Bývalí komunisté mezi nováčky za ANO. „Máme chodit s praporem, nebo co?“

Do poslaneckých lavic po říjnových volbách usedla téměř polovina nováčků. Jedná se až na výjimky o mladší lidi, již neměli ani teoretickou šanci se „ušpinit“ s komunistickým režimem, který padl v roce 1989.

I přesto Seznam Zprávy při prověrce nových zákonodárců na bývalé komunisty narazily. Už dříve redakce popsala případ poslance zvoleného za SPD Miroslava Ševčíka (67).

Jde ale i o dva nové zákonodárce za hnutí ANO, Vladimíra Kolka (65) a Drahomíra Blažeje (63). O jejich náboru do partaje, který proběhl v 80. letech, svědčí dobové přihlášky, jež jsou dnes uloženy v Národním archivu ČR a Seznam Zprávy na vyžádání získaly jejich kopie (viz dokumenty níže).

Na rozdíl od Ševčíka ale není nikde ve veřejných zdrojích o komunistické minulosti těchto politiků jediná zmínka. Oba muži, kteří dnes působí také v krajské a komunální politice, přitom shodně tvrdí, že tuto skutečnost „nikdy neskrývali“ a uvedli ji prý v přihlášce do hnutí ANO.

„Určitě jsem to do nějakého dotazníku uváděl. Je to ale nějaká věc, která mě vůbec netíží. Je mi to úplně jedno,“ uvedl někdejší dělník z černouhelných dolů na Karvinsku Vladimír Kolek.

„Můžete mi říct, kde jste tu informaci sehnal? Já ji nepopírám, já jsem to dával do přihlášky, máme ale chodit s praporem, nebo jak si to představujete?“ reagoval podrážděně bývalý pilot žijící v Čáslavi Drahomír Blažej.

Redakce se dotazovala i vedení hnutí ANO, v jehož čele stojí též bývalý komunista Andrej Babiš, zda je o minulosti Kolka a Blažeje skutečně informováno a jak ji případně hodnotí.

„Je na každé osobě, aby si určila, do jakého detailu bude na veřejných profilech ukazovat historické údaje o všech svých aktivitách, angažovanosti nebo členství,“ reagoval nejednoznačně vicepremiér a 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Prvně zmíněný poslanec Vladimír Kolek prohlašuje, že ze vstupu do partaje neměl nikdy žádný prospěch a byla to prý podmínka, aby mohl na černouhelném dole dělat hlavního předáka.

„Nevím, zda to víte, ale celý ten princip, proč tam ti lidé v té straně byli, spočíval v tom, že jste odváděl (straně) čtyři procenta ze svého platu. To byl celý ten výsledek, žádná výhoda tam nebyla, alespoň já o žádné nevím,“ tvrdí Kolek, že mu z členství plynuly spíše ztráty. Zároveň ale připustil, že měl oproti kolegům vyšší základní měsíční příjem.

Z jeho dochované přihlášky vyplývá, že do strany vstoupil v roce 1984, kdy mu bylo 24 let a pracoval na dole 1. máje.

Na toto pracoviště se dostal už v roce 1981 a vedl coby předák „kolektiv důlního slaboproudu“. V době přijetí ovšem Kolek byl - což v rozhovoru nezmínil - významným funkcionářem Socialistického svazu mládeže (SSM). Předcházelo tomu studium na krajské politické škole, přičemž hned po jejím absolvování začal pracovat jako uvolněný předseda celozávodního výboru SSM na závodě 2 - Darkov. Dle dobových dokumentů byl také členem pléna a předsednictva okresního výboru Socialistického svazu mládeže.

Přihláška do KSČ Vladimíra Kolka:

Ve své téměř čtyřicet let staré přihlášce se Kolek plně ztotožňuje se základní ideologickou linií komunistické strany, přičemž v textu zmínil i angažovanost své manželky.

„S náboženskou otázkou jsme plně vyrovnáni, zastáváme vědecký světový názor. Žádám o přijetí za člena KSČ, jelikož souhlasím s politikou naší strany a chci se podílet na její realizaci,“ napsal v květnu 1984 nynější poslanec za ANO, který je teď ve Sněmovně členem výboru pro obranu a působí i ve stálých komisích pro kontrolu Vojenského zpravodajství a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

Zda to byla chyba a selhání, že vstoupil do partaje, která byla páteří totalitního režimu, ani s odstupem čtyřiceti let jednoznačně odpovědět nedokáže.

„Tím, že jsem na tom nijak neprofitoval, tak nemohu říct, jestli to bylo dobré, nebo špatné. Pro mě to stálo tak: Buď budeš dělat hlavního předáka - měl jsem na to vzdělání, elektronické -, tak budeš ve straně, jinak nebudeš hlavní předák,“ popsal pro Seznam Zprávy údajné dilema poslanec Kolek. Za hnutí ANO ještě stíhá práci náměstka primátora v Karviné a člena Zastupitelstva Moravskoslezského kraje.

Seznam Zprávám také řekl, že své členství v KSČ ukončil bezprostředně po pádu režimu. „Hned jak přišla revoluce, tak to všechno skončilo. Já jsem skončil ve funkci, skončil jsem s předákováním a tím se to vyřešilo… Hotovo, šmytec,“ popsal barvitě Kolek.

Jeho poslanecký a stranický kolega Drahomír Blažej, který je rovněž členem výboru pro obranu, zároveň zahraničního výboru a stálé komise pro kontrolu Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), se o členství v KSČ s reportérem Seznam Zpráv téměř bavit nechtěl.

„Já jsem byl pilot - nadzvukový, stíhací - v té době to bylo takové docela zajímavé, velmi jednoduché nátlaky a to úplně stačí. Já na to více říkat nebudu,“ reagoval nesouvisle.

Do KSČ vstoupil v roce 1987, tedy už v době uvolněnějších poměrů. Tehdy mu bylo 25 let a studoval ještě na Vysoké vojenské letecké škole SNP v Košicích. Ve své přihlášce tehdy popsal, že mu nedlouho předtím zemřel otec a s manželkou (sloužící v armádě, která již členkou KSČ byla) se po jejím přeložení přestěhovali do Přerova.

Důvody, proč chce i on vstoupit do strany, popsal tehdy Drahomír Blažej stručně: „Svou žádost o přijetí za člena KSČ podávám na základě svých čestných úmyslů stát se platným a aktivním členem naší strany pro budování naší vlasti,“ napsal v září 1987. Nedlouho poté byl přijat, když i ručitelé garantovali, že je „plně oddán socialistickému zřízení“.

Být členem KSČ dle Blažejova aktuálního vysvětlení prý sice pro něj povinnost nebyla, ale okolnosti tomu údajně nahrávaly. „Nevím, kolik je vám let, ale zkuste se zamyslet nebo se zeptejte táty,“ vyzval Blažej.

Přihláška do KSČ Drahomíra Blažeje:

Poslanci Blažejovi vadí, že se novináři zajímají o jeho předlistopadovou politickou kariéru a „nezajímají se“ prý o jeho pozdější aktivity. Z dostupných informací, které o sobě sám zveřejňuje na facebooku, vyplývá, že naposledy pracoval jako kapitán u letecké společnosti Smartwings, předtím byl pilotem ČSA. Všude je titulován pouze jako dopravní pilot, on sám ale pro Seznam Zprávy naznačil více aktivit i z vojenského prostředí.

„Já jsem byl na dvou misích, na třech…, na to se ale nikdo neptá,“ vidí Blažej důležitější momenty svého života, o kterých sám zatím nereferoval. Později na vyžádání redakce doplnil, že jeho první mise byla „UNGCI“ (Strážní kontingent OSN v Iráku) a proběhla v letech 1993/1994, druhá tamtéž 1995/1996, posléze byl v roce 1999 na mírové misi „KFOR“ v Kosovu, navíc dle vlastních slov opakovaně plnil roli mezinárodního pozorovatele u voleb v Bosně a Hercegovině i Kosovu.

Na otázky ohledně někdejšího členství v KSČ ve finále rozhovoru odmítl odpovídat a ohradil se i vůči poznámce, že jako politik by měl být schopen čelit všem dotazům.

„Hledáte sra***, místo toho, abyste hledali normální věci a dívali se na to, zda ten člověk něco udělal nebo neudělal,“ reagoval vulgárně Blažej, který je za ANO také zastupitelem v Čáslavi a členem Zastupitelstva Středočeského kraje.