Hlavní obsah

K českému veliteli na Donbas míří chybějící vybavení

Foto: Seznam Zprávy

Koordinátor pomoci Oldřich Kijonka ukazuje krabici bojových nožů, které „Tangovi“ zasílá jeden z dárců.

Reklama

17. 5. 11:53

Posteskl si, že jeho týmu na donbaské frontě chybí vybavení. Po týdnu už může český velitel Tomáš alias Tango slavit: Lidé mu darovali uniformy, obvazy i nože. A vybírají peníze na drahou optiku.

Článek

„Uniformy vzor 95, trika, termoprádlo, svetry, opasky, čelovku s červeným světlem a mnoho dalších věcí z dob mého působení v Armádě České republiky,“ vypočítává šestadvacetiletý bývalý český voják Daniel Kučera, co všechno se rozhodl věnovat jednotce s českým velitelem bojujícím proti Rusům na Donbasu.

Situaci na Ukrajině bedlivě sleduje, o válečné konflikty se zajímá dlouhodobě. Měl ale za to, že válka podobných rozměrů, tak blízko od českých hranic, je v 21. století nemyslitelná.

„Chvíli mi vrtala hlavou myšlenka jít také na Ukrajinu, ale rychle jsem ji zavrhl, zejména kvůli rodině. Pomoc, kterou poskytuji, je to nejmenší, co v této situaci můžu udělat,“ říká bývalý člen 13. dělostřeleckého pluku.

Seznam Zprávy před týdnem přinesly rozhovor s Čechem, který bojuje přímo v řadách ukrajinské armády na Donbasu. Tomáš, přezdívaný Tango, si posteskl, že se k jeho dobře vycvičeným vojákům nedostane všechno potřebné specializované vybavení.

„Moji kluci jsou z výcviku zvyklí na noční vidění. Máme ukrajinské helmy, ale chtěli bychom helmy, na které je možné navěsit různá sluchátka, noční vidění, to nám třeba chybí. Chybí nám maskáče. Zjistili jsme, že české maskáče jsou tam nejlepší, protože Ukrajinci mají stejnou přírodu jako my,“ říká mimo jiné v rozhovoru Čech sloužící v ukrajinské armádě.

Rozhovor spustil vlnu solidarity. Do sbírky na potřebné vybavení se vedle Daniela Kučery zapojilo hned několik lidí. Volání o pomoc aktivizovalo například i šestačtyřicetiletého pražského advokáta Josefa Kratochvíla, jenž sbírá nože. Tangově jednotce jich posílá dvanáct.

„Jsou to vojenské, pevné nože, které jsou v bojích nejpotřebnější. Hodnota jednoho se pohybuje mezi třemi až pěti tisíci korun. Já je mám většinou uložené v trezoru, věřím, že pro ně bude mít Tomáš určitě lepší použití,“ říká sběratel Josef Kratochvíl.

Foto: Seznam Zprávy

Z trezoru rovnou na Ukrajinu. „Tango má pro nože užitečnější využití,“ říká sběratel nožů Josef Kratochvíl.

Bunda za všechny peníze

Podobně uvažuje i dosud aktivní voják Ondřej Pokorný. V mnoha armádách včetně té české je poměrně běžné, že si vojáci část výbavy dokupují za vlastní peníze. Ondřej se rozhodl věci, které sám už tolik nevyužívá, poslat této konkrétní jednotce na Ukrajinu.

„Nějaké oblečení, kolimátor (zaměřovač, pozn. red.), svítilnu, balistickou helmu, jednoduchý noktovizor, čelovku, klobouček, goráčovou bundu, barvičky na obličej a pár dalších věcí, které jsem měl navíc,“ vypočítává Ondřej.

Z vlastní služby v armádě dobře ví, jak je správné vybavení v poli důležité. „Doma to využívám málokdy, na střelnici se moc nedostanu. Chlapům to může pomoct. Vím, jaké to je – co si nekoupíme za vlastní, toho také moc nemáme. I když v posledních letech se to zlepšilo,“ říká profesionální voják.

+1

Jeho žena je na mateřské, a tak raději než penězi Ondřej pomůže tím, co má vyzkoušené v praxi.

„Ať je to i ten hloupý kolimátor na pušku, tak pomůže hodně, když jde o život. Nepromokavá bunda je také za všechny peníze, když je člověk venku čtrnáct dní a nemá šanci se dostat do sucha a ohřát se,“ popisuje český voják.

Adresnou pomoc si pochvaluje i akademička Helena Petrusková. Když se dozvěděla, že může pomoci konkrétním lidem na frontě, nakoupila ručníky z mikrovlákna, tlakové obvazy, dezinfekce a další zdravotnický materiál, který jednotka využije.

„Hned na začátku války jsem poslala peníze Post Bellum na helmy a neprůstřelné vesty, to mi přišlo smysluplné. Co mě přesvědčilo pomoci nyní? Je to frajer, udělal takovéhle rozhodnutí, má to v hlavě srovnané. Mám teď příjemný pocit, že jsem nakoupila dvě krabice užitečných věcí,“ popisuje Petrusková.

Od elektrocentrály k noční optice

Rozhovor s Tangem inspiroval i ty, kteří již pomohli. A nejednou. „Peníze ukrajinské ambasádě jsme naposílali. Máme u sebe ubytované i tři rodiny. Posílat peníze je ale takové anonymní, chtěli jsme znovu pomoct adresně,“ vypráví Tomáš, zakladatel a šéf poradenské firmy.

Pro adresnou pomoc se rozhodl už v minulých týdnech, když od ukrajinských uprchlíků vyslechl příběhy z jejich rodného města. Společně s přáteli sehnali tři menší elektrocentrály a později i obří 100kW elektrocentrálu pro nemocnici v Černihivu, kam také dopadaly ruské rakety.

Foto: Seznam Zprávy

Elektrocentrála z České republiky před nemocnicí v Černihivu.

„Operovali tam při svíčkách, bylo to hrozné. Nejvíc potěší vidět, že se podařilo to dostat na místo a že to skutečně pomáhá,“ popisuje Tomáš.

S přáteli chtějí v adresné pomoci pokračovat, rozhodli se proto pořídit tři puškohledy a čtvrtý s termovizí pro jednotku českého velitele.

„Je to poměrné specifické vybavení, bylo potřeba si to vyjasnit. Kolega je do toho naštěstí blázen, tak se to podařilo vyřídit. Problém nakonec nejsou peníze, ale sehnat ty věci a dopravit je na místo. Teď je konkrétně potřeba 300 tisíc korun – jedna optika stojí řádově kolem 40 tisíc a noční vidění kolem 150 až 200 tisíc,“ říká ředitel firmy.

Do pomoci zapojil své známé. Peníze chce vybrat během několika dní, aby mohl puškohledy co nejrychleji nakoupit a poslat na frontu. „Peníze se dají sehnat,“ věří Tomáš.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované