Brno řeší přesun ukrajinských Romů od nádraží, přístřeší ani jídlo nechtějí

Téměř stovka ukrajinských Romů pobývala v pátek ráno na malém travnatém prostranství u brněnského vlakového nádraží.

Podle vedení města většina z nich přijíždí do Brna cíleně pro pětitisícovou humanitární dávku. Se začátkem měsíce jich přibývá. Matky s malými dětmi tak přespávají přímo na dopravním uzlu v centru. Tito lidé buď odmítli ubytování nabízené krajem, nebo čekají na vyřízení statusu uprchlíka.

Magistrát chce běžence přimět, aby se přesunuli na nedaleký travnatý pozemek mezi Kolištěm a Benešovou ulicí. Hasiči tam v pátek odpoledne postavili provizorní stany, cisternu s pitnou vodou a toalety.

„Je to místo, které je pro ty lidi bezpečnější. Chceme tak snížit riziko nehod. Zároveň si uvědomujeme, že situace, kdy docházelo ke znečišťování veřejného prostranství, nebyla udržitelná. Chceme Brňanům vrátit komfort,“ sdělila brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Malý plácek vedle trolejbusové zastávky, na nějž se doposud desítky uprchlíků vracejí, chce město oplotit. Podle primátorky části místních vadí, že tito běženci dělají přímo u hlavního dopravního uzlu nepořádek. „Nehledají žádné přístřeší. Nemají požadavek na jídlo a na pití. Čekají na sociální dávku a odejdou zase zpět. U procházejících to budí zdání, že je lokalita méně čistá,“ uvedla primátorka.

Policisté uvedli, že tito běženci nepředstavují žádné bezpečnostní riziko. „Objevují se jen drobnější případy narušení veřejného pořádku. Nezaznamenali jsme jediný případ trestné činnosti,“ zdůraznil Milan Janík z městského ředitelství Policie ČR.

Provizorní pozemek vedle autobusového nádraží u hotelu Grand však nejspíš poslouží jen minimu zájemců. Když se v poledne dozvěděli, že je budou chtít úřady přesunout, z místa odešli přímo na nádraží nebo do jeho širšího okolí. „Město nemá žádné páky, jak je nutit,“ doplnila primátorka.

Mrzí ji, že „poplatková turistika“ minimálního zlomku běženců hází špatné světlo na drtivou většinu běženců, kteří pomoc v Česku potřebují a využívají.

Podle policistů se ukrajinští Romové zdrží ve městě vždy maximálně několik dní, než si vyřídí náležitosti spojené s dávkou.

Jak viděl redaktor Seznam Zpráv, asi padesát lidí, kteří dopoledne pobývali před nádražím, ve 12:20 hodin nasedlo do vlaku mířícího do Budapešti. Není jasné, zda se v mezidobí vracejí přímo na Ukrajinu, nebo zůstávají ve východních zemích Schengenu.

„Přijíždějí desítky lidí, počty se neustále mění. Není to stejná skupina lidí, ale nemáme možnost sledovat jejich pohyb po schengenském prostoru,“ řekl Miroslav Tóth z krajského ředitelství Cizinecké policie.

Ukrajinští Romové často přijíždějí z maďarsko-ukrajinského pomezí. Početné rodiny i o dvaceti či třiceti lidech se nechtějí rozdělit do menších skupin, proto se pro ně ubytování hledá těžko. „Takové ubytovací kapacity prostě nejsou,“ sdělil vedoucí magistrátního odboru sociální péče Jan Polák.

Neziskovka IQ Roma Servis situaci na hlavním nádraží průběžně pomáhá řešit. Její zástupci uvedli, že tam končí jen část romských běženců. „Desítky už si v Brně našly ubytování i práci a běžně se začleňují,“ řekl Josef Vlach

Nárok na uprchlický status a pětitisícový příspěvek mají pouze lidé z Ukrajiny. Někteří však mají také maďarské občanství, ti dávku pobírat nemohou. Ověřování vždy zabere několik dní.

Od začátku června má fungovat evropská databáze uprchlíků, která proces zjednoduší. „Zatím nefunguje, má se spustit každým dnem. Navzájem si budeme sdílet, kdo už má dočasnou ochranu a v kterém členském státu,“ řekl Tóth.

Vedení Jihomoravského kraje zároveň v pátek odpoledne otevřelo stanové městečko pro běžence na okraji Ostrovačic na Brněnsku.

Areál hned vedle Masarykova okruhu s kapacitou pro šedesát lidí má sloužit právě běžencům, u nichž úředníci ověřují jejich dokumenty. Není však určen těm, kteří získali uprchlický status, ale už dřív odmítli nabízené ubytování. „Areál poslouží pro krátkodobý pobyt na několik nocí,“ uvedl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Brněnská primátorka vítá novelu takzvaného lex Ukrajina, kterou v týdnu schválily vláda i Sněmovna. Pro výplatu dávky v druhém až šestém měsíci pobytu žadatelé doloží, že mají ubytování v Česku. Podle ní to může zamezit zneužívání dávek.

„Všechny kroky města jsou až na konci toho řetězce. Na začátku je nastavení pravidel pro přiznání ochrany a dávky pro tyto lidi. Bez zásahu a pomoci státu nemůžeme dělat nic,“ dodala Vaňková.