Hlavní obsah

Deník Miloše Čermáka: Proč jste něčím strávili tisíce hodin, ale stále v tom nejste nejlepší. Plus dalších devět faktů, které „vědci zjistili”

22. 8. 2019
Foto: Miloš Čermák

Další díl Deníku Miloše Čermáka.

Další Deník Miloše Čermáka. Tentokrát o zajímavých zjištěních vědců a pravidlu „10 tisíc hodin“.

Článek

Nebyl první, kdo to vymyslel, ale rozhodně se tím proslavil. Novinář Malcolm Gladwell popsal pravidlo „10000 hodin” ve své knížce Outliers (česky Mimo řadu) z roku 2008. Stručně řečeno: když je někdo v něčem dobrý, možná dokonce nejlepší na světě, neznamená to, že se už narodil se speciálním talentem nebo nějakým „genem”.

Klíč k úspěchu je v praxi, tréninku a rutině. Prostě když něco děláte dostatečně dlouho, tak se v tom stanete vynikající. Beatles vděčili za svou slávu stovkám nocí, které strávili hraním v nočních klubech v Hamburgu, a Bill Gates se stal jedním z nejbohatších lidí světa díky tisícům hodin programování.

Přestáváte číst tenhle článek a začínáte se okamžitě věnovat tomu, v čem se chcete proslavit?

Ne tak rychle. Ještě tomu dejte chvíli.

Vyvrácená fakta?

V polovině srpna vyšla v časopise Royal Society Open Science studie, která Gladwellovo pravidlo zpochybňuje. Možná téměř vyvrací.

Gladwell se ve své knížce opíral o výsledky výzkumu z roku 1993. Tehdy tři psychologové zkoumali houslisty ze západoberlínské hudební akademie. Rozdělili si je do tří skupin: na elitní, vysoce zručné a zručné. A prokázali údajně nade vší pochybnost, že to hlavní, co je odlišuje, je to, kolik času strávili ve svých kariérách cvičením a hraním. Čím víc, tím vyšší bylo jejich mistrovství.

HLASUJTE: Označili byste svůj život za šťastný?
ANO
80.8 %
NE
19.2 %
Celkem hlasovalo 1873 čtenářů.

Nová studie ovšem zmíněný výzkum zpochybňuje a naznačuje, že zmínění psychologové nepostupovali úplně korektně. Neboli že se dopustili toho, co je největším hříchem objektivní vědy. Totiž že si pro své závěry vybírali taková fakta, která podpoří zajímavou a originální hypotézu.

Co víc, nová studie výzkum zopakovala, ukázalo se, že ti nejlepší houslisté ve skutečnosti cvičili o něco méně než ti ve skupině „pod nimi”. Případ je uzavřen.

Není to zas tak překvapivé, Gladwellovo pravidlo je pod palbou už delší dobu. V roce 2013 udělali vědci na Princetonské univerzitě metaanalýzu celkem 88 dalších studií, které se tématem zabývaly, a zjistili, že cvičení a praxe mají vliv jen v průměru 12 procent, napříč různými obory a činnostmi.

Tisíce hodin a malý posun schopností

Takže když se budete super snažit, tak se zlepšíte. Ale ne tak moc, jak tvrdil Gladwell. Ještě zajímavější to je, když se na některé činnosti podíváme konkrétně. Ve hrách se zlepšíte nejvíc, v průměru o 26 procent, v hudbě o 21 procent, ve sportu o 18 procent a v akademických oborech o pouhá 4 procenta.

Foto: Miloš Čermák

Trénink už od dětství?

Závěr: známé úsloví platí, jen si ho pamatujme v o něco inovované podobě. Těžko na cvičišti, o trošku lehčeji na bojišti. Mimochodem, žánr „vědci zjistili” patří v médiích k mým oblíbeným. O stavu a směřování světa se z těchto zpráv skoro nikdy nic důležitého nedozvíme. Je to takové čtenářsky vděčné „vyzobávání” kuriozit. Ale je to zábava!

Zde je dalších devět zpráv typu „vědci zjistili” z poslední doby.

Lidé, kteří používají emojis, mají více sexu. Máte rádi smajlíky a všechny takové ty malé obrázky, kterými se například v textových zprávách vyjadřují emoce? Pak podle studie amerického Kinsey institutu umíte lépe vyjadřovat své emoce, mimo jiné i touhu. A je pravděpodobnější, že pak budete mít bohatší sexuální život. Studie vychází ze zkoumání chování 5300 dospělých Američanů. Ale pozor, vědci prokázali korelaci, nikoli kauzalitu. Takže když hned zítra začnete používat emoji jako o život, neznamená to, že se ten samý život (tedy váš život) promění v pornofilm.

Láhev vína týdně? Ročně vás to bude stát 68 tisíc korun. Aspoň v Británii. A neznamená to, že pijete víno za 1300 korun. Jeho cena totiž v téhle sumě není vůbec započítaná. Jedná se o další náklady, kterými alkohol zatíží vaše zdraví, pracovní výkon a duševní stav. Vyplynulo to z výzkumu Cardiffské univerzity, který vedl profesor veřejného zdraví Simon Moore a který zkoumal data ze vzorku 13342 Britů a Britek ve věku od 40 do 73 let.

Lidi, kteří mají děti, jsou šťastnější. Když se děti odstěhují. Ani u této studie neplatí kauzalita, takže nevíme, jestli jsou lidé šťastnější, protože mají děti, anebo mají děti, protože jsou obecně šťastnější. A důležitá je specifikace „když se odstěhují”. To jsem osobně prokázal už empiricky, a teď na to máme studii: Chris Becker z Univerzity v Heidelbergu se v dotazníkovém průzkumu zajímal o mentální stav 55 tisíc padesátníků v 16 evropských zemích. Malý háček: štěstí se dostaví jen v případě, že rodiče a děti i po odstěhování udržují dobré vztahy.

Mějte v 60 co nejvíc kamarádů, nebudete v 70 dementní. Další dílčí výsledek ze známého britského průzkumu, který sleduje 10 tisíc státních zaměstnanců od jejich 35 let. A opět tu je jedna zajímavá korelace: ti, co mají během života hodně kamarádů, jsou v 55 letech bystřejší. No a ti, kteří žijí společenským životem i v šedesáti, mají menší pravděpodobnost, že v 70 onemocní demencí. „Jeden ze tří případů demence může být způsoben faktory, které můžeme ovlivnit svým životním stylem,” citovala média Saru Imarisiovou, šéfku výzkumu Alzheimerovy nemoci.

Když se budete denně 20 vteřin objímat a 6 vteřin líbat, budete se cítit líp. Lépe řečeno se líp vyrovnáte se stresem. Píší to Emily a Amelie Nagoski v knížce Burnout (Vyhoření). Důvodem je hormon oxytocin, který se při obou činnostech v těle uvolňuje.

Přijít o práci kvůli robotu je pro lidi přijatelnější než kvůli jinému člověku. Vědci mnichovské Technické univerzity se ptali asi 300 respondentů. Ukázalo se, že 60 procent z nich by bylo radši, kdyby jejich nástupcem v zaměstnání byl robot. Psychologicky je to pochopitelné: znamená to pro ně, že nedělají svou práci špatně, ale že roboti jsou prostě lepší. Na druhou stranu, když se výzkumníci ptali zaměstnanců, kdo by měl v práci nahradit jejich kolegu, dalo 66 procent přednost člověku před robotem.

Ano, červené víno je dobré na srdce. Studií na toto téma je nepočítaně, a známý fakt potvrdila i ta nejnovější, publikovaná v časopise Circulation. Důvodem je antioxidant resveratrol. Nový výzkum otevřel cestu k vývoji nových, účinnějších léků na vysoký tlak. Pijáky však nepotěšil. Aby se pozitivní vliv mohl projevit, museli by vypít kolem 1000 lahví vína. To je podle předběžných zpráv hodně i na Moraváky.

Profesoři etiky se nechovají etičtěji než my ostatní. Deník The Times v této souvislosti citoval německého filosofa Maxe Schellera: „Dopravní značky také nekráčejí směrem, kterým ukazují.” Studie publikovaná v časopise Philosophical Psychology zkoumala chování 417 vysokoškolských učitelů. Ukázalo se, že když se těch, kteří vyučují etiku, ptají na jejich chování (kolik peněz dávají na charitu, jak často navštěvují své rodiče, atd.), dostanou stejné výsledky jako od běžného vzorku lidí.

Chcete žít dlouho? Vezměte si za muže nebo za ženu někoho šťastného. Psycholožka Olga Stavrova z Univerzity v Tilburgu v Holandsku sledovala 4000 starších sezdaných amerických párů. A zjistila, že šťastný a spokojený partner je nejlepším prediktorem toho, že se lidé dožijí vysoké věku. Opět jde pouze o korelaci, nikoli kauzalitu. Ale i tak to znamená: pokud jste si nevzali nevrlého pitomce, udělali jste dobře. I když … to už asi všichni víme, nebo ne?

Doporučujeme

Další zprávy