Článek
Energetický regulační úřad vydal návrh regulovaných cen elektřiny a plynu, které mohou od příštího roku odběratelé platit. V průměru regulovaná složka stoupne meziročně o jednotky procent, tedy stovky korun za megawatthodinu.
Jde o první rok, kdy úřad počítal ceny podle nové Metodiky cenové regulace a stejným stylem bude počítat až do roku 2030. ERÚ zatím vydal jen návrh cenového rozhodnutí, k němuž nyní poběží konzultace. Konečné cenové rozhodnutí definitivně platné pro příští rok pak vydá do konce listopadu.
Regulovaná složka ceny energie
- Regulovanou část ceny elektřiny určuje Energetický regulační úřad (ERÚ) a je pro všechny dodavatele závazná. To znamená, že s její výší nemůže dodavatel žádným způsobem manipulovat.
- Platí se v ní za samotnou distribuci, za činnost operátora trhu (OTE – fixní měsíční poplatek) a obsahuje také stálou měsíční platbu dle odběrného pásma odběrného místa.
- Neregulovaná část ceny elektřiny je cena za samotnou komoditu a je plně v rukou každé energetické společnosti.
Část ceny elektřiny pro domácnosti by dle návrhu měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Průměrně regulovaná cena elektřiny vyjde u jedné MWh na 2846 Kč, zatímco letos činila 2771 Kč.
Domácnost v bytě s malou spotřebou (distribuční sazba D02d a roční spotřeba cca 2,1 MWh) letos v průměru zaplatila za regulovanou složku elektřiny 8563 Kč ročně bez DPH. Tato částka podle návrhu ERÚ vzroste o 224 Kč na 8787 Kč.
Náklady domácnosti, která ohřívá vodu elektřinou, ročně za distribuci, přenos proudu, POZE a další poplatky zaplatí o 276 Kč víc, tedy 2,8 procenta. Nově při spotřebě 3,6 MWh za rok zaplatí 9843 Kč.
Odběratelé s vyšší spotřebou, kteří elektřinu využívají k topení nebo mají tepelné čerpadlo, zaplatí meziročně o tři procenta navíc. Zde je vlivem vysoké spotřeby, cca osm MWh ročně, nárůst nejvyšší o 400 Kč. Na regulovaných platbách by tak tato domácnost příští rok zaplatila 13 547 Kč bez DPH.
Hnutí ANO, vítěz sněmovních voleb, avizovalo, že v případě sestavení vlády odpustí domácnostem i firmám poplatky za obnovitelné zdroje (POZE), které činí 599 Kč za MWh s DPH. Tyto prostředky by za spotřebitele hradil státní rozpočet, což by znamenalo náklady zhruba 20 miliard Kč.
„V případě elektroenergetiky návrhy cenových výměrů vycházejí z aktuálně schváleného usnesení vlády, která počítá s dotací ze státního rozpočtu ve výši 24,6 miliardy Kč. Pokud by na sebe stát převzal celé financování podpory POZE, jak je nyní avizováno, ERÚ změnu do cenových výměrů neprodleně promítne,“ popisuje předseda ERÚ Jan Šefránek.
Přesunutí POZE zcela na stát by se citelně promítlo do snížení nákladů domácností na energie. „Pro ilustraci, na hladině nízkého napětí by tento krok vedl k průměrnému poklesu regulovaných cen zhruba o 15 procent. Na vyšších napěťových hladinách by byl dopad ještě výraznější,“ říká Šefránek.
Regulované ceny u elektřiny zvyšuje hlavně potřeba investic pro transformaci energetiky a bezpečnost soustavy, ale i inflace z minulých let. Naopak klesají náklady na krytí technických ztrát.
Co chystá ANO
Hnutí ANO s přehledem vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny. SZ Byznys připravil detailní přehled jeho ekonomického programu.
„U elektřiny porostou regulované složky ceny zcela dominantně vlivem výrazně vyšší potřeby investic, které souvisí především s připojováním velmi malých výroben do soustavy na nejnižších napěťových úrovních. Výrazným faktorem růstu regulované složky je i navyšování ceny potřebných služeb a nových zařízení elektroenergetické infrastruktury,“ popisuje Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU.
Příští rok by měla regulovaná složka tvořit 45,2 procenta z celkové ceny elektřiny pro domácnosti. U firem, tedy vyšších odběrů, je její podíl nižší.
U plynu regulovaná složka tvoří asi čtvrtinu z celku. Zatímco loni odběratelé platili za MWh 485 Kč za distribuci a přepravu plynu, příští rok vydají 508 Kč.
„U plynu, kde jsou ale regulované náklady výrazně nižší, dojde k růstu, který bude jak u maloodběru, tak velkoodběru přibližně o avizovaná dvě procenta nad očekávanou úrovní inflace. Důvodem růstu je především opět potřeba nových investic a také pomalé obnovování spotřeby plynu po energetické krizi,“ říká Macenauer.
Spotřeba plynu v bytě, kde se plyn používá jen k vaření, činí méně než 1 MWh. Náklady na regulovanou složku v tomto případě vzrostou o necelých pět procent za rok, tedy 95 Kč. Celkově za regulované platby domácnost zaplatí 2027 Kč.
S vyšší spotřebou stoupají i náklady – při ohřevu vody plynem domácnost vydá podle ERÚ o 433 Kč meziročně víc, při spotřebě 18,9 MWh tedy 9593 Kč. Náklady na vytápění rodinného domu se pak mohou zvednout na 13 699 Kč o 608 Kč. Meziroční změna tak činí 4,6 procenta.
V následujících deseti letech by měla spotřeba plynu růst vlivem přechodu teplárenství na plyn.
Meziroční změny v nákladech na energie jsou však velmi individuální a záleží, na co zákazník energie používá. ERÚ předpokládá, že u produktů na dobu neurčitou může dojít k meziročnímu poklesu celkové ceny elektřiny o jednotky procent, ale až o desítky procent v případě nově uzavíraných fixovaných smluv.
