Článek
Od loňského listopadu je v Praze uzavřený Libeňský most. Jeden z východních úseků této důležité pražské spojnice už stavbaři zbourali - a postupně mají strhnout i hlavní část klenoucí se nad řekou.
Na konci se má přes Vltavu klenout nový most s cenovkou 2,18 miliardy, jenž měla dodat společnost Metrostav TBR.
V čem je problém? Praha tuto velkou zakázku původně vysoutěžila jako - citujme - „citlivou rekonstrukci“. Nikoli tedy tak, že se starý most zlikviduje a vybuduje nový.
A Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) tento týden postup Prahy zásadně zpochybnil. Prohlásil, že město porušilo zákon, protože ve skutečnosti staví něco jiného, než nač zní smlouva. A že se ve stavebních pracích nesmí pokračovat.
„Je zřejmé, že v šetřeném případě došlo ke změně povahy veřejné zakázky, když – zjednodušeně řečeno – vybraný dodavatel projektuje (a provádí s tímto spojené inženýrské činnosti) zcela něco jiného, než bylo původně soutěženo,“ stojí v neveřejném rozhodnutí úřadu, které Seznam Zprávy pročetly.
Verdikt není pravomocný, tedy ani samotný zákaz. V rámci takzvaného rozkladu jej bude ještě nejspíš posuzovat předseda úřadu Petr Mlsna.
Nejedná se přitom jen o právní spor o výklad zakázkového zákona, ale hlavně o peníze: vedení Prahy dnes nedokáže říct, o kolik tenhle - podle antimonopolního úřadu nezákonný - postup celý most prodraží.
Oprava se změnila na bourání
V roce 2022 vyhrála soutěž na rekonstrukci mostu zmíněná společnost Metrostav TBR. Nabídla necelých 2,2 miliardy korun, zatímco konkurenční Eurovia 3,6 miliardy. Zadavatel zakázky, Technická správa komunikací - akciovka vlastněná Prahou - důsledně požadovala, aby se jednalo o opravu. Zájemci se během soutěže dotazovali, jestli není možné most zbourat, protože by to bylo jednodušší. Dostali ovšem zamítavou odpověď.
V roce 2023 pak pražští radní schválili, že podle odborných posudků je most ve špatném, havarijním stavu, a není možné jej opravit.
Právě na to mířila stížnost neúspěšné Eurovie. „Stavba je tak v příkrém rozporu se zadáním soutěže. Technická správa komunikací důsledně v zadaní požadovala velmi citlivou rekonstrukci a zakazovala demolici a výstavbu nového mostu,“ řekla mluvčí firmy Iveta Štočková.
Rekonstrukce Libeňského mostu v Praze se řeší déle než dvacet let.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dal Eurovii v čerstvém 79stránkovém rozhodnutí zapravdu. „Potřeba zadavatele ,citlivě' rekonstruovat dotčené mostní objekty byla nahrazena požadavkem na jejich demolici a novou výstavbu,“ potvrdili právníci úřadu, co vyčetli z dokumentace k případu.
Navíc vypíchli, že požadavek na náročnou opravu mostu, který Praha stejně nakonec nedodržela, mohl už na začátku odradit zájemce o zakázku.
„Je zcela jistě technicky a technologicky náročnější (a pravděpodobně i nákladnější) provést rekonstrukci mostu, než ho odstranit a postavit most nový, a lze tak rozumně předpokládat, že i okruh možných dodavatelů by byl v případě, že by předmětem již původní veřejné zakázky byla výstavba daných mostů, jiný (širší),“ napsali do rozhodnutí právníci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
O dvě miliardy dražší?
Zůstává otázka, jestli - a o kolik - se nový Libeňský most kvůli změně celého záměru prodraží.
„Nikdo teď nedokáže říct, kolik vlastně bude Libeňský most stát proti původní zakázce. O půl miliardy víc? O miliardu? Je to svým způsobem bianco šek pro navyšování ceny,“ řekl opoziční zastupitel Adam Scheinherr (Praha Sobě) a člen dozorčí rady Technické správy komunikací. Podle Scheinherra na jednom z interních jednání zazněl odhad, že most bude nakonec stát kolem čtyř miliard - namísto původně vysoutěžených 2,18 miliardy. Oficiální čísla ale neexistují.
Pražský radní pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) o nákladech nechtěl mluvit. „V tuto chvíli žádné finanční závěry nejde předjímat,“ reagoval Hřib na dotaz Seznam Zpráv. Vedení Technické správy komunikací už v úterý zveřejnilo, že se k rozhodnutí ÚOHS vyjádří v následujících dnech - až se s ním seznámí.
Náměstek Hřib také už dříve řekl, že na ty části Libeňského mostu, u nichž došlo ke změně proti původním plánům (to znamená, které se mají bourat a budovat nově), bude vypsaná zvláštní soutěž.
Hřib: Je to jako metro D
Technická správa komunikací, jak ukazuje verdikt Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se ve sporu ujišťovala, že ani zbouráním mostu „v žádném případě neopouští koncept citlivé rekonstrukce“. A snažila se také zabránit zákazu provádění dalších prací s argumentací, že Libeňský most je důležitou dopravní tepnou. Úřad na to však neslyšel: podle jeho právníků by pokračování prací znamenalo popření férovosti veřejných soutěží.
Společnost Metrostav TBR na sklonku loňského roku, když se Seznam Zprávy o stav zakázky zajímaly, uvedla, že se podle jejího názoru podmínky soutěže a smlouvy nezměnily: že se stále jedná o rekonstrukci mostu.
Náměstek primátora Hřib nyní přirovnal při o Libeňský most k vleklému tendru na druhou etapu nové linky metra D. „Oprava mostu se stává rukojmím boje velkých stavebních firem o realizaci zakázky. Situace na stavebním trhu už začíná být úplně absurdní,“ podotkl Hřib.
Ve třicetimiliardové zakázce na metro D už Úřad pro ochranu hospodářské soutěže opakovaně zrušil výběr vítěze: společnosti Subterra patřící pod Metrostav. Podle ÚOHS firma nedoložila, že její klíčoví manažeři mají předepsané zkušenosti s podobnými stavbami a s budováním tunelů. To byla přitom jedna ze zásadních podmínek, za niž se v soutěži přidělovaly plusové body důležité pro výhru.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže také spočítal, že kdyby Dopravní podnik hlavního města Prahy jako zadavatel této největší dopravní zakázky v historii Česka škrtl Subteře body za tyto nedoložené reference, vyhrála by nabídka konkurenční společnosti Strabag.
Aktualizace: Článek jsme doplnili o další informace ve vyjádření náměstka primátora Zdeňka Hřiba
