Bunkr dostali zdarma a zpeněžili ho. Vojsko už takové věci dělat nechce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Česku lze za příznivých okolností získat od státu darem nemovitost a pak ji výhodně zpeněžit.

Ukazují to další případy, kdy Ministerstvo obrany se souhlasem Ministerstva financí v uplynulých letech převedlo bezúplatně na právnické či fyzické osoby bunkry postavené před druhou světovou válkou.

Seznam Zprávy nově prošly pět desítek smluv z let 2018 až 2020, u pětiny z nich už se částečně či zcela změnil majitel. V některých případech šlo jen o převody mezi rodinnými příslušníky, u jiných však k odprodeji zdarma získaných bunkrů cizím osobám.

Nejvýznamnější vlastnickou změnou prošla někdejší dělostřelecká pozorovatelna „Utržený“ nedaleko města Králíky. Resort obrany tento třípatrový objekt, u něhož byla uvedena účetní hodnota 14,5 milionu korun, převedl v roce 2018 bezúplatně na manžele Podzimkovi, místní farmáře z obce Dolní Hedeč, kteří vlastnili pozemek pod bunkrem.

Po necelých dvou letech privátní nabyvatelé pozorovatelnu a zhruba čtvrt hektaru souvisejících pozemků vyměnili s radnicí v Králíkách za šest hektarů polí.

Bylo to přitom v době, kdy se jeden hektar zemědělských pozemků v Česku dle statistik prodával v průměru za 254 tisíc korun, ve směnné smlouvě uložené v katastru bylo ale zmíněných šest hektarů v souhrnu oceněno na 570 tisíc. Farmáři dostali navrch ještě 110 tisíc coby rozdíl v odhadních cenách vyměněných nemovitostí.

„Město nám nikdy nechtělo prodat žádné pozemky a toto byla jediná cesta, jak se k nim dostat, bez půdy my nemůžeme fungovat. Bunkr k ničemu nepotřebujeme, potřebujeme pozemky, abychom mohli hospodařit,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv farmářka Ludmila Podzimková, kterak jim státem věnovaný bývalý vojenský objekt posloužil ke kýženému rozšíření půdní držby.

Její syn Petr podotkl, že to ale žádná velká výhra nebyla, protože „lidi jim stejně dále jezdí po poli“.

Město Králíky pak takto získanou pozorovatelnu formálně připojilo k nedaleké dělostřelecké tvrzi Hůrka, která slouží jako muzeum.

Starosta Václav Kubín uvedl, že o pozorovatelnu usilovali, protože zapadá do regionální vize „kralické pevnostní oblasti“, kterou chtějí udržovat a uchovat pro příští generace.

„Chtěli jsme to zachovat, aby nám tady nevznikaly řopíky, do nichž si lidi vybourávají díry a dávají tam plastová okna,“ popsal starosta, proč o směnu s Podzimkovými měli zájem. Výměna nemovitostí dle starosty proběhla na základě standardního ocenění.

Seznam Zprávy už dříve upozornily na vícero jiných odprodejů státem „darovaných“ bunkrů, k nimž došlo po roce 2020. Třeba na případ, kdy brněnský nabyvatel zdarma získaného „řopíku“ u obce Kubšice na Znojemsku získaný objekt i s pozemkem už zhruba po roce odprodal za 159 tisíc firmě, která nabízí bunkry k ubytování.

Ministerstvo obrany podotýká, že s bezúplatnými převody bývalých vojenských objektů na vlastníky pozemků započal už v roce 2005 ministr Karel Kühnl, přičemž příslušné nařízení stále platí. Nicméně resort také zdůrazňuje, že převody zdarma dělají už jen „výjimečně“, například v případech, kdy se objekt ani na opakovaný pokus nepodaří prodat ve standardním výběrovém řízení nebo je špatně přístupný.

Podle mluvčího resortu Davida Šímy je každý takový případ „posuzován individuálně, a to s ohledem na množství souvisejících okolností“. U standardně nabízeného majetku totiž mají majitelé pozemků pod bunkry pouze přednostní právo koupě, zdarma je od státu nedostanou.

Z jakých mimořádných důvodů bylo k bezúplatnému převodu přistoupeno právě u dělostřelecké pozorovatelny v Králíkách, resort konkrétněji nevysvětlil, poukázal pouze na předchozí vlastnictví půdy, kdy přístup k objektu byl možný pouze přes pozemky Podzimkových.

Seznam Zprávy zajímalo, proč tento objekt stálého těžkého opevnění nebyl rovnou převeden na město Králíky. Sám starosta Kubín (ve funkci od podzimu 2018) totiž v rozhovoru uvedl, že podle jeho informací o něj město mělo od počátku také zájem. Ministerstvo uvádí, že městu vyhovělo v jiných případech.

„Městu Králíky byly stejným způsobem převedeny jiné objekty stálého těžkého opevnění, pokud bylo vlastníkem pozemku pod stavbou. Tyto bezúplatné převody městu Králíky jsou mimo jiné realizovány i v současné době a příslušné smlouvy jsou zveřejněny v registru smluv,“ sdělil mluvčí resortu obrany David Šíma.

Pozorovatelna na Králicku není jediným bunkrem z aktuálně prověřovaného období, který byl po bezúplatném převodu následně zpeněžen.

Kupříkladu řopík v těsném sousedství cyklostezky v katastrálním území Oblekovice na Znojemsku, jejž Ministerstvo obrany v roce 2019 převedlo zdarma na privátního majitele z Karlových Varů, byl dle smlouvy uložené v katastru v roce 2023 odprodán i s dvacetimetrovým mikropozemkem rodině ze Znojma za 139 tisíc korun.

Hned tři bunkry v katastrálním území Staré město pod Králickým Sněžníkem získalo v roce 2019 od Ministerstva obrany zdarma do majetku družstvo Live Green Area. V roce 2020 je spolu s dalším nemovitým majetkem od něj odkoupila za 8,6 milionu firma Kraličák, přitom oba podniky měly stejného jednatele, který je tak ve smlouvě podepsán za stranu prodávající i kupující.

U všech zdarma převáděných bunkrů nechyběla schvalovací doložka Ministerstva financí. Seznam Zprávy se i tohoto resortu dotazovaly, zda by se se s rozdáváním státního majetku nemělo přestat, když na trhu je o tyto objekty zjevně zájem. Podle resortu financí stopka není možná.

„Plošný zákaz bezúplatných převodů u vybraného druhu majetku nařídit nelze. Tímto by došlo k porušení zásad a podmínek zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích,“ uvedla mluvčí Šárka Pavlasová.

U každého takového převodu je prý ale vždy nutné vyhodnotit „konkrétní okolnosti“, přičemž u bunkrů je nejčastějším argumentem k bezúplatnému převodu právě to, že stojí na cizím pozemku. Stát prý ani nemá možnost o tento majetek řádně pečovat, z důvodu hospodárnosti může být tak výhodnější se jej (i zdarma) zbavit.

Když ale podobné převody nemovitostí dělá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových - třeba na obce či tělovýchovné jednoty - vymiňuje si vždy, že „obdarovaný“ nabyvatel získaný majetek dalších 10 či 20 let nesmí prodat (či zastavit nebo pronajmout). Podle resortu financí jde prý ale o „zcela odlišnou“ situaci. U bunkrů prý žádné takové omezení sjednat nelze, stát údajně nemá možnost někoho donutit k sjednání omezujících podmínek.

„V případě, že jde o bezúplatný převod majetku z důvodu hospodárnosti, tak je předpokladem vážný zájem státu na uzavření dané smlouvy tak, aby se vyhnul vymáhání škod či nákladům za odstranění stavby. Omezující podmínky jsou standardním smluvním nástrojem v případě bezúplatných převodů z důvodu veřejného zájmu,“ popsala údajné rozdíly mluvčí Pavlasová.

Ačkoli tedy obě odpovědná ministerstva - obrany i financí - bezúplatné převody bunkrů dále obhajují jako v některých případech nezbytné a logické řešení, s touto metodou „privatizace“ někdejšího pohraničního opevnění se už zjevně nepočítá. Alespoň nyní, jak to vyplývá z aktuálního vyjádření mluvčího resortu obrany.

„Ministerstvo obrany v současné době neplánuje žádný bezúplatný převod objektů stálého lehkého opevnění a stálého těžkého opevnění fyzickým osobám. V současné době připravuje pouze bezúplatné převody těchto objektů na obce, a to ve veřejném zájmu za účelem zpřístupnění veřejnosti,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv mluvčí resortu obrany David Šíma.