Hlavní obsah

Do dvaceti let přijde Česko o třetinu elektráren. Běžíme závod s časem – o stavbu nových Dukovan

Jak budou ubývat české elektrárny? (Video: Zuzana Kubátová, Jan Marek, Seznam.cz)

České republice hrozí, že nestihne včas zajistit výstavbu nových elektráren za starší zdroje, které doslouží v příštích pětadvaceti letech. Vláda vsadila budoucnost energetiky na nové jaderné reaktory. Není ale jasné, jestli se je podaří včas vybudovat. A narazit s vládním plánem můžeme i u nové Evropské komise.

Článek

Do roku 2045 přijde Česká republika o třetinu své dnešní výroby elektřiny. Skončí většina uhelných elektráren, které nebudou splňovat emisní limity, neutáhnou platby za emisní povolenky nebo se je majitelům nevyplatí modernizovat.

Kolem roku 2045 dožijí také nejstarší jaderné reaktory v Dukovanech. A to i v případě, že jim jaderný dohled prodlouží původně plánovanou životnost na krajní mez.

Dnes činí souhrnný instalovaný výkon všech domácích elektráren (včetně tzv. kogeneračních zdrojů na elektřinu i teplo) 22 277 megawattů. Podle analýzy zpracované pro hospodářský výbor Poslanecké sněmovny skončí do roku 2045 zhruba třetina – přesně 8 680 MW – této kapacity.

Navíc je třeba počítat s tím, že ve stejném období poroste spotřeba elektřiny, třeba i kvůli jejímu nasazení v dopravě a rychlému rozvoji elektromobility.

„Náhrada dožívajících elektráren je strategickou bezpečnostní otázkou České republiky, která by se měla řídit doktrínou nezávislosti na našem okolí,“ řekl při nedávném vystoupení před poslanci vládní zmocněnec pro výstavbu nových jaderných zdrojů Jaroslav Míl.

Jak výpadek nahradit?

Dovoz elektřiny ze zahraničí není po roce 2040 reálný. Své zastaralé elektrárny zavírají totiž i další evropské státy. Některé – jako třeba sousední Německo – končí i s jádrem. A nově budované obnovitelné zdroje, alespoň při dnešním stavu technologie, nejsou schopny výpadek ve středoevropském regionu zcela nahradit.

Další alternativa, plynové elektrárny, zase zvyšuje závislost Evropy na dováženém ruském plynu. A není také jasné, jak se bude do budoucna vyvíjet jeho cena.

Proto česká vláda vsadila na jádro. Jedinou reálnou cestou k náhradě končících zdrojů je podle vládních stratégů stavba nových velkých reaktorů. První má vyrůst v Dukovanech kolem roku 2040. Už teď se ale objevují varovné signály, že stát nestihne tak komplikovanou stavbu za 20 let připravit a vybudovat.

Napjatý harmonogram

Vládní zmocněnec Míl představil na jaře harmonogram, podle něhož by do konce tohoto roku měl stát uzavřít smlouvu s firmou ČEZ, jejíž dceřiná společnost EDU má novou jadernou elektrárnu stavět. A na přelomu let 2020 a 2021 se má vypsat výběrové řízení na dodavatele reaktoru.

„Základní cíle a harmonogram se plní, ve skluzu je ale výběr poradců,“ říká zmocněnec Míl. Jenomže právě kvůli tomu, že stát nemá pohromadě právní a ekonomický tým, se konkrétní parametry komplikované dohody s ČEZem zatím nezačaly řešit. Právní a finanční experti budou třeba také pro nezbytné jednání s Evropskou komisí.

Podle loňského vládního usnesení mělo ministerstvo průmyslu a obchodu najmout poradce do konce loňského října. Tendr se ale teprve rozbíhá. „Výběrové řízení na právní poradce v těchto dnech schvaluje pan ministr, tendr na ekonomické konzultanty by měl být připraven koncem týdne,“ říká náměstek ministra pro energetiku René Neděla.

Sestavit bude třeba také silný tým pro jednání s Evropskou komisí. Bez jejího požehnání se totiž Česko s přípravami nového zdroje daleko nedostane.

„Sami můžeme uzavřít s firmou ČEZ nejvýše základní rámcovou smlouvu o spolupráci,“ říká úředník obeznámený s přípravným procesem. „Všechny praktické záležitosti vztahu státu a firmy ČEZ budou obsaženy v dalších dílčích smlouvách, ty už ale budou podléhat notifikaci v Bruselu,“ vysvětluje.

Spolupráce státu se soukromým ČEZem na jaderném projektu je formou veřejné podpory soukromého byznysu, ta je ovšem na společném trhu v pravomoci unijních orgánů.

Osud české elektrárny tak závisí i na tom, jak vstřícní k projektu budou noví členové Evropské komise. Postoj vládnoucích evropských politiků k jádru je přitom spíš rezervovaný. Sousední Rakousko se navíc zřejmě pokusí stavbu Dukovan zhatit mezinárodní žalobou – tak jako se ohradilo proti stavbám jaderných elektráren v Maďarsku a na Slovensku.

Stanovisko nové komisařky pro energetiku, estonské exministryně hospodářství Kadri Simsonové, nelze odhadovat vůbec. Energetice se ve své dosavadní kariéře nevěnovala.

Legislativní pasti

Potíže si ale Češi mohou vyrobit sami – bez bruselského přispění. Stavba nového dukovanského reaktoru se bude schvalovat zhruba ve dvanácti dílčích stavbách, na každou zvlášť se povede samostatné územní řízení. A pro každou musí investor dokládat až padesátku stanovisek různých účastníků.

Dílčí nesouhlas nebo jen úřední chyba mohou stavbu zdržet o cenné měsíce. Zkušenosti ze stavby českých dálnic jsou dostatečně varovné.

Tady vidí jedno z hlavních rizik Jaroslav Míl. „Jsme obětí vlastních předpisů a pravidel,“ podotýká. Samostatným tématem je podle něj i jednání s Evropskou komisí. „Osobně věřím, že budeme úspěšní v rámci našich jednání a ani případné žaloby od našeho jižního souseda na tom nic nezmění, ale délka jednání a její vliv na harmonogram jsou obtížně predikovatelné,“ říká Míl.

Doporučujeme