Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vyšetřování případu, v němž pražská policie už víc než pět let prověřuje podezření, zda společnosti spadající pod holding Agrofert zadávaly účelově reklamu na Čapím hnízdě, se opět protáhne.
Policista Pavel Mikšovský dostal od dozorujícího žalobce Františka Partíka sice na uzavření kauzy čas do konce tohoto roku, už teď je ale jasné, že lhůtu se nepodaří dodržet. Prověřování bude podle zdrojů Seznam Zpráv obeznámených s jeho průběhem pokračovat i v roce 2024.
Důvodem je podle těchto zdrojů to, že žalobkyně Kateřina Weissová z Vrchního státního zastupitelství v Praze, které vykonává v této kauze dohled, dává podřízenému žalobci k případu nové pokyny.
Co v nich uvádí, není konkrétně jasné, obecně však po Františku Partíkovi chce, aby důkazy ze spisu více vyhodnocoval. Navíc zmíněné zdroje potvrzují, že oba žalobci mají na prověřování kauzy odlišný pohled.
Pro ilustraci rozdílných přístupů můžeme připomenout, že policista Mikšovský loni případ odložil a žalobce Partík jeho rozhodnutí potvrdil. Jenže Kateřina Weissová rozhodla, že prověřování bude dále pokračovat a už v únoru dala Mikšovskému s Partíkem první úkoly.
Žalobkyně Weissová i mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala Seznam Zprávám potvrdili, že Partík dostal pokyny k případu opakovaně. Dále ale uvedli, že kauza je ve fázi prověřování, a tak nemohou jednotlivé úkoly pro dozorující žalobce komentovat.
„Nemohu se blíže vyjadřovat ke komunikaci mezi dohledovým a dozorovým státním zastupitelstvím týkající se plnění těchto pokynů,“ napsala redakci Kateřina Weissová.
„Nadále přetrvává stav, kdy není možné poskytovat informace o jednotlivých úkonech připraveného řízení a nelze tedy ani blíže popsat obsah případných pokynů, či vzájemné věcné komunikace mezi vyšším a nižším státním zastupitelstvím,“ uvedl pak Aleš Cimbala.
Zda pokyny Kateřiny Weissové směřují k tomu, aby padlo v tomto případě obvinění, však žalobci kvůli zmíněnému prověřování odmítli komentovat. Mezi oběma státními zastupitelstvími se vede navíc spor o to, jak často Partík nové pokyny dostal. Podle Weissové to bylo jen letos v únoru a červnu.
Městské státní zastupitelství ale uvedlo, že zaslání pokynů bylo četnější. Poslední přišly z pražského vrchního státního zastupitelství ještě letos na konci října. Mluvčí Cimbala se k tomu vyjádřil jen obecně.
„Mohu potvrdit, že v rámci realizace dohledových pravomocí vyššího státního zastupitelství nad dotazovanou věcí dochází k průběžné komunikaci mezi dozorovým státním zástupcem a dohledovou státní zástupkyní,“ napsal Cimbala.
Jedním z úkolů, na jejichž splnění museli vyšetřovatelé čekat, bylo rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství. To letos kvůli zadávání reklamy na Čapím hnízdě doměřilo firmám z holdingu Agrofert daň. Čtyři společnosti – Preol, Precheza a Primagra a také samotný Agrofert – s tím nesouhlasily a podaly žaloby k soudu. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství je však už součástí policejního spisu.
Reklama na staveništi za 272 milionů
Farma Čapí hnízdo získala od firem z Agrofertu v letech 2010 až 2013 příjmy za reklamu ve výši celkem 272 milionů korun. V té době to tvořilo 70 až 90 procent celkových tržeb ztrátového kongresového centra nedaleko středočeských Olbramovic.
Hned v prvním roce fungování, tedy v roce 2010, byly příjmy – tehdy ještě ne zcela dokončeného – Čapího hnízda z reklamy 65 milionů korun. A jak v počátcích prověřování propočítal časopis Reportér, stačilo by to třeba na pronájem 1100 billboardů na celý rok nebo uhrazení dvou tisíc reklamních spotů, které by v souhrnu vidělo 685 milionů diváků.
Několik společností z Agrofertu poslalo peníze za reklamu Čapímu hnízdu ještě před tím, než se rekreační areál oficiálně otevřel. Některé firmy, jež za reklamu na Čapím hnízdě zaplatily, také krátce nato zanikly.
Reklama ve venkovském rekreačním areálu do značné míry postrádala logické opodstatnění. V prvních letech fungování, z nichž pocházejí prověřované reklamní smlouvy, farma sloužila hlavně jako středisko pro podnikové akce Agrofertu.
Policie v případu reklamy prověřuje podezření, že společnosti spadající pod Agrofert zadávaly účelově na ještě rozestavěné Farmě Čapí hnízdo reklamu, a to za nadhodnocené částky. Tím jednak mohly umožnit vznikajícímu rekreačnímu centru u Olbramovic na Benešovsku splácet úvěry a jednak si mohly snižovat daňový základ a dopustit se tak daňových úniků.
Prokázat, že v kauze reklamy na Čapím hnízdě došlo ke krácení daně, ale nebude pro policii jednoduché.
Kauza reklamy je přitom druhou větví případu kolem středočeského multifunkčního areálu Čapí hnízdo. V hlavní části čelí obžalobě bývalý premiér Andrej Babiš a tehdejší manažerka Agrofertu Jana Nagyová.
Oba letos v lednu zprostil soud obžaloby, ale odvolací vrchní soud tento rozsudek zrušil. Kauzu tak bude znovu řešit Městský soud v Praze.
