Smlouvu s Blažkem přinesl Jiřikovský i do směnárny. Doufal, že mu pomůže

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V rukou měl pětistránkovou smlouvu, že státu daroval bitcoiny za miliardu. A v hlavě plán, že mu tato smlouva pomůže k dalším dvěma miliardám.

Odsouzený internetový prodejce drog Tomáš Jiřikovský v březnu věnoval pochybně získané bitcoiny Ministerstvu spravedlnosti vedenému Pavlem Blažkem (ODS). Blažka to stálo funkci ministra i politickou kariéru.

A zároveň se Jiřikovský osobně pokusil další část svých bitcoinů proměnit na peníze v pražské kryptosměnárně Bit.plus. Jenže neúspěšně. Proč se mu to nepodařilo, Seznam Zprávy zjistily a ověřily z několika dobře informovaných zdrojů.

Za prvé si směnárna předem projela historii Jiřikovského bitcoinů nástrojem Chainalysis. Dozvěděla se přesně to, co stojí za aktuálním policejním prošetřováním celé Blažkovy transakce: Že Jiřikovského bitcoiny - stejně jako ty, jež daroval státu - pocházejí z takzvané peněženky nelegálního tržiště Nucleus, kde se do roku 2016 obchodovalo s drogami, zbraněmi či padělanými doklady.

Jednalo se o jedno z největších světových tržišť, v jehož peněženkách zůstaly nevyzvednuté bitcony v hodnotě devíti miliard korun. Hodnota závratně narostla s tím, jak stoupal v průběhu let i kurz bitcoinu.

Jiřikovský byl v Česku odsouzen na devět let za provozování a vytunelování tržiště Sheep Market. Mnoho indicií dnes ale Jiřikovského spojuje právě také s Nucleusem.

Shrnuto: Pro směnárnu virtuální měny, která má ze zákona povinnost hlásit úřadům podezřelé transakce, byl původ bitcoinů z Nucleusu prvním silným varovným signálem. Její majitel Martin Stránský ale o případu nechce mluvit. „Ke kauze se nemohu vyjadřovat. Jsme jako ostatní směnárny osoby povinné a musíme dodržovat zákony,“ řekl Stránský bez dalšího komentáře.

Že se Jiřikovský snažil ke směně využít směnárnu Bit.plus, zveřejnil minulý týden pořad Reportéři ČT.

Podle Jakuba Jedlinského, experta na kryptoměny z Vysoké školy ekonomické v Praze, byla taková prověrka původu bitcoinů standardním procesem. „Směnárně v Česku se prostě rozsvítilo automaticky červené světýlko, které značí v nástroji Chainalysis bitcoiny z adresy, na které byl dotrasovaný původ z trestné činnosti,“ řekl Jedlinský.

Ponor do historie Jiřikovského bitcoinů si přitom podle dostupných informací neudělalo naopak Ministerstvo spravedlnosti, když s Jiřikovským o daru vyjednávalo. A ani při převodu bitcoinů z kryptopeněženky. Ministru Blažkovi stačilo ujištění vtělené do darovací smlouvy, že Jiřikovského bitcoiny nepocházejí z trestné činnosti.

Dřívější rozsudky v Jiřikovského kauze přitom jednoznačně zmiňovaly, že z vytunelovaného tržiště Sheep Market se policii podařilo zajistit jen zlomek virtuální měny.

Další pochybnost vyvolala ve směnárnících zmíněná darovací smlouva ze 7. března, kterou s Jiřikovským dojednal ministr Blažek a jeho náměstek Daňhel. Směnárnu tento dokument nepřesvědčil, že to celé je legální operace. Vyhodnotila si ho jako nepříliš důvěryhodný.

Jak před dvěma týdny přiznal ministr Blažek v rozhovoru pro Deník N, směnárna nahlásila událost Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ), který řeší potírání praní špinavých peněz. A ten podal trestní oznámení. „Oni to pak začali zkoumat, to je prostě normální postup,“ prohlásil Blažek, který tehdy ještě dohodu s Jiřikovským hájil jako výhodný obchod, na němž stát vydělá.

FAÚ kauzu nekomentuje, rovněž s odkazem na mlčenlivost. Každopádně podle zjištění Seznam Zpráv přišlo trestní oznámení v době, kdy se už policisté případem beztak intenzivně zabývali.

To, že Jiřikovský ukázal ve směnárně darovací smlouvu na miliardu, zapadá do způsobu, jímž chtěl tento programátor z Břeclavi podle vyšetřovatelů vyprat bitcoiny, které si legálně nemohl vydělat. Seznam Zprávy jej popsaly už po propuknutí případu.

Plán zněl, že Jiřikovský daruje Ministerstvu spravedlnosti část ze svých 1521 bitcoinů. A kdyby na něj následně nastoupili detektivové kvůli podezření, že bitcoiny vydělal na prodeji drog, zbraní nebo tvrdé pornografie, řekne něco ve smyslu: Ty peníze nemohou být špinavé, jinak by si je přeci ode mě nevzalo Ministerstvo spravedlnosti.

Blažkovo ministerstvo bylo od začátku důležitou součástí příběhu. Jiřikovský, současně s trestem devíti let vězení za tržiště Sheep Market, přišel o počítače a další techniku. Zabavila mu ji policie s vysvětlením, že se v zašifrovaných počítačích mohou ukrývat bitcoiny z trestné činnosti. Do počítačů se však nedostala.

Soudy nejprve souhlasily, aby policie obsah počítačů zničila. Nejvyšší soud ale v roce 2023 rozhodl, že nejdřív musí být stoprocentní, že počítače skutečně bitcoiny nebo jiná nezákonná data obsahují. Ovšem to se ani opakovaně nepodařilo potvrdit, protože Jiřikovský tvrdil, že mezitím zapomněl hesla.

Soudy mu tedy nakonec techniku začátkem letošního roku vrátily.

Ministr Blažek se hájil, že mohl miliardu od Jiřikovského přijmout, protože pravomocně nikde černé na bílém nestálo, že jde o prostředky z trestné činnosti. A že se o původ bitcoinů nezajímal - tedy jestli je Jiřikovský nevydělal provozováním nelegálních tržišť mezi lety 2013 a 2016, než ho zatkla policie. „Nemám to jak zkoumat a nebylo to pro mě po tolika letech relevantní,“ reagoval Blažek.

Blažek také řekl, že neví, proč se Jiřikovský rozhodl pro dar. Vykládal si to jako výraz Jiřikovského pokání po letech strávených ve vězení. Jiřikovský dosud o daru veřejně nepromluvil.

Ve středu probírali kauzu poslanci z komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu. Konstatovali, že úřad postupoval správně. Podle Jana Hrnčíře (SPD) se od vedení FAÚ dozvěděli nové informace. „Snad mohu říct obecně větu, že angažovanost klíčových aktérů z Ministerstva spravedlnosti v bitcoinové kauze byla mnohem větší, než se v médiích objevilo,“ naznačil Hrnčíř.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu nikoho z aktérů neobvinili. Jiřikovský podle serveru neovlivni.cz odletěl do Asie - což může, protože není trestně stíhaný. Jiřikovského bitcoiny v hodnotě dvou miliard nechali policisté „zmrazit“: Dali příkaz směnárnám, aby zabránily jejich zpeněžení.

Případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které v něm vidí možné zločiny zneužití pravomoci úřední osoby, legalizace výnosů z trestné činnosti a nedovolené výroby a nakládání s omamnými a psychotropními látkami.