Článek
Ředitel nejprestižnější nemocnice v Česku Michal Stiborek přede dvěma lety skončil, když Seznam Zprávy odhalily, že vedle řízení Institutu klinické medicíny (IKEM) paralelně provozoval byznys s půjčkami na horentní úrok. A že část klientů tak připravil o bydlení. Minimálně v jednom případě pak soud konstatoval, že Stiborek nastavil úroky z prodlení nemorálně vysoko.
Nyní za to Národní centrála proti organizovanému zločinu Stiborka obvinila, jak v úterý potvrdil Deníku N.
Podle sděleného obvinění, jehož text získaly Seznam Zprávy, se Michal Stiborek dopustil nedovoleného podnikání, protože jeho firma na poskytování úvěrů neměla oprávnění.
„Michal Stiborek si byl plně vědom…, že poskytuje vysoce úročené spotřebitelské úvěry -nikoli pouhé přátelské zápůjčky, aniž by k této činnosti disponoval potřebným oprávněním,“ konstatovali v dokumentu policisté s tím, že tak činil „s úrokem nepoměrně vyšším, než běžně požadovaly k tomu oprávněné subjekty“.
Trestaní sazba je za to dva až osm let vězení.
Původní zjištění Seznam Zpráv:
Stíhaný i poškozený
Michal Stiborek a jeho firma rozpůjčovali podle analýzy vyšetřovatelů celkem 111 milionů korun a uzavřeli na 76 úvěrových smluv. Vydělalo mu to - společně se spoluobviněným spolupracovníkem - 15,3 milionu korun. A výdělek za dalších 20 milionů skončil podle policie ve stadiu pokusu.
Stále však zůstává nejasné, kde dlouholetý manažer veřejné nemocnice Stiborek takové peníze na úvěry vzal. Reportérům v minulosti tvrdil, že peníze má i od „rodiny“ nebo že mu je půjčil jeho spolupracovník Pavel Raab.
Policie to v jeho obvinění nerozebírá. Pouze připomíná, že od roku 2022 detektivové Stiborka prověřovali kvůli podezření z korupce při zdravotnických zakázkách - s tím, že úplatky pak „otáčí“ v úvěrovém byznysu. Ale loni tento případ odložili bez obvinění.

Na konci léta 2023 udělala policie u Michala Stiborka domovní prohlídku. Na snímku detektivové z jeho domu odnášejí zajištěné věci.
Jak také zjistily Seznam Zprávy, exředitel IKEM je v kauze i jako poškozený.
Michal Stiborek, který byl ještě v roce 2023 zodpovědný za zdravotnický kolos s rozpočtem šesti miliard korun, si totiž k soukromému úvěrovému byznysu vybral dva dříve opakovaně odsouzené spolupracovníky - krom už zmíněného Pavla Raaba ještě Jiřího Holana. A ti od něj podle vyšetřovatelů vylákali desítky milionů s tím, že je půjčí lidem, kteří o tom však buď vůbec nevěděli, nebo ani neexistovali.
Policie: Šli po zadlužených s domy
Tím, kdo celý úvěrový byznys pro Stiborka zosnoval, byl podle policie i podle dřívějšího zjištění Seznam Zpráv právě Pavel Raab.
Michal Stiborek s ním úzce spolupracoval, přestože byl Raab už mezi roky 1999 a 2003 odsouzen za podvody a vydírání a živil se jako vymahač dluhů. A ještě když se Stiborek jako ředitel IKEM pokoušel svůj soukromý byznys hájit, přizval si dokonce Raaba na výpomoc k rozhovoru s reportéry do své ředitelské kanceláře.
Jak Seznam Zprávy před dvěma lety konfrontovaly Stiborka a Raaba:
„Pavel Raab zosnoval plán spočívající v poskytování spotřebitelských úvěrů fyzickým osobám, o nichž věděl, že se nacházejí v životní situaci neumožňující získání úvěru od běžných – právními normami regulovaných – bankovních institucí, avšak jsou schopny ručit vlastní nezajištěnou nemovitostí,“ shrnuje roli Raaba v byznysu policie.
Michal Stiborek se pak podnikání v úvěrech podle policie věnoval přinejmenším mezi lety 2014 a 2020.
„Zajistil financování spotřebitelských úvěrů z vlastních či jiných zdrojů za podmínky, že úvěry budou poskytnuty do limitu zákonné hranice lichvy, tedy s co nejvyšší možnou zákonem přípustnou úrokovou sazbou, s maximální splatností do jednoho roku a za podmínky, že poskytnuté úvěry budou zajištěny zástavním právem k nemovitostem dlužníků,“ popsali svá zjištění detektivové z NCOZ.
„Snažil se zakrýt nelegální činnost“
Pro Michala Stiborka, jemuž stát jako vrcholovému manažerovi elitního nemocničního a výzkumného centra ročně vyplácel odměnu zhruba dva miliony korun, byl podle detektivů jeho byznys s úvěry zásadním zdrojem příjmů.
„Ze získaného prospěchu vyčísleného na výši 15 298 045 korun a z pokusu o získání prospěchu ve výši 20 milionů korun lze usuzovat, že tato činnost byla pro Stiborka výrazně zisková, a proto v ní pokračoval po dobu více než pěti let,“ zhodnotili vyšetřovatelé.
Získat vyjádření Michala Stiborka k obvinění a k závěrům vyšetřovatelů se Seznam Zprávy pokoušely prostřednictvím jeho advokáta. Ten ale stanovisko neposkytl. Před dvěma lety (než rezignoval) však Stiborek trval v rozhovoru s reportéry na tom, že nic špatného nedělal a že obejít zákon se svým byznysem nepokoušel.
Jeho spolupracovník Pavel Raab pak nynější obvinění odmítá. „Jedná se o nezákonný postup policie na základě smyšlených údajů. Jsem přesvědčený, že moje stíhání bude zastaveno,“ řekl Seznam Zprávám.
Podle policistů však Stiborek dobře věděl, že úvěry poskytovat nesmí. „Je zřejmé, že měl přinejmenším v průběhu let 2015 a 2016 možnost si příslušné živnostenské oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů opatřit, aniž by mu v tom bránilo nějaké omezení. Skutečnost, že tak Michal Stiborek neučinil, svědčí o jeho úmyslu skrývat svou nelegální činnost,“ uvedla v dokumentu o zahájení trestního stíhání policie.
Nekalý úmysl dokládají u Stiborka také korespondencí s právničkou IKEM, která mu v roce 2016 zjišťovala, jestli Sněmovna schválila přísnější podmínky pro provozování úvěrového byznysu. A Stiborek hned informace přeposlal Raabovi.
Stiborek a jeho odsouzený prostředník
Zákon týkající se nových pravidel úvěrového byznysu prošel a následně začal po úvěrových firmách požadovat licenci ČNB. Mělo to zabránit lichvě.
Firma Glenias House, jejímž jediným jednatelem a majitelem je právě Stiborek, ale úvěrový byznys podle dřívějšího zjištění reportérů provozovala dále – i bez licence ČNB. Ředitel IKEM o ni vůbec nezažádal. Přestal peníze půjčovat napřímo vlastní firmou a našel si prostředníka.
Šlo o Jaroslava Holana – gamblera, který v roce 2021 za zpronevěru v jiné kauze dostal 5,5 roku vězení. Mezi lety 2018 a 2020 však Holan ovládal firmu Califica, do níž Stiborkova společnost Glenias House poslala desítky milionů.

Z listin, které získaly Seznam Zprávy: Jak Stiborkova firma postupně posílala peníze na konkrétní půjčky a zpět jí chodily údajné úroky.
Holan, sám rovněž bez licence národní banky, následně už uzavíral smlouvy s jednotlivými zájemci o půjčky. Úrok byl 48 procent ročně, avšak když se někdo se splácením půjčky opozdil, nastal větší problém - smluvní pokuta totiž činila dalších 73 procent za rok.
„Listiny s přehledy plnění úvěrů vedené Michalem Stiborkem byly zajištěny při domovní prohlídce provedené v místě jeho bydliště. Z těchto přehledů je zřejmé, že si Michal Stiborek vedl evidenci poskytnutých úvěrů a hrazených splátek, přičemž u jednotlivých úvěrů uváděl jména přistupitelů k dluhům, které vnímal jako konečné příjemce úvěrů,“ popsali policisté.
Podvod za desítky milionů
Detektivové pak při vyšetřování zjistili ještě další věc - Holan s Raabem se podle nich domluvili, že Stiborka podvedou. A to tak, že si miliony naposílané od něho na půjčky nechají pro sebe.
Michal Stiborek to zjistil až díky policii. Ještě když se v posledních dnech v křesle ředitele IKEM snažil před reportéry úvěrové podnikání obhájit, věřil, že Raab s Holanem půjčovali reálným lidem.
„Jaroslavu Holanovi a Pavlu Raabovi se dařilo téměř čtyři roky podvodně udržovat Michala Stiborka v domnění, že jimi nastrčené osoby, ať už reálně existující, a to s jejich i bez jejich vědomí, nebo smyšlené osoby, hradí splátky úvěrů,“ píše však nyní policie s tím, že celkově u Stiborkových spolupracovníků zmizelo z jeho peněz na 36 milionů.
Detektivové popisují, že fiktivní úvěrování udržovali muži v chodu díky dalším vlastním penězům Stiborka. „Ve snaze oddálit odhalení svého podvodného jednání a udržet zdání bonity obviněný Jaroslav Holan hradil splátky úroků z peněz podvodně vylákaných z dalších úvěrů,“ konstatují detektivové.

E-maily získané reportéry dokládají, jak Stiborek Holana ohledně úvěrů úkoloval.
Raab podle nich dostal jako provizi za mlčení a za podporu od Holana například zlatou minci s portrétem Karla Gotta. Sám Holan pak peníze prosázel (podle údajů ze sázkové kanceláře prohrál mezi lety 2016 a 2020 skoro 60 milionů), platil jimi svoje dluhy nebo utrácel za letenky, hotely a dovolené. „V případě, že Holan spotřeboval více, než bylo třeba k úhradě splátek, Raab přispěchal a dotoval „Holanův systém“ z vlastních prostředků, aby jej udržel v chodu. Tento opakující se vzorec jednání jasně prokazuje úmyslné a koordinované podvodné jednání obou obviněných. Raabova role v tomto schématu byla klíčová, protože udržoval důvěru Stiborka a zajišťoval ‚hladký‘ průběh odvodu,“ uzavírají detektivové.
Holan pro Seznam Zprávy obvinění odmítl komentovat. Raab se ohradil. „V žádném případě ne,“ odvětil na dotaz, zda Stiborka připravil o peníze.
Stiborkovy „oběti“
- Podle policie bývalý ředitel IKEM nezákonně poskytl 76 úvěrů v rozsahu 111 milionů korun. Seznam Zprávy už v roce 2023 - kdy jeho byznys detailně popsaly a ředitele IKEM to stálo místo - mluvily s některými klienty Michala Stiborka.
- Například Lubomír Vracovský potřeboval v roce 2016 peníze na odkoupení městského bytu v pražském Hloubětíně. Půjčil si dva mliony na tři měsíce. Úrok zněl na sedm procent a 0,2 procenta za každý den z prodlení.
- Vracovský, který chtěl privatizovaný byt prodat a z toho umořit úvěr, se ale kvůli průtahům dostal do skluzu, a nedokázal peníze včas vrátit. U soudu nakonec po třech letech vymohl, že úroky 73 procent ročně nemusel platit. Soud pravomocně prohlásil, že byly „v rozporu s dobrými mravy“.
- „Kvůli těm problémům se mi tehdy zhoršila cukrovka a skončilo to amputací. I moje diabetoložka říkala, že jsem to měl ze stresu,“ říkal Vracovský.
- Aleš V. si naopak od Stiborka vůbec nepůjčil, přesto přišel o byt. Ručil za milionový úvěr kamarádovi, který ale záhy zemřel a Stiborek tuto pohledávku koupil od původních věřitelů. „Myslel jsem si, že dám milion a bude vymalováno, ale kdepak. Stiborek mi pořád říkal, že s úroky to dělá tohle a tohle a že musím každý měsíc poslat 100 tisíc,“ vzpomínal. Stiborkovi nakonec zaplatil o 400 tisíc víc.