tomu, že holding Agrofert tvoří kolem 250 společností, které jsou velmi sofistikovaně provázány tak, aby tvořily v podstatě horizontální a vertikální dominantní uskupení, tak si myslím, že bez znalosti věci se takovýto holding plně řídit nedá.
