Hlavní obsah

Manažeři popsali, jak jim Zeman se svou ministryní vyhrožoval kriminalizací

Foto: Adam Borový, Seznam Zprávy

Dění kolem dolů OKD je dlouhodobým tématem prezidenta Miloše Zemana. Do případu zapojil i někdejší ministryni spravedlnosti.

Reklama

2. 12. 2022 8:20

Prezident Miloš Zeman tlačil vlastníky dolů, aby uposlechli jeho pokyny. V opačném případě zmínil právní problémy. Ministryně posléze trestní řízení zažehla. „Vnímal jsem to jako vyhrožování stíháním,“ vzpomíná na jednání manažer.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Miloš Zeman byl v té době ve vrcholné síle. Jak fyzicky, tak politicky.

Bylo zhruba půl roku po jeho prvním zvolení na Hrad, ve Strakově akademii působila jemu nakloněná úřednická vláda, část parlamentních stran byla vyčerpaná pádem Nečasovy vlády po aféře Nagygate. Prezident Zeman byl v září roku 2013 hegemonem české politické scény.

Seznam Zprávy nyní získaly dokumenty a svědectví, které ilustrují, jakým způsobem a jakými nástroji svého dominantního postavení Zeman v dané době využíval pro dosažení svých politických cílů.

Prezident zmiňoval potenciální právní problémy, pokud nebude po jeho. Po několika dnech se ukázalo, že nešlo jen o verbální hrozbu. Ministryně spravedlnosti totiž požádala vyšetřovatele, aby případ prověřili.

Na hradním koberečku

Psalo se 24. září 2013 a na Pražském hradě probíhalo setkání českých politických špiček. Vedle prezidenta Zemana na něj dorazil i tehdejší předseda úřednické vlády Jiří Rusnok, ministryně spravedlnosti Marie Benešová, ministr financí Jan Fischer a další členové kabinetu.

Předmětem jednání byla ekonomická situace v Moravskoslezském kraji a kondice velkých firem s vysokým počtem zaměstnanců. Mezi manažery, kteří tehdy na Hrad na pozvání dorazili, byli i zástupci vedení skupiny NWR, která v dané době ovládala těžební společnost OKD – Marek Jelínek a Ján Fabián.

Zeman s Rusnokem tehdy po jednání vystoupili na tiskové konferenci, kde popsali návrh řešení tehdy skomírajícího OKD. Zemanova představa mimo jiné byla, že firma převede desítky tisíc bytů na stát a ten bude poté ze získaných peněz sanovat prodloužení těžby v dole Paskov o dva roky. Moravskoslezský kraj byl pro Zemana voličsky důležitý, právě tady získával velké množství hlasů a právě v tomto regionu téma OKD logicky nejvíce rezonovalo.

Je dobré rovněž připomenout, že situace v OKD a zejména privatizace důlní společnosti do rukou uhlobarona a filantropa Zdeňka Bakaly byly dlouhodobě jedním z hlavních Zemanových témat. V roce 2018 prezident dokonce udělil státní vyznamenání kontroverznímu finančníkovi Pavolu Krúpovi, který na Bakalu soustavně útočil.

Dosud se však nevědělo, jak daleko byl Zeman ochotný ve svém brojení vůči OKD zajít. Seznam Zprávy získaly notářský zápis tehdejšího účastníka jednání a někdejšího šéfa NWR Marka Jelínka. Ten byl ze schůzky znepokojený natolik, že odjel do Amsterdamu učinit o průběhu jednání u prezidenta prohlášení před notářem.

V prohlášení z 26. září 2013 u notáře B. J. Kucka popsal Jelínek průběh schůzky na Hradě. Dle zápisu se prezident a členové vlády zajímali o složitou ekonomickou situaci na severu Moravy. Jednání podle Jelínka nechal prezident Zeman moderovat premiéra Rusnoka. Ministři se zajímali o to, v jaké situaci se nachází OKD a její vlastník NWR.

Když ale vystoupila ministryně spravedlnosti Benešová, její řeč se dle zápisu stočila nikoliv k ekonomickým záležitostem, nýbrž k jejím podezřením vůči NWR a Bakalovi. Jelínek notáři sdělil, že Benešová představila čtyři oblasti, ve kterých se majitel OKD podle ministryně mohl dostat do střetu se zákony – finanční pád OKD, úpis akcií NWR na burze a nadhodnocené zásoby uhlí, privatizace bytů OKD a podezření na praní špinavých peněz v obci Modrava, kde má Bakala dům.

Prezident Zeman následně podle Jelínka manažerům OKD předestřel možné právní problémy, pokud nevyhoví jeho návrhům.

„Prezident pokračoval ve svém návrhu adresovaném společnosti NWR a poznamenal, že pokud si NWR přeje zachovat svou prestižní pověst a chce se vyhnout právním krokům vzhledem ke čtyřem výše zmíněným bodům podezření (představeným na jednání tehdejší ministryní spravedlností Marií Benešovou, pozn. red.), měl by důl Paskov zůstat v provozu do roku 2016. Prezident dále poznamenal, že výše uvedené by mělo být dotováno převodem dříve zmíněných rezidenčních bytů například na místní samosprávu. Výnosy z těchto bytů by pak mohla vláda ČR použít na dotaci daného dolu Paskov,“ píše se v notářském zápisu.

Foto: Seznam Zprávy

Klíčová pasáž notářského zápisu, ve které manažer Marek Jelínek popisuje, jaké podmínky si kladl prezident Miloš Zeman.

Že nezůstalo jen u verbálního cvičení, dokládají další dokumenty, které Seznam Zprávy získaly.

Ministryně v akci

Týden po jednání u prezidenta ministryně spravedlnosti Marie Benešová zaslala tehdejšímu nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi dopis, ve kterém mu popsala svá podezření vůči OKD, o nichž mluvila pár dnů předtím na Hradě.

„Shora popsané okruhy problémů, pokud je již nešetří policie a nedozoruje věcně a místně příslušný státní zástupce, prosím, aby byly předány k řádnému prověření a následující problematice byla ze strany státního zastupitelství věnována patřičná pozornost,“ požádala ministryně Benešová nejvyššího žalobce v dopise, který mají Seznam Zprávy k dispozici.

Nezůstalo jen u toho. Ministryně požádala Nejvyšší státní zastupitelství i o vypracování zprávy pro vládu o všech dalších šetřeních OKD. „S ohledem na vážnost současné situace v severomoravském regionu prosím, aby byla vyžádána zvláštní zpráva, která ve lhůtě do 20. října 2013 odpoví vládě na otázku, jaké jiné navazující kauzy byly a jsou aktuálně v problematice OKD šetřeny a evidovány v soustavě státního zastupitelství a s jakým výsledkem,“ napsala Benešová a zdůraznila v závěru psaní, že jde o mimořádnou problematiku.

Jak vyplývá z dokumentů, Nejvyšší státní zastupitelství následně postoupilo její žádost vrchním státním zástupcům a doplnilo, že žádost Benešové ve věci OKD vnímá jako trestní oznámení. Vyšetřovatelé se případem zabývali, avšak nedospěli k závěrům, že došlo ke spáchání trestného činu, a případ odložili. Prověřování se ale vlekla, definitivně spadla trestní oznámení (kterých bylo podáno v průběhu let vícero) pod stůl až v srpnu 2021.

„Vše v národním zájmu“

Seznam Zprávy zaslaly prezidentské kanceláři sérii dotazů, zda se prezident nedopustil vyhrožování soukromým subjektům kriminalizací či nakolik je vhodné, aby prezident hostil takové jednání s vládními špičkami a vytipovanými firmami. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček odpověděl stručně: „Vše v průkazném a nezpochybnitelném národním zájmu České republiky. Bod po bodu, od A do Z.“

Sága vyšetřování OKD

V roce 2004 dokončuje tehdejší vláda Stanislava Grosse (ČSSD) prodej státního podílu v OKD za čtyři miliardy korun společnosti Karbon Invest, za níž stáli podnikatelé Petr Otava a Viktor Koláček. Už tehdy se objevily první pochyby o ceně i o roli Zdeňka Bakaly. Spekulovalo se, že Karbon Invest kupoval doly z pověření některé z Bakalových společností.

Dva měsíce poté Karbon Invest uhelnou společnost prodal Bakalově NWR. V dalších letech si Zdeněk Bakala pěstoval pověst mecenáše, přátelil se s pravicovými politiky, podporoval Václava Havla, média. OKD se přestávalo dařit, navzdory tomu si finančník a jeho partneři vypláceli na dividendách miliardy korun.

Doly skončily v úpadku a převzal je znovu stát. Bakala se z firmy stáhl, přičemž oproti svým slibům prodal i hornické byty, které byly součástí „pořizovacího balíčku“.

Privatizace OKD se vyšetřovala několik let. Obžaloba tvrdila, že znalec Rudolf Doucha vytvořil zkreslený posudek, kterým výrazně snížil cenu společnosti. Tím, že nevzal v potaz hodnotu majetku OKD – například 40 tisíc bytů. Podle Obvodního soudu pro Prahu 2 ani Městského soudu v Praze obžalovaní nespáchali trestný čin.

V květnu 2021 Nejvyšší soud odmítl dovolání státního zástupce v kauze privatizace OKD. Znalec Doucha byl definitivně zproštěn obžaloby, zproštěn viny byl i exmanažer Fondu národního majetku Jan Škurek. Jeho bývalý kolega z fondu Pavel Kuta v průběhu procesu zemřel.

Privatizací OKD a jeho pádem se před třemi lety zabývala i vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, kterou řídil pirátský poslanec Lukáš Černohorský. Politicky si téma privatizace a pádu OKD v průběhu let osvojili zejména prezident Zeman, expremiér Babiš či Piráti.

Přikládáme díl pořadu Reportéři Seznamu, který se věnoval kauze OKD.Video: Jan Marek, Seznam Zprávy

Ani exministryně spravedlnosti neshledává na svém postupu nic závadného. „Já vyžadovala jen informaci na téma možného podvodu ze strany OKD – nadhodnocených zásob uhlí. To se šetřilo a odložilo,“ uvedla Benešová.

Dotazy, zda například tehdejší jednání na Hradě nenese znaky vyhrožování, označila za spekulativní. Otázka na vhodnost schůzky u prezidenta by dle ní měla primárně směřovat na Hrad. Komentovat více inkriminované jednání nechtěla. „Na více než devět let staré jednání, které svolal prezident republiky a tehdejší premiér, nebudu reagovat. Pokládáte mi navíc spekulativní otázky, z nichž některé ani nejsem kompetentní zodpovědět,“ sdělila Benešová.

Hrozby se naplnily

To autor prohlášení před notářem Marek Jelínek hodnotí postup prezidenta a ministryně spravedlnosti diametrálně odlišně.

„Vnímal jsem to tak, že pan prezident nám vyhrožuje trestním stíháním, pokud nevyhovíme jeho požadavkům. Bylo pro mě tehdy těžké to pochopit, protože prezident není nadřízený policii ani státnímu zastupitelství. Fakt ovšem je, že jsme požadavkům pana prezidenta nevyhověli a následně se některé z jeho hrozeb naplnily,“ řekl Seznam Zprávám tehdejší finanční ředitel skupiny NWR.

Vadí mu, že nejvyšší představitelé státu měli tendenci zasahovat do dění v soukromých společnostech. „Z jednání mi nejvíc utkvěla absurdita situace, kdy pan prezident, pan premiér a členové vlády se snažili zasahovat do řízení soukromých firem, které byly na schůzce přítomny. V té době jsem nevěřil, že je něco takového v Česku možné. Bohužel při zpětném pohledu na další osud NWR a OKD už tomu věřím,“ dodal Jelínek.

Jeho kolega a spoluúčastník inkriminovaného jednání na Hradě Ján Fabián sdílí stejný pohled na věc.

„Mohu rovněž potvrdit existenci notářského zápisu. Jednání na Hradě proběhlo tak, jak můj bývalý kolega Marek Jelínek sepsal u notáře. Také jsem při jednání na Hradě u pana prezidenta a se členy tehdejší vlády nabyl dojmu, že je na naši společnost vyvíjen nátlak a pohrůžka, že nám hrozí kriminalizace, nesplníme-li podmínky pana prezidenta,“ řekl Seznam Zprávám tehdejší generální ředitel OKD a člen představenstva skupiny NWR.

Že je v Česku možné objednat trestní stíhání, v roce 2018 tvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Později se k němu přidal i prezident Zeman. Jejich výroky odmítla policie, Česká advokátní komora či předseda Nejvyššího soudu.

Jenže byla to na jaře 2019 novopečená ministryně spravedlnosti Babišovy vlády Marie Benešová, kdo pro prezidenta ještě jako jeho poradkyně vypracovala zprávu, kde možnost objednání trestního stíhání naznačila.

Další účastníci schůzky na Pražském hradě na dotaz Seznam Zpráv tvrdili, že už si na obsah jednání po letech nevzpomínají.

„V každém případě jsem ji neorganizoval já. K vašim dalším otázkám k obsahu jednání se už vůbec nedokážu vyjádřit, protože si na takové jednání vůbec nepamatuji,“ sdělil expremiér a dnes již i bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Exministr financí Jan Fischer, který byl rovněž účastníkem hradního jednání, poznamenal, že on by takovou poradu nesvolával. „Na schůzku, již zmiňujete ve vaší zprávě, která se odehrála před více než devíti roky, si matně pamatuji a na pozvání prezidenta republiky jsem se jí coby jeden z ministrů tehdejší vlády zúčastnil. Aniž bych v ní hrál aktivní roli. Na pohnutky jejího svolání a její přiměřenost je třeba se ptát prezidenta Zemana,“ napsal Seznam Zprávám někdejší úřednický premiér.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované